Recesista ze Bzence razí také pivní mince, zřejmě jako jediný na jižní Moravě

Opravdu netradičního koníčka si našel Radomil Paták ze Bzence. V bývalé garáži vaří pro sebe a své známé domácí pivo, o kterém se dá říci, že co várka, to originál. V obchodech či hospodách jeho pivo neochutnáte, pouze pokud zavítáte na tamní pivní slavnosti, které se budou konat 27. června v Zámeckém parku. Cílem Patáka přitom není zisk, ale snaha pomoci. Z plánovaného výnosu proto nejprve uhradí náklady spojené s přizvanou dechovou hudbou a zbytek chce poslat, stejně jako před rokem, do brněnské dětské nemocnice v Černých Polích, aby co nejvíce pomohl malým pacientům.
O vaření piva se začal Paták zajímat před šesti lety díky nešťastné události. „Řezal jsem dřevo a zlomil jsem si přitom žebro. Musel jsem proto do kyjovské nemocnice, kde mi lékař zjistil, že mám v těle nádor Gravis, který musel pryč. Přitom mi doporučil, abych pil pivo, že mi to může pomoci,“ vzpomněl Paták na počátky a pokračoval: „Bylo mi osmatřicet a pivo jsem nepil už od sedmnácti. Když dojdete do obchodu, tak je tam sice výběr poměrně velký, ale pořád vlastně pijete jedno a to samé, a to jsem nechtěl. Začal jsem se proto zajímat o domácí vaření piva. Sehnal jsem si jednoho sládka z Hradce Králové, který se po určitých peripetiích stal nakonec mých učitelem.“
Jak Paták tvrdí, pivo, které symbolicky nazval Grawitz, není nikdy stejné jako to předchozí. „Jednak to není technicky možné a taky je to tak trochu i schválně. Někdy tak vyrobím pivo světlé, jindy polosvětlé, polotmavé a někdy i tmavé. Co do stupňovitosti se jedná o desítku a dvanáctku a občas i silnější pro gurmány,“ vysvětlil.
Jeho pivo pijí většinou jen přátelé. „Občas někdo přijde, když poblíž někde griluje nebo když se nedejbože žení,“ říká se smíchem.
O Patákovi se přitom rozhodně nedá říci, že by nebyl rodinný typ. Má pět dětí a tolerantní manželku, kterou prý nazlobí jen v případě, že se pitka protáhne hodně dlouho do noci. Jednou mu dokonce s vařením piva pomáhala. „Musel jsem odjet a manželka jej proto musela dovařit. Soused si mne pak v žertu dobíral, že prý to bylo jediné pivo, které se ode mne dalo pít,“ říká vesele o jednom ze svých nejčastějších štamgastů.
Paták loni překvapil tím, že pro Pivní slavnosti nechal narazit pivní měďáky, které byly poukazem na jedno pivo. Letos již razí stříbrňáky. „A v příštím roce to budou možná i zlaťáky,“ říká se šibalským úsměvem. Ražbou neobvyklých mincí chce navodit doby dávno minulé. „Dříve dělaly pivovary pro své zaměstnance tzv. deputátní známky, na základě kterých dostávali pracovníci vždy určitý příděl piva. Známky tak měly zabránit tomu, aby jim zaměstnanci pivo kradli,“ vysvětlil. Mince jsou ovšem dost ošemetná záležitost. Po skončení loňských slavností totiž zjistil, že se mu jich hodně nevrátilo. „No jo, za nějakých sto let budou mít dozajista určitou hodnotu, tak si je lidé nechávají,“ soudí pobaveně.
Paták vyrábí momentálně zázvorové pivo, o kterém tvrdí, že je vhodné zejména pro muže po čtyřicítce. „Zvyšuje pevnost svalů a všech údů vůbec,“ vysvětlil s tím, že zvažuje i Kožiňon. „Jednalo by se o pivo, ve kterém by tvořily základ květy černého bezu, ale zatím si neumím představit tu jejich typickou vůni k pivu,“ naznačil drobný zádrhel.
Krom stříbrňáků chce Paták návštěvníky Pivních slavností potěšit i originálními půllitry. „Každý přímo na místě vyfrézujeme a pokud bude mít někdo zájem, přidáme mu tam klidně i jeho jméno. Teď jen, aby se vydařilo počasí a došlo hodně lidí,“ přeje si majitel minipivovaru Pod kněží horou. Důvod? Aby dětem mohl odeslat co nejvíce peněz.