Kola ještě potřebují tisíce dětí, do školy pěšky často ani nepřijdou

Kola ještě potřebují tisíce dětí, do školy pěšky často ani nepřijdou
Foto: Jiří Cinádr
Modrá Zprávy 09 / 04 / 2013

Kola z humanitární sbírky pro Afriku dorazila do cílové stanice. 351 gambijských dětí už při cestě do školy neabsolvuje několikakilometrové výšlapy. Jezdí na kolech, která jim poslali i lidé z Uherskohradišťska. Osmačtyřicet bicyklů získala škola v Gunjuru, patnáctitisícovém městečku na pobřeží Atlantského oceánu.
„I když mezi vesnicemi jezdí jakési dodávky, rodiče na ně nemají peníze, a tak děti chodí do školy i deset kilometrů pěšky. První hodiny proto často nestíhají, nebo nepřijdou vůbec,“ říká Jiří Cinádr ze sběrného místa v archeoskanzenu v Modré, který byl přímo v Gunjuru u předávky bicyklů. „Dětem výrazně ulehčí cestu do školy. Ale je to jen kapka v moři, tisíce dětí budou dál chodit pěšky,“ poznamenal Cinádr.
Humanitární zásilka vzbudila v Gunjuru obrovské nadšení, před školou se vytvořil stometrový špalír dětí, které delegaci z Čech radostně vítaly. Zásilku jízdních kol si nenechala ujít ani regionální guvernérka a zástupce ministerstva školství. „Kola se stala majetkem školy, jejíž ředitel určil, komu je za symbolický poplatek asi 40 korun na trimestr zapůjčí. Vybrané peníze poslouží na opravu a údržbu kol, o kterou se postará vyškolený učitel. Jediným klíčem pro rozdělování kol byla samozřejmě vzdálenost od školy,“ prozradil Cinádr. Gambijci jsou podle něj manuálně velmi šikovní, jen často nepoužívají správné nářadí...
Školní rok není v Gambii rozdělený na pololetí, ale na trimestry. Za vzdělání se platí školné a děti usedají do lavic na směny. „Jednu školu totiž navštěvuje třeba dva tisíce dětí a aby se vystřídaly, existuje ranní a odpolední vyučování,“ vysvětluje Cinádr. V Gunjuru strávil 14 dní. Jeho přechodným domovem byl dům Fabakary Boyo Tourayho, který má 14 dětí a dvě manželky. Třetí mu před časem srazilo auto... „Boyo má na starosti pobočku, ze které se kola z humanitární sbírky distribuují do dalších škol v zemi. Celá jeho rodina byla strašně milá, vstřícná. Když jsem jel domů, děti plakaly, chtěly se mnou jet na Moravu,“ usmívá se Cinádr, kterého Gambijci překřtili na Jakaria. Jeho jídelníček tvořily převážně ryby, rýže a zelenina. S hostiteli se domlouval anglicky, z jejich afrického nářečí - mandinky - pochytil jen pár slov.
Přepravou první várky kol do Gambie však humanitární sbírka nekončí. Už na podzim odpluje další kontejner směr africký přístav Banjul. Není bez zajímavosti, že na Uherskohradišťsku se vybralo už 522 bicyklů.

autor: PETR ČECH
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace