Kamera budí emoce, lidé od města žádají placení nájmu i energií
Foto: iDobryDen.cz
Městská kamera na bytovém domě na rohu ulic J. E. Purkyně a Štěpnická je trnem v oku jejich obyvatel. Uherské Hradiště vyzvali k sepsání nájemní smlouvy na umístění kamerového bodu a proplácení energií za jeho napájení. Aktuálně jej totiž platí z vlastních kapes. Radnice však nevylučuje, že „oko“ pro jistotu přemístí.
„Požadujeme roční nájemné tisíc korun a proplacení roční spotřeby energií, která se odhaduje na zhruba 200 kilowatthodin (aktuální průměrná cena je 5,88 Kč za 1 kWh - pozn. autora). Jsem přesvědčený, že nejde o neadekvátní požadavky, ale spíš symbolické,“ prohlásil Radek Miškeřík, předseda Společenství vlastníků jednotek (SVJ) dotčeného bytového domu. Když s radnicí nenajde společnou řeč, za jediné řešení považuje odstranění kamery.
Její instalování přitom žádné problémy neprovázely, bytový dům totiž až do konce roku 2020 patřil městu. Vyvstaly až po uplynutí dvaceti let od výstavby, kterou spolufinancovalo ministerstvo pro místní rozvoj, a postupném převodu bytů do osobního vlastnictví. „Kamera na domě visí dlouhodobě, náklady za spotřebu elektrické energie přitom po celou dobu platili obyvatelé domu a město jako vlastník objektu situaci nijak neřešilo,“ připomíná Miškeřík, který sice vnímá kameru jako bezpečnostní prvek, hlídající dům a jeho okolí, má to však podle něj několik ale… „Kamerový systém je spíše prevence, po městě je dvaatřicet bodů, ale je otázkou, kolikrát byl za pomoci záznamu dopaden viník... Jestli se nic nevyřeší, klidně může na domě viset několikrát levnější maketa,“ je přesvědčený předseda SVJ.
Město o problému ví, aktuálně hledá nejvhodnější řešení. „S předsedou společenství vlastníků jednal velitel městské policie, který mu nastínil podmínky budoucího umístění kamery na bytovém domě, včetně nájmu z plochy i nákladů spojených se spotřebou elektrické energie a instalací odpočtového elektroměru,“ potvrdila Dagmar Vacková z Útvaru kanceláře starosty Uherského Hradiště s tím, že radnice aktuálně čeká na vyčíslení nákladů spojených s přeložením kamery na sloup veřejného osvětlení. Až pak vyřkne konečný ortel. „Kroky zvažujeme z ekonomického hlediska, ale i z důvodu vyvarování se závislosti na SVJ,“ zdůraznila Vacková.
Většina „očí“ městského kamerového systému je podle ní aktuálně umístěna na budovách nebo sloupech veřejného osvětlení v majetku města.