„Letos? To jsme ještě k žádnému ohni nejeli. Silvestr ještě nebyl,“ usmívá se František Mikuláštík, náměstek starosty dobrovolných hasičů v Hradčovicích. Jeho připomínka nejveselejšího dne v roce není náhodná. Zatím poslední ostrý zásah měli hasiči 31. prosince 2014, kdy v kuchyni jednoho z místních domů vyšlehly plameny poté, co majitel neuhlídal vaření škvarků. „Pravda, dlouho jsme v akci nebyli. To ale neznamená, že náš sbor vychází ze cviku. Jedenkrát týdně se tvrdě trénuje. Celý tým je neustále ve spojení přes mobilní síť a dohromady se dá za několik minut.“
Dobrovolní hasiči mají v Hradčovicích tuhý kořínek. Minulý víkend si tady připomněli už 120 let od vzniku prvního sboru. Dosud nikdy se nepotýkali s malou členskou základnou, dnes mají „ve zbrani“ 58 dospělých a také dvacet dětí. Nejmladší z nich navštěvují teprve první třídu. „Stále je z čeho brát, a to je dobře. Sám jsem sloužil čtyřicet let a dnes, kdy mi bude třiašedesát, občas vypomůžu. Naposled právě na minulého silvestra,“ říká František Mikuláštík.
Stejně jako dnešní náměstek a bývalý dlouholetý starosta hasičů František Mikuláštík patří ve sboru k matadorům Ladislav Pijáček. Dnes jedenasedmdesátiletý pokladník sboru v něm začínal velmi brzy. První uniformu měl už v osmi letech. Starším z pamětníků je už pouze osmdesátník Josef Dostál.
A také Ladislav Pijáček má stále v živé paměti jeden ze zásahů na konci roku.
„Bylo to zase na silvestra, asi tak před patnácti lety. Kolem čtvrté hodiny ráno jsme dostali hlášení, že hoří v jednom z tehdy neobydlených domů na konci vesnice směrem na Brod,“ vzpomíná. „Zásah to byl velmi nebezpečný. V prázdném domě totiž zůstaly tři velké plynové bomby, o kterých jsme zpočátku nevěděli. Kdyby vybuchly, tak bychom už tady nebyli. Naštěstí všechno skončilo úspěšně, nikdo se nezranil.“ „A při obhlídce domu jsme pak objevili zcela živou slepici, která požár jako zázrakem přežila,“ doplnil František Mikuláštík.
Zranění se hradčovickým dobrovolníkům vyhýbají obloukem. Jeden z vážnějších úrazů se navíc stal před lety ve chvíli, kdy nehořelo. „Na rok si už přesně nepamatuju, ale stalo se to opět na konci roku. Venku bylo minus dvacet. Ples byl v plném proudu. Kolem půlnoci požádala jednoho kolegu o pomoc paní, která nemohla nastartovat zmrzlou škodovku. Kolega zvedl kapotu, a když měl ruce v motoru, žena rázem nastartovala a vrtule mu usekla prst,“ řekl František Mikuláštík.