Dotaci získali, o projektu mlčí

Dotaci získali, o projektu mlčí
Foto: ara  /  Ostrožský pivovar.
Uherský Ostroh Zprávy 12 / 07 / 2010

V areálu mají sídlit vývojáři, možná vzniknou nové byty

Dám si ostrožskou dvanáctku, světlý ležák. Tomuto přání už žádný hostinský nevyhoví. Pivovar Ostrožan a jeho deseti a dvanáctistupňové pivo už několik let patří historii a bez nadsázky jen zázrak by mohl oživit pivovarnickou tradici v Uherském Ostrohu. V srpnu uplyne od definitivního zavření areálu deset let. Navíc - pro současného majitele zaniklého pivovaru Josefa Konečného, šéfa firmy Eurotec, pivo není prioritou. V areálu má vzniknout vývojové středisko, jedna z částí se možná promění v budovu s údajně cenově přístupnými byty.
Chátrající budova i s pozemky je na seznamu takzvaných brownfieldů, tedy bývalých a dnes stále nevyužitých průmyslových areálů, které se Zlínské hejtmanství rozhodlo podporovat. Pivovar se dostal mezi deset vybraných objektů na východní Moravě, které mohou počítat s jeho podporou. Kraj na jeho regeneraci uvolní celkem 360 tisíc korun.
Třebaže na chystanou regeneraci půjdou zčásti i státní peníze, majitelé areálu bližší plány neprozradili. O dotaci navíc nežádala firma Eurotec, ale společnost s ručením omezeným Technopark. Provázanost firem je však zřejmá. Adresy obou společností se podle obchodního rejstříku ministerstva spravedlnosti shodují, obě sídlí v Uherském Ostrohu v ulici Zámecká 725. Také vlastníci jsou stejní. Jednatelkou společnosti Technopark je Věra Konečná a společníkem Vladimír Konečný, který je rovněž společníkem Eurotecu.
„Technopark získal dotaci na základě úspěšné žádosti, která splnila všechna potřebná kritéria nového programu Zlínského kraje na podporu předprojektové přípravy projektů regenerace brownfields. To znamená, že je vlastníkem lokality typu brownfield, která se nachází na území Zlínského kraje a má rozlohu větší než půl hektaru,“ sdělila Jana Mádrová z tiskového odboru zlínského hejtmanství.
„Finanční dotaci získá celkem deset starých a nevyužívaných ploch a objektů po průmyslové či zemědělské činnosti. Krajští zastupitelé schválili na svém posledním zasedání rozdělení téměř 4 milionů korun, přičemž dotace pro jednotlivé nevyužité objekty představuje 80 procent celkových nákladů projektové dokumentace uvedených jednotlivými žadateli,” dodal mluvčí hejtmanství Milan Plesar. Kromě ostrožského pivovaru tak bude kraj podporovat například obnovu Filmových ateliérů ve Zlíně, na niž uvolní celkem 628 tisíc korun. S vůbec nejštědřejší dotací, 697 tisíci korun, pak může počítat správce bývalého armádního velkoskladu v Halenkově.
Kdy začne regenerace zaniklého pivovaru a kdy skončí? Je pravda, že po úpravách bude jedna z částí areálu sloužit jako byty? Zabýval se vlastník myšlenkou obnovit tradiční výrobu piva ve městě? I když se jedná o peníze rozdělované hejtmanstvím, dotazy DOBRÉHO DNE zůstaly bez odpovědi. „K tomuto tématu nemáme v současné době žádné informace,“ oznámila Jitka Polehňová ze sekretariátu ředitele firmy Eurotec.
„Historický objekt pivovaru patří k památkám města, ani radnice však nebude mít na další osud areálu žádný vliv. Městu patřil pivovar v minulosti jen chvíli, ke změně vlastníků muselo nutně dojít hlavně z finančních důvodů,“ poznamenal místostarosta Uh. Ostrohu Vlastimil Kuřimský.

VAŘTE PIVO, RADIL CÍSAŘ
Pokud jde o historii vaření piva, ta ve městě sahá až do léta roku 1435, kdy jej povolil císař Zikmund. První zmínka o pivovaru však pochází až z roku 1592 a je uvedena v „Registrech správních panství Ostrovského“. Podle tohoto pramene se v pivovaru vařilo zhruba padesát várek ročně a pivo se vozilo do vesnic, které byly pod správou tehdejšího panství Ostroh a Louka.
Vůbec největší produkce dosáhl pivovar v roce 1970, tehdy vařil 60 200 hl piva. O deset let později to bylo ještě 54 tisíc hl. Po sametové revoluci v roce 1989 se v rychlém sledu měnili vlastníci i firmy, které měly areál v pronájmu. Na seznam majitelů patří i kuriozita. Pivovar patřil jeden rok Koželužnám Otrokovice (1998-99). V roce 1999 jej převzala nově vzniklá společnost s ručením omezeným Pivovar Ostrožan, jedním z vlastníků byl také Ladislav Podivínský, nakonec poslední ředitel i sládek v jedné osobě.
Pivo z Uh. Ostrohu mělo podle pamětníků „svébytný styl“, příčinou byla republiková rarita. Vařilo se v měděné varně s přímým topením na uhlí. Další výjimečností bylo chlazení vařící mladiny, jejíž teplota se snižovala dvakrát. Vyšší karamelizace cukrů pak odlišovala ostrožské pivo od ostatních zlatohnědou až hnědou barvou. 
„Škoda že Ostrožan už patří historii. To pivo k regionu patřilo a chutí i barvou se odlišovalo od ostatních. Na druhou stranu ale chápu, že uživit se tady vařením piva by asi nebylo možné navěky. Lidem tady chutná spíš víno než pivo,“ řekl Josef Pokorný, jeden z pamětníků. Petr Jurásek, další z nich, by si prý už Ostrožan nekoupil. „Nebyla to nikdy žádná extra kvalita. Zkrátka nic moc. Řekl bych, že pivo spíš patřilo k těm horším. Za komunismu se točilo v jedné z místních kaváren a jedné hospodě. Spíš se ale prodávalo lahvové než točené pivo.“
Pivovar v Uherském Ostrohu se zavřel v roce 2000 a ve stejném roce se kuriózně dostal do policejních záznamů.
„V květnu 2000 unikl z areálu čpavek, lidé se však v bezprostředním ohrožení života neocitli. Koncentrace jedovaté látky ve vzduchu nebyla nijak vysoká. Čpavek zřejmě unikl z chladicího zařízení v budově strojovny. Pravděpodobnou příčinou úniku je technická závada na zařízení pivovaru,“ uvedla tehdy policie. Na místě zasahovali policisté i hasiči.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace