Hlucká tvrz archeologům vydává poklady, záhadou je pískovcová zeď
Foto: Petra Bubeníková / Závěry archeologů doplní povědomí o doposud známé stavební historii tvrze, ale také o každodenním životě jejích obyvatel.
Středověká tvrz v Hluku vydává bohatá svědectví z historie a života jejích obyvatel. Už druhý měsíc je nejstarší památka a zároveň symbol města dočasným domovem archeologů Slováckého muzea v Uherském Hradišti, kteří odkrývají jeden poklad za druhým. Ať už keramické střepy, železnou sekeru, původní vodní příkop nebo záhadnou pískovcovou zeď.
„Hned v první fázi při výkopech na nádvoří se podařilo odkrýt cihlovou klenbu raně novověké kanalizace pod renesančním křídlem objektu. Následně jsme odhalili souvrství středověkých, raně novověkých a recentních navážek a vyrovnávek, které obsahovaly střepy keramických nádob, zvířecí kosti a kovové výrobky. Ještě níže jsme narazili na starší souvrství představující splachy, které sporadicky ukrývaly střepy pravěkých keramických nádob a pravěkou štípanou industrii,“ prozradil Zdeněk Kuchař, archeolog Slováckého muzea. Jeho tým pečlivě dokumentuje každý terénní zásah na nádvoří, v interiérech i okolí více než 700 let staré tvrze.
Archeologický výzkum aktuálně probíhá za tvrzí, na její jižní straně. Ve výkopech pro osazení retenční nádrže a instalaci dalších prvků pro připojení na inženýrské sítě se archeologům podařilo obnažit a zdokumentovat úsek původního vodního příkopu, který sloužil jako obranný prvek v období vrcholného středověku. „Zachytili jsme dvě linie otesaných dřevěných kůlů, které můžeme spojovat se snahou o zpevnění břehu koryta příkopu. Vyzvedli jsme jich dohromady dvanáct, po pečlivém zabalení jsme je transportovali na konzervační oddělení a zahájili kroky k jejich zakonzervování. Ze všech kůlů jsme rovněž odebrali vzorky pro datační analýzu za pomoci dendrochronologie,“ informoval Kuchař.
Když už vodní příkop nesloužil k obraně, byl postupně zasypán, což dokládají zásypové vrstvy plné archeologického materiálu z období vrcholného středověku a raného novověku. „Objevili jsem velké množství střepů keramických nádob, zvířecích kostí a drobných železných předmětů, mezi kterými dominují železné hřeby. Z příkopu jsem však vyzvedli také železnou sekeru nebo odlomenou rukojeť tesáku,“ prozradil vedoucí archeolog, který ještě poukázal na další pozoruhodnost pojící se k příkopu. „Ještě jsme odkryli poměrně masivní zeď vystavěnou z pískovcových bloků, skládaných na maltu a místy proloženou cihlami. Její interpretace je zatím otázkou, ale lze uvažovat o možnosti, že byla součástí dnes už zaniklé novověké mostní konstrukce,“ domnívá se Kuchař.
Závěry archeologů doplní povědomí o doposud známé stavební historii tvrze, ale také o každodenním životě jejích obyvatel. Výzkum tak přispěje k lepšímu pochopení vývoje života tvrze v Hluku. „Archeologové teď podrobí veškeré nálezy důkladnému zkoumání, abychom se o památce a její historii dozvěděli více, než doposud známe. Je však patrné, že „žila“ svým životem už ve 13. století, což je odhadované stáří kůlů,“ komentoval objevy archeologů Ondřej Kotačka, místostarosta Hluku.