20 let od ničivých záplav - seriál DOBRÉHO DNE

Areál MESITu v Uherském Hradišti byl při ničivých záplavách první na ráně. Když v Jarošově praskla hráz, neměl žádnou šanci. V nejnížeji položených budovách bylo až 1,8 metru vody, škody se vyšplhaly na stovky milionů korun. Rok 1997 se tak do historie podniku zapsal jako druhá největší tragédie.
„S rokem 1984, kdy se propadla střecha výrobní haly a v troskách zahynulo sedmnáct lidí, to nejde srovnávat. Voda nám způsobila jen obrovské materiální škody,“ říká Vladislav Mazúrek, generální ředitel holdingu MESIT, který si v červenci 1997 zahrál na veslaře… „Haly jsme projížděli na pramici, bylo to smutné,“ vzpomíná.
Areál podniku se ocitl kompletně pod vodou, až po střechu byly zaplavené výrobní haly, sklad hotových výrobků i archiv. „Soustruhy, frézy, obráběcí stroje, zkrátka veškerá technologie plavala. A jelikož nám pojišťovna nezaplatila ani korunu, protože jsme byli pojištěni jen na zatopení z vodovodního řadu, veškerou technologii jsme sami rozebrali a vyčistili,“ říká Mazúrek. Do obnovovacího procesu se zapojili všichni zaměstnanci, bez ohledu na profesi. „V každé hale jsme zřídili stanoviště první pomoci, abychom reagovali na sebemenší úraz lidí mimo údržbu, kterých byla většina. Nakoupili jsme gumáky, smetáky, čisticí prostředky a lidem zajistili pitný režim,“ dodal generální ředitel. Krutější osud potkal hotové výrobky pro letecký průmysl, skončily v propadliště dějin. „Všechny jsme je sešrotovali,“ posteskl si.
Ani zachráněné stroje už ale dlouho nepřežily. „I když jsme vyměnili ložiska, elektroniku, vykazovaly obrovskou poruchovost elektroniky i kabeláže. Dnes už v továrně žádný nemáme, strojový park jsme kompletně vyměnili,“ říká Mazúrek.
Život v MESITu se vrátil do starých kolejí po třech týdnech, kdy znovu zahájil výrobu.