Exstarosta odmítá vrátit 200 tisíc. Skončí za mřížemi?
Foto: sal / Miroslav Křižka se nechvalně proslavil před třemi lety, kdy se v Podolí kvůli jeho neústupnosti odejít z funkce starosty demonstrovalo. Na pomoc tehdy přijela i policie.
Až dva roky za mřížemi hrozí Miroslavu Křižkovi, bývalému starostovi Podolí, který u Okresního soudu v Uherském Hradišti čelí žalobě z „neoprávněného obohacení“. Jeho prohřešek sahá do prosince roku 2010, kdy od obce po skončení funkčního období starosty vyinkasoval odstupné 235 020 korun. Jenže Křižka pokračoval po volbách v roli prvního muže obce dál.
„I když znal právní názor ministerstva vnitra i Zlínského kraje, dodnes peníze nevrátil a ani nepodnikl žádné kroky k jejich vrácení. Je tak podezřelý z trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby,“ vysvětlil v kostce žalobu Lukáš Mahdal, státní zástupce.
Obžalovaný „shrábl“ šestiměsíční odstupné, v čistém si přišel na 199 767 korun. Kdyby starostování opravdu pověsil na hřebík, je všechno košér. Jenže Křižka jen z uvolněného pokračoval v roli neuvolněného starosty. A právě to je podle obžaloby kamenem úrazu. Ministerstvo vnitra a následně i Zlínský kraj při přezkoumání hospodaření obce totiž jasně upozornily, že vyplacení odměny proběhlo neoprávněně. To však exstarosta ignoroval.
„Jsem přesvědčený, že mi byla odměna vyplacena správně. Vždyť nikdo ze zastupitelů ani zaměstnanců obce můj nárok nikdy nezpochybnil. Obrat nastal, až když jsem skončil ve vedení obce a stal jsem se pro své nástupce nepohodlný, cítili ve mně určitou konkurenci a hrozbu,“ bránil se u soudu devětapadesátiletý Miroslav Křižka, který ortel ministerstva i krajského úřadu nebral jako bernou minci. „Vždy u něj totiž bylo uvedeno, že jejich názor není závazný a máme se případně obrátit na příslušný soud v rámci občanskoprávního řízení. Zastupitelé se však k žalobě nepřiklonili,“ pokračoval Křižka, kterému vyplacení odstupného posvětili právě zastupitelé. A přitom nemuseli, ze zákona na něj totiž při skončení funkčního období měl právo.
Křižka se domnívá, že právní odpovědnost nese i současná starostka Jana Rýpalová, která v roce 2010 byla účetní obce. „Když peníze vyplatila, potvrdila, že to není v rozporu se zákonem o obcích ani žádnou jinou právní normou,“ tvrdí obžalovaný. „Jako účetní jsem neměla právo nesplnit usnesení zastupitelstva,“ bránila se u hlavního líčení Rýpalová, která koncem roku 2015 už coby starostka písemně vyzvala Křižku k vrácení odstupného. „Snaha o vymáhání však skončila mým odvoláním v červenci 2016,“ připomněla Rýpalová.
Obžalovaný ještě u soudu prohlásil, že pro něj byly vyplacené peníze životně důležité. „Jinak bych si musel vzít půjčku nebo úvěr, měl jsem vyživovací povinnost ke dvěma dětem, které studovaly vysokou školu,“ uvedl u soudu s tím, že ministerstvo vnitra ani krajský úřad při svém názoru sociální aspekt nezohlednily.
Soudce Jiří Přibyl líčení nakonec odročil na 16. září.