Dokáži si představit, jak dědeček sedí u Moravy a přemýšlí, jak proměnit region v centrum inovací, vypráví vnuk Jana Antonína Bati
Foto: archiv / John Nash a jeho slavný dědeček a rodák z Uherského Hradiště Jan Antonín Baťa
Rozsáhlý archiv Jana Antonína Bati na konci minulého roku dorazil zpět do České republiky. Lví zásluhu na tomto historicky významném milníku má jeho vnuk John Nash. U této příležitosti poskytl z americké Floridy exkluzivní rozhovor slováckému týdeníku DOBRÝ DEN S KURÝREM, ve kterém nejen vzpomíná na slavného dědečka, ale také přemýšlí o tom, co z jeho odkazu je platné i pro dnešní generaci mladých lidí. „Baťa považoval podnikání za klíčové pro osobní i národní úspěch. Podporoval rozvoj inovativních a odpovědných podnikatelů, kteří mohou pohánět ekonomický růst a národní pokrok,“ řekl John Nash.
Jaké jsou vaše nejživější vzpomínky na vašeho dědečka Jana Antonína Baťu a jeho odkaz?
Odkaz Jana Bati spočívá v jeho obrovském a pokrokovém podniku, který vybudoval v tehdejším Československu, tedy v dnešní České republice a na Slovensku. Jeho podniky zvýšily zaměstnanost sedmkrát oproti roku 1932. Představte si, že přesouval celé hory zeminy, aby vytvořil město Otrokovice (Baťov). Poté zahájil výstavbu Baťova kanálu, budoval města a nové průmyslové závody po celé České republice a Slovensku. A to není vše. Vytvářel kompletní města po celé Evropě, Indii, Brazílii a v desítkách dalších zemí světa. Jeho podniky byly vysoce ziskové a technologicky pokročilé. Byl velkým vizionářem. Jeho cílem, stejně jako jeho bratra, bylo přinést dobré, dobře placené pracovní příležitosti jeho zemi.
Ovlivnil osobně vaši rodinu nebo profesní život?
Ano, ovlivnil. Studoval jsem mnoho knih o Baťově systému, které popisují, co činilo tento systém výjimečným. Z jeho knih, jako například Spolupráce, Průmyslový člověk, Budování města a Budování národa, jsem si uvědomil, jak se celý systém vyvíjel.
Co pro vás znamená zachování a obnova archivu Jana Antonína Bati?
Archiv považuji za neocenitelný, protože poskytuje vhled do procesu rozhodování a objasňuje, proč Jan Baťa učinil určitá rozhodnutí. Nabízí klíčový kontext pro pochopení toho, kým Jan Baťa skutečně byl, a může dokonce odhalit myšlenky a názory Tomáše Bati staršího.
Jak může tento archiv přispět k lepšímu pochopení jeho historické role?
Bude zřejmé, že Jan Baťa převzal roli šéfa podniku po smrti Tomáše. Také věřím, že archiv poskytne hluboký vhled do obětí, které Jan Baťa podstoupil, aby ochránil lidi ve Zlíně během druhé světové války.
Jak probíhal proces předání archivu do České republiky? Co vás k tomu kroku motivovalo a co od této spolupráce očekáváte?
Po téměř 50 letech shromažďování materiálů pro archiv jsem cítil, že nastal čas zpřístupnit tuto cennou sbírku budoucím generacím. Těším se, že se podělím o své poznatky a zajistím, aby archiv sloužil veřejnosti po mnoho dalších let.
Nedávno byla ve Baťově mrakodrapu představena reedice knihy Budování státu pro 40 milionů lidí. Jak vnímáte aktuálnost této knihy a jejích myšlenek v dnešním světě?
Jan Baťa, stejně jako jeho bratr, byl mistrem organizace a efektivity. Více než to, zajímal se o zlepšení života pracujícího člověka.
„Cílem kapitalistů je vydělat peníze. Někteří také usilují o moc. Naším cílem jsou lidé - jednotlivci, komunity, rodiny. Zisk, peníze, budovy, stroje, moc - pro nás jsou to jen nástroje."
Dr.h.c. Jan Antonín Baťa (Výběr a výchova průmyslového člověka)
Jaké emoce ve vás vyvolala prezentace obnoveného projevu vašeho dědečka o této knize? Jaký význam má tento moment pro vás osobně i pro veřejnost?
Je fascinující sledovat, že mnoho myšlenek prezentovaných v knize bylo vizionářských a dodnes nejsou naplněny. To naznačuje, že když byl přerušen podnikatelský duch Jana Antonína Bati, byly přerušeny i jeho ambiciózní plány na růst a inovace. Člověk si může jen představovat, jak by Zlínsko dnes vypadalo, kdyby Baťa mohl pokračovat ve své práci. Věřím, že by se zlínské podniky vyvinuly v ultramoderní globální centrum, špičkový kontrolní uzel celosvětového podniku. Jsem rád, že stále existuje zájem o jeho odvážné myšlenky.
Jak byste shrnul klíčová poselství a vize vašeho dědečka, která jsou stále aktuální? Je něco, co byste chtěl zdůraznit pro mladou generaci?
Vize Jana Bati vedla k Baťovu systému, který se zaměřoval na tři klíčová témata formující jednotlivce i společnost. Zaprvé podpora odolnosti a odhodlání. Baťa usiloval o rozvoj vynalézavosti, vytrvalosti, odvahy a oddanosti u mladých lidí, aby překonávali výzvy a soustředili se na dlouhodobý úspěch. Zadruhé to bylo budování schopné a etické společnosti. Baťa kladl důraz na vzdělání, které rozvíjí disciplínu, píli a loajalitu, s cílem vytvořit občany nejen zdatné, ale také etické, kteří pozitivně přispívají společnosti. A zatřetí podpora podnikavosti. Baťa považoval podnikání za klíčové pro osobní i národní úspěch. Podporoval rozvoj inovativních a odpovědných podnikatelů, kteří mohou pohánět ekonomický růst a národní pokrok. Věřím, že Baťův systém z 30. let je stejně relevantní dnes jako tehdy.
Jak si váš dědeček vzpomínal na Uherské Hradiště, své rodné město?
Dokážu si ho představit, jak sedí u řeky Moravy a přemýšlí o potenciálu tohoto kraje. Možná si představoval, jak proměnit region v centrum inovací, které by spojovalo přírodu s moderním průmyslem.