Jarošov? Normální dobré české pivo
Pamatuje zlatou éru pivovaru v Jarošově, kdy byl šestý nejlepší v republice. Ročně uvařil až 300 tisíc hektolitrů piva. To se ale psal rok 1990, 1991, o dva roky později začala výroba výrazně klesat a v roce 1997 skončila nadobro, vzpomíná Jaroslav Horehleď, bývalý technolog jarošovského pivovaru.
U úplného krachu už nestál, o rok dřív odešel do Uherského Brodu. Tenkrát činila produkce už pouze 80 tisíc hektolitrů, což bylo na hranici ekonomické udržitelnosti. V Jarošově jsme vařili dobré české pivo, dodržovali jsme klasický postup. Žádná speciální receptura, to jsou většinou jen reklamní triky, tvrdí Horehleď, který byl léta sládkem v uherskobrodském pivovaru Janáček. Dnes je spolumajitelem a rovněž sládkem pivovaru ve Slavičíně.
Pivo v Jarošově se od roku 1991 vyrábělo v cylindrokónických kvasných tancích, které zde byly instalovány jako třetí v republice. Kvašení tak bylo na vynikající úrovni, stejně tak ale i zrání. Vůbec celá technologie patřila k nejlepším, připomíná Horehleď.
Nový pivovar v Jarošově má ročně vyrobit 10 tisíc hektolitrů piva. S takovou produkcí se váže nejvýhodnější spotřební daň. To už není žádný domácí pivovar. Určitě nebude lehké všechno prodat, ale není to vyloučené, odhaduje kupní sílu regionu rodák ze Starého Města. O nové jarošovské pivo se podle něj milovníci pěnivého moku poperou. Aspoň ze začátku. Stoprocentně přijde úvodní euforie. Patriotismus v Uherském Hradišti je totiž podstatně větší než v devadesátých letech a navíc je po místním pivu hlad. Zpočátku lidi neodradí ani masírování velkých pivovarů. A pak záleží, jak pivu přijdou na chuť, domnívá se Horehleď. Uherské Hradiště si každopádně podle něj pivovar zaslouží, ve městě má vaření piva bohatou tradici.