Zlínský kraj je momentálně druhým nejstarším krajem v České republice a zhruba do pěti až šesti let bude tím vůbec nejstarším. „To bude klást velké nároky na zdravotnictví a sociální služby,“ říká Hana Ančincová, statutární náměstkyně hejtmana Zlínského kraje, která v rozhovoru pro DOBRÝ DEN S KURÝREM podrobně popisuje to, co hejtmanství dělá pro to, aby sociální služby fungovaly co nejlépe.

„Jako kraj přistupujeme k financování zodpovědně a ve střednědobém výhledu počítáme s každoročním navyšováním ve výši 14 procent. Meziroční nárůst musí pokrýt míru inflace a zvyšování nákladů,“ dodává Ančincová.

Ve Zlínském kraji máte z pozice statutární náměstkyně hejtmana mimo jiné na starosti sociální oblast. Jak těžké nebo lehké bylo vžít se do tak složité problematiky, jakou sociální služby bezpochyby jsou?

Ve svém předchozím zaměstnání jsem měla díky auditům možnost nahlédnout takzvaně pod pokličku mnoha oblastí, včetně té sociální. Snadné to ale nebylo. Sociální oblast totiž považuji vzhledem k velkému množství aktérů, právních forem a zejména vícezdrojovému financování za jednu z nejsložitějších. Na území našeho kraje působí 94 poskytovatelů a 348 sociálních služeb, ve kterých pracuje 5 tisíc lidí. Péči poskytují více než 32 tisícům uživatelů. Sociální služby jsou tu pro jakoukoliv cílovou skupinu ve všech fázích života.

Říká se, že největším problémem sociálních služeb je jejich financování. Týká se to také Zlínského kraje? V čem vy osobně vidíte největší problém?

Financování je bolavá pata systému sociálních služeb. Ten je nastaven jako vícezdrojový. Na financování sociálních služeb se podílejí stát, kraj a obce, přispívají uživatelé, pomáhají úhrady od zdravotních pojišťoven. Nejsou však zcela vyjasněny role jednotlivých aktérů. Dlouhodobě bojujeme o to, aby byl státní příspěvek uzákoněn jako mandatorní, tedy povinný výdaj, s povinnou valorizací. Stále je však bohužel realitou, že u této nejvýznamnější složky financování nedokážeme předvídat její výši. Navíc ani není uzákoněna povinnost obce a kraje finančně na sociální služby přispívat. O to víc si vážím odpovědného přístupu starostek a starostů, kteří se na financování sociálních služeb podílejí. Jako kraj přistupujeme k financování zodpovědně a ve střednědobém výhledu počítáme s každoročním navyšováním ve výši 14 procent. Meziroční nárůst musí pokrýt míru inflace a zvyšování nákladů.

Jak se podle vašeho soudu daří navyšovat kvalitu v poskytování sociálních služeb ve Zlínském kraji? Co by kraji v tomto ohledu nejvíce pomohlo?

Prioritou pro nás je, aby se síť sociálních služeb nerozvíjela pouze počtem úvazků sociálních služeb, ale aby systém rostl i vnitřně. Kvalita jde samozřejmě ruku v ruce se vzděláváním a metodickou podporou, na které meziročně navyšujeme prostředky přímo z krajského rozpočtu. Nutno dodat, že kontrola samotné kvality poskytovaných služeb náleží Inspekci Ministerstva práce a sociálních věcí. My jako kraj kontrolujeme hospodaření skrze poskytnuté dotace a jako jeden z mála krajů v republice se i velmi podrobně zabýváme efektivitou poskytovaných služeb.

Mnohé výzvy do sociální oblasti přináší demografický vývoj a s ním spojené stárnutí obyvatelstva nejen v našem kraji. Bude na tento trend Zlínský kraj dostatečně připravený?

Zlínský kraj je momentálně druhým nejstarším krajem v České republice a víme, že zhruba do pěti až šesti let bude tím vůbec nejstarším. To bude klást velké nároky na zdravotnictví a sociální služby. Jsme jedním z nejlépe připravených krajů, co se týče pokrytí pobytovými lůžky sociálních služeb, ale i přesto máme velké množství nepokrytých žadatelů o služby. Do budoucna je naší prioritou navyšovat lůžka domovů se zvláštním režimem, cílící na klienty s Alzheimerovou chorobou a demencí, kteří vyžadují zvýšenou péči. O tyto klienty není možné se postarat pomocí terénních služeb. Rozvoj terénních služeb, pobytová lůžka i komunitní bydlení pro seniory v obcích vytvářejí ideální podmínky pro to, jak se na tento demografický vývoj připravit. 

Často se také mluví o tom, že je třeba rozvíjet především terénní sociální služby a transformovat velká pobytová zařízení. Je to směr, který razíte v rámci Zlínského kraje i vy?

Ano, pro Zlínský kraj je nyní prioritou rozvíjet především terénní služby. Podle analýz víme, že osm z deseti seniorů vyžadujících péči chce zůstávat doma. Například v letošním roce jsme díky prostředkům z rozpočtu Zlínského kraje navýšili počet úvazků o 61. A v tomto trendu chceme i nadále pokračovat. Co se týče pobytových zařízení, pomocí velkých investičních akcí, které chystáme, chceme zvýšit kvalitu poskytované péče. A při výstavbě zařízení už počítáme s vybudováním komunitních, nízkokapacitních služeb.

Před časem kraj rozhodl o rozdělení velké příspěvkové organizace Sociální služby Uherské Hradiště na menší organizace. Proč došlo k tomuto kroku a co od něj očekáváte především ve vztahu ke klientům, případně rozpočtovým požadavkům?

Sociální služby Olšava vzniknou jako samostatná organizace vyčleněním ze Sociálních služeb Uherské Hradiště, které i přesto nadále zůstanou největší příspěvkovou organizací v sociální oblasti v republice. Na tom lze snadno vidět, jak obrovský kolos pro řízení to byl. Po rozdělení se nic nemění na poskytování služeb ani počtu pracovních úvazků, jedná se pouze o administrativní rozdělení, od kterého si slibujeme lepší efektivitu řízení sociálních služeb. Z minulosti víme, že například zdravotní pojišťovny nám vzhledem k obrovskému množství poskytovaných služeb už neproplácely částky nad určitý strop. Rozdělení tedy přinese i vyšší příjmy ze strany zdravotních pojišťoven.

Také okres Uherské Hradiště naráží na nedostatečnou kapacitu nejen domovů pro seniory, ale i některých dalších sociálních služeb. Jak může kraj v této oblasti pomoci?

Oproti jiným oblastem je na tom okres Uherské Hradiště výrazně lépe. Ve spolupráci s městem Uherské Hradiště i obcemi pracujeme na plánování sociálních služeb a přes nepříznivý trend financování jsme jako jeden z mála krajů schopni sociální služby i nadále rozvíjet.

Při rozvoji sociálních služeb hraje velkou roli spolupráce mezi krajem, městy a obcemi a jednotlivými poskytovateli. Jak si v tomto ohledu stojí okres Uherské Hradiště?

S městem Uherské Hradiště spolupracujeme například na možnosti fondového financování v rámci území, které systém výrazně zjednoduší. Podobné systémy fungují už například na Vsetínsku, Rožnovsku a Valašskomeziříčsku.