Kraj rozděloval tituly za ruční výrobu. Míří do Blatnice a Veselí

Kraj rozděloval tituly za ruční výrobu. Míří do Blatnice a Veselí
Foto: archiv
Blatnice pod sv. Antonínkem, Veselí nad Moravou Zprávy 04 / 07 / 2014

Výrobky, které v sobě nesou připomínku starých časů. Výrobky, jež jsou výhradně dílem ruční práce. Výrobky, jimž bez předání zkušeností dalším generacím hrozí zánik. Výrobky, které šíří věhlas kraje i za hranice republiky. Takové přívlastky padnou jako ulité na malované kraslice Marie Čihákové z Blatnice pod Svatým Antonínkem a lidové výšivky Věry Šmídové z Veselí nad Moravou. Obě ženy získaly na Svátku řemesel v Kunštátu titul Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje. Titul, který je spojen také s finančním darem 10 tisíc korun, může oběma ženám vyšperkovat ještě jedno ocenění. „Nositelé titulu totiž mohou být dále nominováni na ocenění Nositel tradice lidových řemesel, které uděluje Ministerstvo kultury ČR,“ upozornila Denisa Kapitančiková, mluvčí jihomoravského hejtmanství. Kromě Marie Čihákové a Věry Šmídové je ve hře také třetí oceněná, Iva Novotná z Hodonína. Ta převzala titul za tradiční zpracování ovčí vlny. „Každá z oceněných žen dodržuje při tvorbě tradici, pracuje s originálními a často ještě původními nástroji a navrací se ke starým výrobním technologiím a téměř zapomenutým vzorům, aby co nejvíce přiblížila historii dnešku,“ prohlásil hejtman Michal Hašek, který tituly předával.

Blatnické kraslice obdivují v Evropě, Americe i Asii
Šedesátnice Marie Čiháková se tradiční výrobě kraslic věnuje od roku 1977. „Navazuje na tradici blatnických kraslic, které se v Blatnici malovaly od druhé poloviny 19. století až do roku 1940. „Technickým principem malování včelím voskem je postupné vytváření vzoru prováděné kreslicí tyčinkou, takzvanou stužkou. Slepičí, husí nebo kachní vejce maluju postupně v barevných vrstvách od bílého základu, přes žlutou, červenou až k nejtmavší, černé barvě,“ říká Marie Čiháková, která používá pro malování vajec původní přírodní barvy, jež si sama připravuje ze šafránu, pivoňky, ořechových slupek a dubové kůry, nebo používá průmyslově vyráběné přírodní textilní barvy.
Umění nejspíš zůstane v rodině Marie Čihákové i nadále, tradici už předala své dceři i vnučce. „Její tvorba se prezentuje při různých příležitostech nejen v České republice, ale i v zahraničí, nejčastěji v Německu, Rakousku, USA nebo daleké Číně,“ doplnila Denisa Kapitančiková.

Výřezovou výšivku zvládnou jen ti nejzručnější
Věra Šmídová z Veselí nad Moravou se s veselskou výřezovou výšivkou seznámila v kulturním domě, kde pracovala od roku 1973 až do odchodu na penzi v roce 1995. „Veselská výšivka je ojedinělá svou starobylostí a řadí se k technicky náročným geometrickým výšivkám podle počítané niti, vázaným na pravidelnou strukturu plátna, které se dřív tkalo z vlastních zdrojů,“ představuje řemeslo Denisa Kapitančiková. „Takzvaná „výšivka na výřez“ je charakteristická důsledným rozlišováním vzoru a pozadí. A to nejen barvou, ale i technikou.“
Věra Šmídová je zakládající členkou a vedoucí kroužku vyšívání a paličkování ve Veselí nad Moravou a iniciátorkou všech akcí. Vzory tradiční výřezové výšivky jsou součástí prostírání, ubrusů, deček a polštářů. „Díky kroužku vyšívání se za dobu jeho existence naučily vyšívat tradiční vzory desítky žen z Veselí a jeho okolí,“ shrnula Denisa Kapitančiková.

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace