Důkaz ležel v křížové chodbě

Důkaz ležel v křížové chodbě
Foto: pri  /  Vzácný objev - Archeologové mají první důkaz o velkomoravském životě v místě současné velehradské baziliky.
Velehrad Zprávy 26 / 07 / 2010

Archeologové potvrdili osídlení z 9. století v místě baziliky

Archeologové objevili další stopy osídlení Velehradu v době Velké Moravy. Poprvé však mají hmatatelný důkaz o životě v 9. století přímo v místě velehradské baziliky. Na velkomoravskou keramiku narazili při záchranném průzkumu v křížové chodbě, v zásypu jednoho z odkrytých středověkých hrobů.
„Už v minulosti se našim předchůdcům podařilo objevit doklady osídlení z raného středověku v širším i bližším okolí baziliky na katastru Velehradu i Modré, ale nejčerstvější nález dokládá lidské aktivity přímo na místě bývalého cisterciáckého kláštera ještě před jejím založením v roce 1205,“ říká vedoucí výzkumu Zdeněk Schenk ze společnosti Archaia Olomouc. Archeologové už bádají ve velehradské bazilice od podzimu, aktuálně se soustředí na stranu severovýchodního nároží původního ambitu, tedy chodby cisterciáckého kláštera. Nalezené zlomky keramiky pocházejí z velkomoravských nádob. „V ruce však máme opravdu jen střepy, na neporušenou archeologickou situaci z devátého století jsme ještě nenarazili. Jelikož jsme keramiku objevili v zásypu hrobu vrcholně středověkého stáří, je pravděpodobné, že při hloubení hrobu ve třináctém či čtrnáctém století došlo k porušení starších vrstev osídlení ze století devátého,“ domnívá se Schenk, který připomněl, že úlomky raně středověké keramiky objevili i na podzim před západním průčelím kostela.
Archeologové odkryli i hroby s kosterními pozůstatky ze 13. století, jejich počet se tak vyšplhal už na jedenáct. Novými přírůstky jsou skelet zhruba čtyřicetiletého muže a asi jedenáctiletého dítěte. „Kostra dospělého muže je velmi robustní, má výrazné svalové úpony, z čehož lze usuzovat, že šlo o jedince atletické postavy. Přesné stáří, příčinu smrti a pohlaví dítěte však určí až antropologická analýza,“ doplnil vedoucí výzkumu. Historici předpokládají, že v ambitu, kde byla hrobka objevena, se přestalo pohřbívat v roce 1421, kdy byl klášter napaden husity z Nedakonic. Už v roce 1937 byla třeba objevena hrobka moravského markraběte Vladislava Jindřicha, který je jedním ze zakladatelů cisterciáckého kláštera.
Archeologové odkryli také početnou kolekci původních románských dlaždic různých tvarů ze 13. - 14. století, které původně tvořily dlažbu uvnitř konventu, a důmyslný systém odvodňovacích kanálů. Jeden začínal u studny v rajské zahradě, kde voda sloužila k očistě řeholníků před vstupem do jídelny.
Velehradskou baziliku obsadili dělníci a archeologové před pěti lety, rekonstrukce jednoho z nejvýznamnějších poutních míst v Česku si vyžádá zhruba 300 milionů korun.

autor: PETR ČECH
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace