K tomu, aby se vám před očima začal odehrávat příběh zasazený do období neolitu, potřebujete pořádnou dávku fantazie. Pro archeologa Slováckého muzea Tomáše Chrástka, který vede záchranný archeologický výzkum u silnice mezi Uherským Ostrohem a Hlukem, je to hračka.
Stojíme nad místem plným nejméně 7 tisíc let staré keramiky a mazanic, které Chrástkův osmičlenný tým označil jako „objekt číslo 14“. Rekonstrukce silnice kvůli vykopávkám stojí, místo silničářů pracují po obou stranách vozovky archeologové ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti.
Co se tedy ukrývá přímo pod námi? „Podle půdorysu jde o zahloubený objekt, nejspíš o obydlí. V jednom rohu se jasně rýsuje destrukce možná topného zařízení,“ ukazuje archeolog. „Alespoň v této fázi odkryvu se to tak jeví. Okolo je pak jasně vidět drobnější hliníky a jiné sídlištní objekty. Ty ale zatím nemůžeme přesně určit.

Na první pohled místo nevypadá jako naleziště něčeho výjimečného.
To je ale jen zdání. V souběhu se stavbou silnice probíhá archeologický výzkum, a že jde o něco neobvyklého, to bylo jasné i laikům, kteří vedle asfaltové silnice bagrovali. Pod povrchem se jim objevil žlutý terén se spoustou černých skvrn, jejich výplň pak byla promíchaná úlomky mazanice. Každému z dělníků bylo jasné, že vidí něco, co je neobvyklé, co po běžném odkryvu zeminy neobjevují. Archeologická situace je tady navíc velmi rozsáhlá, nemůžete ji přehlédnout.

Při loňském dohledu nad první etapou výstavby se nic zvláštního neobjevilo?
Při prvním dohledu se zachytily jen běžné archeologické situace. Všechno se změnilo až letos 11. května, kdy byla provedena obhlídka aktuálně provedených výkopů na jižní straně silnice.

Jaká je historie naleziště? Už se mezi Uherským Ostrohem, Ostrožskou Lhotou a Hlukem něco významného našlo?
Z tratě Záhumní, kde nyní leží zemědělská farma, jsou známy početné keramické nálezy kultury s lineární keramikou. Ty pocházejí ze sběrů uskutečněných v 60. letech. Z mladších období pravěku se pak v této trati zaznamenaly jen ojedinělé nálezy. V areálu zemědělského družstva jsou zdokumentována popelnicová pole s větším množstvím nálezů.

Co všechno jste dosud u cesty objevili?
Celkem je stavbou silnice narušeno pětačtyřicet objektů. Jedná se o kůlové jámy a sídlištní jámy, tedy obilnice a hliníky. A také o pozůstatky zahloubených staveb. Zhodnocení situace je v tomto okamžiku pouze předběžné. Situaci totiž není možné interpretovat předtím, než je odkryta. Nalezené objekty vytváří v terénu jakési shluky osmi až deseti objektů. Jejich výplně tvoří keramické zlomky, mazanice, uhlíky a zvířecí kosti.

Který z nálezů považujete za nejvýznamnější?
Vyzvedli jsme zatím přes dvě stě kusů keramických fragmentů a několik zlomků mazanice. Nejvýraznějším nálezem jsou tři misky kulovitého tvaru za slabě vypáleného keramického těsta s pozůstatky bílé malby zdobené rytými podélnými záseky. Zatím jsou jen ve zlomcích, ale našim konzervátorům se jistě podaří je rekonstruovat.

Z jakého období nálezy pochází?
Naleziště je možné zařadit do období staršího neolitu, ke kultuře s lineární keramikou a želiezovskou keramikou. Tedy do období 5 000 let před naším letopočtem. Nelze přitom vyloučit, že se jedná o sídliště polykulturní a část objektů pochází z období popelnicových polí. Avšak tento předpoklad je možné ověřit pouze dalším odkryvem. Z pohledu archeologie je tedy velmi významné datování osady. Za posledních dvacet let se na Uherskohradišťsku neolitické sídliště neodkrylo. Když si představíte, že jsme právě první na místě, kde se žilo možná až sedm tisíc let před námi… Jsme první, kdo to všechno vidí… Na Uherskohradišťsku se jedná o jedinečný nález. Mimochodem, kolega Popelka ze Zlína nyní zahajuje výzkum sídliště s moravskou malovanou keramikou, což je o přibližně jeden tisíc let mladší nález než ten, který jsme objevili u Ostrožské Lhoty.

Jak při výzkumu postupujete?
Jde o standardní postupy. Tedy o fotodokumentaci, fotogrametrii, geodetická zaměření, kresebnou dokumentaci a postupnou preparaci objektů po polovinách. Podle povahy objektů se musí materiál překopávat nebo prosívat.

Jak dlouho ještě práce potrvají?
Podle předběžné dohody se práce odhadují, samozřejmě za příznivých povětrnostních podmínek, na čtrnáct pracovních dnů. V případě deště nebo nálezů lidských ostatků nebo složitější nálezové situace v objektech by se mohlo jednat až o dvacet dnů. Na každý pád se snažíme, aby prováděcí firma stihla termín realizace, kterým je středa 17. června. Aby bylo komplikací co nejméně, pracujeme i přes víkendy. Na místě výzkumu jsme vždy do osmi ráno do osmnácté hodiny. Výzkumu se účastní šest, maximálně osm lidí, většinou jde o externisty.

Jak se vyrovnáváte s proměnlivým počasím? Jak chráníte místo před deštěm?
Záleží na jeho intenzitě. Pokud jde o destrukce, ty se rozeberou, pořídí se snímky, dokumentace a jednotlivé artefakty se zasáčkují. A zbytek se zakryje plachtami.

Stojíme na jinak rušné dopravní spojce. V souvislosti s průzkumem - co je asi pod silnicí?
Archeologický výzkum probíhá po obou stranách komunikace, pod námi může být další shluk objektů. Stojíme na místě, kde byla osada, nejspíš nijak velká. Zřejmě šlo o menší počet staveb. Pro období staršího neolitu jsou typické dlouhé halové stavby s řadami kůlů, ale ty tady nemáme. Pravděpodobně se tak jedná o sídlištní a sídelní zahloubené objekty.

Co bude následovat po dokončení výzkumu? Místo bude znovu vypadat jako silnice s poli kolem?
Přesně tak. Tmavý materiál z výplní objektů se vybere, stejně jako keramika. Místa se zahrnou a začne se znovu jezdit.

Není vám líto, že výzkum skončí právě takto?
To víte, že ano. Přesně tak ale naše výzkumy vypadají. Všechno se znovu zasype.

Jak byste prozatímní výzkum shrnul?
Aktuálně odkrytá situace je svým charakterem, rozsahem i datací zcela unikátní. Z širšího regionu není prozatím známo jiné sídliště želiezovské skupiny s uzavřenými objekty. Rozsahem se jedná o největší odkryté neolitické sídliště na Uherskohradišťsku za posledních dvacet let. Vzhledem k unikátnosti nálezu jsem rád, že můžeme provést výzkum v plném rozsahu i za cenu zdržení stavebních prací.