Byl děkanem Národohospodářské fakulty VŠE Praha nebo členem Národní ekonomické rady vlády. Doc. Jiří Schwarz dnes vede pražské Centrum ekonomických a tržních analýz, které v minulých týdnech detailně analyzovalo investiční záměr nové nemocnice v Malenovicích.

Měl jste možnost detailně prostudovat záměr nové nemocnice v Malenovicích. K čemu jste dospěl?
Charakteristickým rysem studie proveditelnosti je její jednostrannost, přičemž celý model financování stojí na vágních předpokladech. Nedostatečná je analýza rizik, chybí alternativní scénáře vývoje, málo realistické jsou socioekonomické předpoklady a tendenční je také přístup k investičním variantám s aprioristickým investičním modelem. Právě proto jsme nedoporučili realizační fázi projektu. Naopak je třeba studii proveditelnosti zásadně přepracovat.

Tvrdíte, že materiály předložené hejtmanem Čunkem stojí na vágních předpokladech. Co vás vedlo k takovému závěru?
Investiční náklady vycházejí z velmi optimistického scénáře a abstrahují od možných nejistot a rizik, které by měly být zohledněny v neutrálním, případně i v pesimistickém scénáři investice. Kromě toho předpokládaný vývoj výnosů zdravotnických zařízení predikuje „nadstřelené“ hodnoty růstu příjmů od zdravotních pojišťoven. Výnosy jsou kalkulovány velmi zjednodušeně a neberou důsledně v potaz makroekonomická, socioekonomická ani jiná rizika. Finanční plán např. kalkuluje stabilní ekonomický růst reálného HDP mezi lety 2019 až 2026 na 2,6 %, což lze považovat za málo realistický předpoklad, minimálně s ohledem na plánování cash flow v jednotlivých letech. Také není zřejmé, nakolik jsou reálná data o výkonnosti jednotlivých variant. Např. varianta, že nová nemocnice údajně zvládne v roce 2028 oproti variantě opravy stávající KNTB o 71 218 ambulantních vyšetření, 532 porodů a 3 148 CM případů více. To vše s pouhými 62 zaměstnanci navíc.

Vedení kraje tvrdí, že celou investici zvládne díky úvěru ve výši 3 miliardy Kč. Co vy na to?
Finanční zabezpečení projektu výstavby nové krajské nemocnice má ze 13 % zajistit rozpočet stávající KNTB a ze 49 % rozpočet Zlínského kraje. Kalkulovat s čerpáním těchto finančních prostředků do roku 2025 bez aplikace jakýchkoliv citlivostních scénářů je krajně nezodpovědné, protože do takto vzdáleného časového horizontu nesahají ani makroekonomické predikce uznávaných domácích a mezinárodních organizací. Navíc vysoké zadlužení, spojené pouze s jedním projektem, by velmi pravděpodobně potlačilo nezbytnou investiční aktivitu v ostatních klíčových oblastech. Investiční záměr opomíjí úvahu o ekonomické stabilitě nemocnic v souvislosti s udržitelností financování projektu z krajského rozpočtu.