„Domov nebude pod správou obce! Nabídka, která by to změnila, neexistuje

Libuše Bídová, starostka Nezdenic, má jasno. Domov pro seniory si její obec pod křídla nevezme.

Libuše Bídová. Starostka Nezdenic, na kterou se valí velký problém. Zlínský kraj chce její obci „svěřit“ správu nad Domovem pro seniory, který patří k největším a nejnákladnějším zařízením svého druhu na celé Moravě. Nezdenický domov přitom patří k výjimečným zařízením také kvůli poskytované péči. Jedná se o domov se zvláštním režimem, který kromě klasických pobytových služeb pro seniory poskytuje péčí i lidem se sníženou soběstačností kvůli duševnímu onemocnění, závislosti na návykových látkách, Alzheimerovou nemocí a dalšími druhy stařeckých demencí.
Mimochodem, Libuše Bídová patří k šestici starostů z Brodska, kteří společně s místostarostou Uherského Brodu Petrem Vránou adresovali hejtmanu Jiřímu Čunkovi, radním a zastupitelům Zlínského kraje dopis, ve kterém upozorňují na nesmyslnost krajského záměru předat sociální péči o seniory jiným poskytovatelům. Společně s ní podpořili žádost o přehodnocení stanoviska starostové František Hajdůch (Dolní Němčí), Ferdinand Kubáník (Uh. Brod), Petr Viceník (Bojkovice), Miroslav Vykydal (Nivnice) a Marian Ležák (Luhačovice).

Dokážete si představit, že se obec Nezdenice stane správcem Domova pro seniory? Co by musel Zlínský kraj obci nabídnout, abyste s jeho záměrem souhlasila?
Ne, takovou situaci si představit nedokážu. Není možné, aby se malá obec starala o tak rozsáhlý komplex budov. Na to prostě peníze nemáme. Celý záměr je absurdní a nepochopitelný. Nesouhlasila bych za žádných podmínek. Kraj se nemůže zbavovat svých kompetencí a přehazovat je na obce. Jak kraj, tak obec jsou v samostatné působnosti orgány jednající výhradně za svůj územně samosprávný celek. Domov pro seniory v Nezdenicích je zařízení nadregionálního typu, je zde 162 uživatelů z celého kraje, je tedy nezpochybnitelné, že spadá do samosprávného celku kraje. Zmínila bych ještě paragraf 14 odst. 4 a 5 zákona o krajích, který krajům ukládá při výkonu samostatné působnosti spolupracovat s obcemi, přičemž však nesmí zasahovat do jejich samostatné působnosti. Stejně tak jsou kraje povinny předem projednat s obcemi opatření dotýkající se jejich působnosti. K tomu bohužel nedošlo, nikdo nás nepřizval na tak zásadní jednání, rada usnesení schválila bez nás a dokonce nás ani o schváleném usnesení neinformovala a jako zásah do samosprávy obce tento čin vnímám. Informace, která přišla jak blesk z čistého nebe, se k nám donesla oklikou od jiných subjektů a z médií. Oficiální dopis od radní Blahové mně přišel až 6. srpna. (DOBRÝ DEN informoval o krajském záměru poprvé 29. července, pozn. autora)

Zůstatková cena domova je 120 147 897 korun, loni vykázal ztrátu ve výši 1 236 806 korun. Což jsou s ohledem na obecní rozpočet určitě astronomické částky.
Ano, to jsou čísla, která mně paní Blahová zaslala v propočtové tabulce. Těch 120 milionů je částka, za kterou by si obec měla zařízení odkoupit. Opravdu nechápu, jak něco takového kraj po obci, která má rozpočet přibližně 10 milionů korun, může chtít! Nezbývají nám peníze ani na důležité investice v obci, veškeré investiční akce realizujeme jen díky našim úspěchům při získávání dotací. Každou korunu si musíme tvrdě sehnat sami. V tabulce však paní Blahová uvádí, že rozpočet obce je 21 197 710 Kč. Netuším, kde na tuto částku přišla.

Domov pro seniory Nezdenice je po velehradském Vincentinu dalším speciálním zařízením pro seniory, do kterého hejtmanství významně investovalo. Jak si vysvětlujete současnou snahu Zlínského kraje změnit se ze správce v koordinátora sociální péče?
Ano, v historii hejtmanství do našeho domova pro seniory investovalo, minulá vedení kraje jasně věděla, že investují do správné věci a hlavně do svého majetku. Věděla, jaký význam tato zařízení pro kraj mají. Proto snaha kraje změnit správce je pro mě naprosto nepochopitelná a původně jsem doufala, že se jedná o dobrý vtip. Bohužel. Nejvíc se však pozastavuju nad větou z usnesení rady kraje „záměr převést zařízení obcím či jiným poskytovatelům“. Kdo by měl být tím dalším poskytovatelem? Šlo by o záměrnou privatizaci = likvidaci těchto zařízení? Závěrem bych ráda veřejně vyzvala Radu Zlínského kraje, aby toto nesmyslné usnesení revokovala a do budoucna se nad následky svých rozhodnutí předem zamyslela.