Kříž a kalvárie připomínají krvavou bitvu z roku 1663

Foto: Muzejní spolek Aloise Jaška  /  Slavnostní odhalení památníků, instalovaných v místě hromadného hrobu a bojiště, se uskutečnilo v předvečer 362. výročí krvavé bitvy.

Bitvu u Starého Hrozenkova, kterou svedly dvě stovky Valachů s obrovskou přesilou osmanské armády, připomínají kříž a kalvárie. Slavnostní odhalení památníků, instalovaných v místě hromadného hrobu a bojiště, se uskutečnilo v předvečer 362. výročí krvavé bitvy.

„Kříž s obrázkem Panny Marie Svatohostýnské, patronky a ochránkyně před Turky a Tatary, kteří náš kraj sužovali po několik staletí, stojí zhruba v místě hromadného hrobu, na levé straně od bývalé celnice ve Starém Hrozenkově. O dvě stě metrů dál směrem do obce se vyjímají monumentální pět metrů vysoké kříže z dubového dřeva, které vyrostly přímo na bojišti,“ prozradila Ladislava Kotačková, předsedkyně Muzejního spolku Aloise Jaška v Bojkovicích. Monument kalvárie odpovídá tvaru tzv. františkánských křížů ze 17. století. „Symbolizují útok na křesťanství. Jeden kříž je zlomený a kácí se, ale ostatní vytrvaly a neochvějně stojí dál,“ vysvětlila.

6. října 1663 svedlo 200 Valachů v průsmyku u Starého Hrozenkova nerovný boj s přesilou 4 000 Turků a Tatarů, kteří mířili na západ, aby plenili východní Moravu. „Za cenu nejvyšší oběti se obráncům podařilo Osmany pozdržet a poskytnout lidem na světlovském panství dost času, aby se ukryli. Za cenu ztráty vlastních životů tak zachránili před smrtí nebo otroctvím tisíce krajanů,“ připomínají historici. Profesor Josef Unger dokonce bitvu trefně popisuje jako „Valašské Thermopyly“.

Statečným Valachům lidé postavili kapličku (naproti dnešnímu amfiteátru – pozn. autora) a kříž, který se však nedochoval. A tak Pavel Lukáš z Muzejního spolku Aloise Jaška inicioval jeho obnovu. „Aktivně se ale zapojili i další naši členové, kteří přispěli finančně, kopali základy pro kříž i kalvárii, psali odborné texty na infocedule nebo vymysleli podobu památkových kartiček,“ doplnila Kotačková.

Autorem kříže s nápisem Víra-Naděje-Láska je Jaroslav Bím, kalvárii zhotovili podle návrhu zesnulého akademického sochaře Jiřího Beránka jeho syn Šimon a synovci Jaroslav a Jiří Bímovi.

Ve Starém Hrozenkově tak „ožila“ pozoruhodná historie.