Jarošov. Nové město na Slovácku?

Jarošov. Nové město na Slovácku?
Foto: sal
Uherské Hradiště Zprávy 31 / 01 / 2012

Uherské Hradiště má blízko k velkému problému. V městské části Jarošov se stále hlasitěji mluví o odtržení a podle všeho nemusí zůstat jen u slov. Obyvatelům se především nelíbí, že radnice do Jarošova dlouhodobě neposílá z rozpočtu tolik co do ostatních částí. Město by případným odloučením Jarošova přišlo o více než dva tisíce obyvatel a nemalé finanční prostředky ze státní pokladny.
„O odtržení se u náš šušká už několik let, dlouhodobě jsme totiž nespokojeni s přístupem města. Jarošov je vždy na pokraji zájmu,“ říká Jiří Vyoral, jeden z hlavních iniciátorů odtržení. S tím však radnice zásadně nesouhlasí. Za posledních pět let se do Jarošova investovala téměř 20,5 milionu korun, reagoval místostarosta Stanislav Blaha.
I když radnice zatím žádný oficiální dokument na stole nemá, signály o možném odtržení nepodceňuje. „Snažíme se o co nejkvalitnější život všech spoluobčanů. Jestli je někde nějaký problém, určitě jej můžeme vyřešit. Samozřejmě za předpokladu, že má zájem i druhá strana. I proto jsme iniciovali změnu v kompetencích místních komisí, které mají nově možnost nasměřovat předem danou částku z rozpočtu města na řešení problémů, které považují za nejpalčivější,“ tvrdí Stanislav Blaha.
Další osud Jarošova se už několik týdnů živě probírá na facebooku, kde byla dokonce založena skupina Jarošov - odtržení od Uh. Hradiště. „Město na nás kašle, zjišťujeme si proto jestli se případné odtržení vyplatí. Až pak budeme podnikat další kroky k případnému referendu,“ doplnil Jiří Vyoral.
Jarošov má všechny předpoklady stát se samostatným, aspoň z pohledu občanské vybavenosti. Je tady mateřská i základní škola, kostel, náměstí, fotbalové hřiště...  „Snad mi chybí jen pošta. Snahám o odtržení se nedivím, bydlím v Jarošově přes dvacet let a peníze sem zrovna neproudí. Třeba do fotbalového klubu putuje ročně čtyřicet tisíc korun, což je směšná částka,“ podotkl František Miko, bývalý předseda jarošovského Slavoje. „Je však za potřebí zvážit veškerá pro a proti, abychom nedopadli ještě hůře,“ dodává.
Jarošovským nahrávají do karet i zákonné podmínky pro odtržení. „Nová obec musí mít nejméně tisíc obyvatel a její katastr musí sousedit s katastry dvou různých obcí, aby se třeba neodtrhlo náměstí uprostřed města,“ uvedla Denisa Čermáková, mluvčí ministerstva vnitra.
Obojí Jarošov splňuje. Případné osamostatnění tak může posvětit jedině vypsané referendum, kterého se zúčastní nejméně polovina obyvatel s volebním právem. Pro odtržení se navíc nutně musí vyslovit nadpoloviční většina. „Jarošov se pak stane příjemcem výnosu daní podle počtu obyvatel, který má dopad i na koeficienty o dani z nemovitosti,“ upřesnila Čermáková.
Trvalý pobyt má aktuálně v Jarošově 2397 lidí, což v přepočtu znamená roční příjem do pokladny zhruba 16,8 milionů korun.
Pokud jde o argument města, že do Jarošova investoval v minulých pěti letech 20,5 milionu korun, ten v městské části považují za sporný. Prakticky totiž jde jen o dvě investice - zateplení základní školy (8,4 milionů) a cyklostezku z Mařatic (9,9 milionů). Více v tabulce
?Odtržení jedné z městských části může Uherskému Hradišti způsobit vážné problémy. Zmenšila by se třeba vyjednávací pozice při získávání dotací, která by byla nevýhodná pro město i Jarošov. „A řešili bychom řadu zdánlivých detailů, protože město je s Jarošovem spojeno organicky. Hlavně si však myslím, že problémy se lépe řeší silnému celku než dvěma slabším jednotlivcům. Vše je prostě o komunikaci. Jestli Jarošovští cítí problémy, mohou je s námi řešit. Prostředky a nástroje k tomu jsou vytvořeny,“ vzkazuje Stanislav Blaha do části proslavené pivovarem.


 

autor: PETR ČECH
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace