Zastupitelé Hluku se rozhodli nabídnout uvolněný dům pronásledované asijské rodině

Ochota pomoci zvítězila nad finančním hlediskem, tedy alespoň u Hlučanů. Když měli totiž tamní zastupitelé rozhodnout, zda poskytnou azyl mladé rodině z Barmy, nebo uvolněný dům nabídnou ke konci roku k prodeji, vyhrála první varianta. Hlučané se tak rozhodli stejně jako před nedávnem ve Bzenci, kde jiná mladá rodina z Barmy žije již dva měsíce.
„V roce 1948 odešlo z naší republiky na tři sta tisíc lidí a taky potřebovali, aby jim někdo pomohl, a například ve Spojených státech jim vláda pomohla. Teď potřebují pomoc jiní lidé, kteří jsou pronásledováni jen kvůli své křesťanské víře či díky tomu, že patří do jiného etnika. Jsem přesvědčen, že bychom teď měli pomoci zase my,“ řekl starosta Hluku Jan Šimčík.
Podobný názor projevila při hlasování i drtivá většina zastupitelů, když ze sedmnácti přítomných šestnáct hlasovalo pro a jeden se zdržel. Své možná přitom sehrálo i zjišťování informací o obdobné rodině, která již bydlí ve Bzenci. „Samozřejmě jsme si tuto informaci zjišťovali, protože v žádném případě bychom zde nechtěli jakkoliv problematickou rodinu, ale podle všech informací jsou tito lidé velmi přátelští a pracovití,“ vysvětlil Šimčík.
Hluckému starostovi dává za pravdu jeho protějšek na radnici ve Bzenci Pavel Čejka. „Dříve jsme zde měli rodinu Kazachů a mohu říci, že byli naprosto bezkonfliktní a místní vlastně ani nevěděli, že zde bydlí. Poté, co se rodina rozhodla přestěhovat do Mostu, se nám uvolnil byt, a tak jsme kývli i na výzvu pomoci mladé rodině z Barmy,“ uvedl Čejka.
Mladé rodině, která se usadila ve Bzenci, již naše republika přidělila status uprchlíka a následně i české občanství, obdobný krok se dá přitom očekávat i u rodiny, která se má usadit od počátku listopadu v Hluku. Barmánci totiž vyvíjejí silnou snahu zapojit se do našeho stylu života a nevyhýbají se práci.
„Muž pracuje u nás ve Službách města Bzence, kde vykonává kvůli jazykovým bariérám a chybějící odbornosti jen nekvalifikovanou práci, o kterou místní nemají zájem. Je přitom vidět, že ji vykonává opravdu velmi snaživě. Manželka má půlroční holčičku, takže se o ni stará doma,“ doplnil Čejka.
Barmské rodiny jsou velmi nenáročné a nezapřou, že jejich tradiční kuchyně pro ně hodně znamená. „První, co je zajímalo, bylo to, kde se dá levně nakoupit rýže, protože jí spotřebují prý až sedmdesát kilogramů za měsíc,“ vzpomněl jediný, možná až trochu humorný dotaz nové rodiny v Hluku krátce poté, co se představila představitelům místní radnice.
Pomoc utlačovaným lidem z Barmy, kde zuří náboženská a etnická válka, nabídla naše vláda zatím pouze v případě devíti rodin. Jestliže se experiment osvědčí, je stát ochoten pomoci i dalším uprchlíkům, kteří neodcházejí kvůli ekonomickým důvodům.