Lebka a kosti nejsou vojáků wehrmachtu, jsou starší než sto let
Foto: ZŠ UNESCO / Paleontoložka Miriam Nývltová Fišáková odhaduje stáří kostí na přelom 19. a 20. století, s určitostí jde minimálně o dva muže.
Kosterní pozůstatky, které léta sloužily jako učební pomůcka při hodinách přírodopisu na Základní škole UNESCO v Uherském Hradišti, podle všeho nejsou z období druhé světové války. I když společný výzkum žáků a Fyziologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně je teprve v zárodku, jsou určitě starší než sto let.
Škola se přitom původně domnívala, že jde o neúplnou kostru německého vojáka, padlého za druhé světové války. Po osvobození se totiž do škol posílaly jako učební pomůcky. Jenže stačil jeden pohled paleontoložky Miriam Nývltové Fišákové, která má výzkum pod palcem, a bylo jasné, že je všechno jinak. „Kosterní pozůstatky nejsou z druhé světové války, v kabinetě jsou nejspíš od otevření školy v roce 1913. Nemocnice tenkrát do škol posílaly kosti zemřelých pacientů, kteří neměli žádné rodinné příslušníky. Etickou stránku věci nikdo neřešil jako dnes,“ informoval Jan Vorba, ředitel školy. „Jelikož tenkrát ještě neexistovaly plasty a sádrové odlitky byly těžké a křehké, pravé kosti byly jedinou možností, jak do škol zajistit výukovou pomůcku,“ přikyvuje Nývltová Fišáková, která stáří kostí odhaduje na přelom 19. a 20. století. S určitostí jde podle ní o mužské kosti. „Mají typické mužské znaky, minimálně jde o pozůstatky dvou lidí. Nejde však o kompletní kostru, spousta kostí chybí,“ dodala odborná asistentka Fyziologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Lebka skutečného člověka sloužila jako učební pomůcka při hodinách přírodopisu. „Když jsem byl na hospitaci, žáci zrovna probírali anatomii a po třídě kolovala lebka, která mě jakožto historika hned zaujala. Učitelka mě překvapila informací, že není kupovaná, ale pravá. Stejně jako další kosti, které jsou v kabinetu,“ připomněl Vorba s tím, že ve školním inventáři není o kostech ani zmínka. Na hodinách přírodopisu se podle něj ale používaly jen výjimečně, jinak pro výuku slouží koupená kostra, která je vystavená i ve třídě.
Škola „nález“ podrobí nejmodernějšímu výzkumu, do kterého se zapojí dva badatelské týmy pod vedením učitelů, přírodovědný a historický. Výzkumem žáky 8. a 9. tříd provede právě uznávaná paleontoložka brněnské univerzity. Do Uherského Hradiště se ještě na podzim vrátí. „S žáky provedeme základní antropologickou analýzu, ze které zjistíme věk v době úmrtí, výšku, váhu a případné patologie. V laboratořích pak odebrané vzorky podrobíme izotopové a genetické analýze, odhalíme, co dotyční jedli, z jaké byli sociální vrstvy nebo odkud pocházeli,“ prozradila v kostce Nývltová Fišáková, která za vrchol výzkumu považuje rekonstrukci podoby člověka. „Jelikož lebka nemá spodní čelist, asi podoba nebude stoprocentní, ale úlohy se ujme zkušený výtvarník Libor Balák, který navrhne čtyři varianty, jak asi zemřelý vypadal. Když budeme mít štěstí, zjistíme i jeho jméno,“ prozradila Nývltová Fišáková, která se společně s Balákem podílela na vzniku naučné stezky Po stopách lovců mamutů v Boršicích.
I když pravé kosti ve školách nejsou ničím neobvyklým, za unikátní paleontoložka považuje přístup školy. „Učí děti úctě k zemřelým a historii. Chtějí zjistit, komu lidský skelet patří, a následně jej předají žijícím potomkům, nebo důstojně pohřbí v Uherském Hradišti,“ řekla s obdivem Nývltová Fišáková.
Výzkum přijde na desítky tisíc korun, které škola zaplatí s pomocí evropské dotace.