V nadsázce, proměna části soukromé zahrady v obecní parkoviště, o které DOBRÝ DEN informoval podrobně na konci minulého měsíce (č 4/28. 1.), je pouze kapkou v moři problémů. Připomeňme, že obec Strání si v létě 2017 postavila bez stavebního povolení obecní parkoviště nezvyklých rozměrů 17,05 x 4,2 x 3,1 metru na pozemku Libora Zemánika. Ten od té doby marně usiluje o uvedení parcely do původního stavu. „Nevěřil jsem vlastním očím. Obec, aniž by se mě na cokoliv zeptala, zkrátka povolala firmu a za obecní peníze nechala postavit na konci mojí ovocné zahrady stání pro pět osobních aut,“ říká Zemánik. I když je v právu, jeho snaha o nápravu zůstane marná. „Z pěti příčných stání uděláme tři, plochu jen posuneme o několik centimetrů zpět na obecní pozemek. Neexistuje žádný zákon k tomu, aby tam parkoviště nebylo,“ říká starosta Antonín Popelka rozhodně. A přiznává, že právě probíhající digitalizace katastrálních map, na které bude Katastrální úřad v Uherském Brodě pracovat až do konce roku 2021, odkryje desítky dalších nesrovnalostí.

Odkud máte informace, že se objeví desítky nesrovnalostí?
Z historie. Nejsem geodet, ale rozpory o hranice pozemků tady budou. Digitalizace map nám velmi pomůže, neboť se konečně ujasní, kdo je na čím pozemku. Z dostupných papírových map je zřejmé, že si dřívější generace s dokumenty hlavu příliš nelámaly. Stavělo se dost divoce. Z dokumentů navíc vyplývá, že většina sporných území patří obci. Po digitalizaci tedy budeme lidem pozemky prodávat, hledat dohodu ke směně nebo vybírat nájemné.

Proč jste zastavěli pozemek Libora Zemánika?
Já tady žádný problém nevidím.

Ani poté, co Stavební úřad v Uherském Brodě potvrdil, že jste stavěli bez povolení, tedy načerno? A že dnes usilujete o dodatečné stavební povolení?
Opakuji, že žádný problém nevidím. V roce 2017 jsme rekonstruovali dotčenou ulici Drahy III, která byla v havarijním stavu. A protože se jednalo o rekonstrukci, nepotřebovali jsme k tomu stavební povolení. V rámci obnovy jsme chtěli ulevit místním lidem, takže jsme postavili tři menší odstavné plochy. Jak se ukázalo později, dvě jsou na obecním pozemku a jedna z menší části na soukromém. Nevěděli jsme, že jdeme na soukromý pozemek. Také kvůli nepřesným mapám.

A to problém není?
Problém je to maximálně v rovině principu. O ten tady jde především. V roce 1996 jsme rodině Zemánikových prodali za velmi výhodnou cenu 350 metrů obecní plochy, která jim rozšířila zahradu. Tvrdím, že jsme přišli za dobrotu na žebrotu. Vyšli jsme tehdy rodině vstříc, ale teď to schytáváme přes noviny kvůli několika zabraným centimetrům právě z prodané plochy. Takže vše dáme do pořádku tím, že parkoviště posuneme na obecní pozemek. A místo pěti aut, která stávají příčně směrem k zahradě, tam budou stát tři, ale podélně. Parkoviště se zkrátka rušit nebude. Mimochodem, kdyby obec zmíněných 350 metrů neprodala, mohlo tam být nyní krásné parkoviště třeba pro všechny lidi z ulice…

Je pravda, že pod sporným parkovištěm vedou inženýrské sítě?
Ano. A to je další důvod k tomu, proč nemůže jít o soukromý, ale obecní pozemek. Na každý pád je pro nás „případ Zemánik“ varováním. Nyní už budeme obezřetní při prodeji každého centimetru půdy.