Klenotnice Velké Moravy ukáže nejvzácnější šperky, otevře se v červnu
Foto: iDobryDen.cz
Šperky, ostruhy, meče a další vzácné nálezy z 9. století našeho letopočtu si prohlédnou návštěvníci Klenotnice Velké Moravy, jejíž stavba se v týdnu rozjela v Archeoskanzenu Modrá. Základní kámen požehnal velehradský kaplan Jiří Hebron. Podzemní expozice se otevře v červnu příštího roku, přijde na 62 milionů korun.
Klenotnice získá podobu velkého kruhového panteonu o průměru dvacet metrů, do jejího zdiva stavaři vpraví kámen s odkazem modřanských obyvatel. Výstavní prostory ukryje podzemí, nahoře zůstane jen zvonička, kterou denní světlo osvětlí šperky ve vitrínách. Návštěvníci k nim sestoupí po spirále vstupem z kamenného paláce, kde sestoupí do hloubky až devět metrů pod terén. Zpět na povrch se dostanou u hradby nedávno vybudového rybárenského valu. „Nová expozice nabídne nejen velkomoravské šperky, ostruhy nebo meče, ale i rekonstruované tváře lidí, kteří tady žili a jejichž kosterní pozůstatky byly v oblasti objeveny,“ doplnil Luděk Galuška, vedoucí Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea, který je odborným garantem projektu.
Stavba byla zahájena symbolicky 20 let od výstavby Archeoskanzenu Modrá na zelené louce, který připomíná způsob života na Velké Moravě. Klenotnice ještě více zatraktivní vyhledávanou Cyrilometodějskou stezku. „Právě v těsné blízkosti Velehradu ústí všechny značené pěší cyrilometodějské trasy, které sem vedou z pěti směrů a v Česku čítají asi devět set kilometrů,“ poznamenal Lubomír Traub, předseda sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje. Lokalita se už dnes řadí mezi nejvíce navštěvovaná místa ve Zlínském kraji, ročně areál archeoskanzenu společně s expozicí Živá voda navštíví čtvrt milionu lidí.
Moravské zemské muzeum zapůjčí do expozice sbírku nejcennějších šperků a zároveň umožní i výrobu tzv. vědeckých kopií, které se dostanou do Centrální evidence sbírek Ministerstva kultury ČR. „Na celém území Moravy dnes není objekt splňující bezpečnostní opatření pro vystavení velmi cenných historických exponátů, což náš „trezor“ umožní. U podzemního monolitického bezbariérového objektu ve tvaru pantheonu totiž počítáme s maximálním zabezpečením, cenné artefakty ukryjí nerozbité a neprůstřelné vitríny,“ uvedl Miroslav Kovářík, starosta Modré, která je investorem díla za 62 milionů korun. Využije při tom evropské i národní zdroje, osmi miliony přispěje také Zlínský kraj.