Důkaz: Lidé tady žili už 1000 let před Římem

Důkaz: Lidé tady žili už 1000 let před Římem
Foto: Michal Oliva  /  Jeden z pětatřiceti odkrytých hrobů. Lidské ostatky byly v zemi čtyři tisíce let.
Hroznová Lhota Zprávy 26 / 07 / 2012

Čtyři tisíce let staré pohřebiště se zachovalými kostrami a navíc plné stejně zachovalých ozdob. Sen všech archeologů se naplnil v Hroznové Lhotě, kde už shromáždili důkazy o tom, že lidé tady žili i tisíc let před založením Říma.
Nejvýznamnějšímu nálezu poslední dekády pomohla náhoda. Obec se v místech dnešních vykopávek rozhodla postavit čtvrť ze čtrnácti nových rodinných domů. Nálezu z doby bronzové pomohl v lokalitě zvané U vodojemu bagrista, který narazil na lidské ostatky. Podle prvních odhadů místních mělo jít o rutinní nález těl ze druhé světové války, archeologové však už od prvního dne díky nálezu keramického hrnku věděli, že je čeká pohřebiště ze starší doby bronzové. Nakonec se odkrylo na pětatřicet pravěkých hrobů a jakmile se vědci z Masarykova muzea v Hodoníně dohodnou s vlastníky až tří pozemků, pod kterými mají ležet další hroby, práce budou pokračovat.
Vedoucí archeologického výzkumu Jaromír Šmerda je dosavadními výsledky nadšen. „Výsledky, které dosud máme, jsou v rámci východní Moravy a vůbec celého moravského prostoru poměrně dost unikátní. Pro nás je nyní nutné vše podrobně zdokumentovat tak, aby se pohřebiště, které zasahuje také pod soukromé parcely, prozkoumalo a zmapovalo celé,“ říká.
Archeologům jdou v podobném případě zákony vstříc. Stavebníci ještě předtím, než začnou stavět, mají zákonnou povinnost archeology oslovit a oznámit, že chystají stavbu. „Průzkum tedy provedeme, jenomže ještě nevíme kdy přesně,“ podotkl Šmerda.
„Pokud jde o výstavbu domků, tu archeologové nijak neohrozili. Stavebníci dál pokračují v zasíťování lokality. Když budou archeologické práce pokračovat, tak už jen na zmíněných dvou pozemcích,“ doplnil Petr Hanák, starosta Hroznové Lhoty.

?Vykradači hrobů řádili už v pravěku
Nalezená těla ležela v hrobech podle zvyků únětické a nitranské kultury. To znamená, že mužské ostatky byly uloženy jiným směrem než ženské. V jejich hrobech se našly desítky kostěných i skleněných korálků. Zlaté šperky podle Šmerdy zmizely už v pravěku. „Nalezené korálky se dostaly do hrobů nejspíš ze vzdálených oblastí Egypta nebo Sýrie,“ upřesnil.
V hrobech se ukrývaly také ozdoby do vlasů, náramky, prsteny a keramika, především menší hrnky. Výjimečný je nález dvou prstenů, na kterých podle archeologů mohly zůstat otisky lidské kůže. „Nálezy jsou velmi dobře zachovalé a v mnohem větším množství než na ostatních pohřebištích tohoto úněticko-nitranského typu,“ dodal Jaromír Šmerda.
„Veškeré nálezy putovaly v minulých dnech do depozitáře hodonínského muzea, kde se podrobí antropologickému výzkumu, konzervaci, čištění a inventarizaci. Obec je se zástupci Masarykova muzea v kontaktu. Chtěli bychom brzy uspořádat krátkodobou výstavu a později vybudovat i stálou expozici, pro kterou zatím hledáme odpovídající prostory,“ sdělil starosta Petr Hanák.
„My jsme schopni nálezy zhruba do půl roku laboratorně ošetřit. Pak by se mohla uskutečnit výpůjčka pro obec a následně tematická výstava,“ shrnul archeolog Šmerda.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace