Lékaři varují, antibiotika přestávají zabírat!

Lékaři varují, antibiotika přestávají zabírat!
Slovácko Zprávy 16 / 12 / 2008

Když Alexander Fleming v roce 1929 objevil omylem penicilin, vědci hlásali do světa, že problém infekcí je navždy vyřešen. Po osmdesáti letech však hrozí návrat do doby před jeho objevem. Antibiotika totiž na řadu infekcí přestávají účinkovat, pacient se tak může ocitnout v ohrožení života. S prvními případy se potkávají i v Uherskohradišťské nemocnici.
„Už opravdu dochází k situacím, kdy nemáme žádné účinné antibiotikum, a pro vážně nemocného pacienta se infekce stává životně nebezpečná,“ zdůraznila Jarmila Miklová, zástupkyně primářky oddělení klinické mikrobiologie a vedoucí antibiotického střediska.
Problém špatné účinnosti antibiotik se ale dotýká i praktických lékařů a ambulantních specialistů. „U pacientů praktických lékařů se stále častěji stává, že musí podstoupit injekční léčbu infekce v nemocnici, byť to jejich stav nevyžaduje. Bakterie, která způsobila infekci, je totiž vůči antibiotikům v tabletové formě odolná,“ říká Miklová. Odolnost bakterií vůči „obyčejným“ antibiotikům se pak odráží ve vysoké spotřebě drahých, tzv. vzácných antibiotik ve špitále. A nemocniční péče léčbu samozřejmě mnohonásobně prodraží.
Nejčastějšími původci infekcí jsou viry a bakterie, antibiotika však ničí pouze bakterie. A třeba nemoci z nachlazení mají v devadesáti procentech na svědomí viry. Užívání antibiotik je tudíž zcela zbytečné. „Při zánětu močových cest, zápalu plic nebo angíně je však léčba antibiotiky nutná. Angína je třeba dílem určitého druhu streptokoka a bez účinné léčby mohou u pacienta vzácně vzniknout vážné komplikace,“ připomíná Miklová. Nejúčinnějším a nejšetrnějším lékem proti angíně podle ní zůstává penicilin. Jenže u pacientů alergických na penicilin nastává problém. Náhradní antibiotika (tzv. makrolidy) jsou totiž v našem regionu účinná jen ze 75 procent... „Problémem je jejich velmi rozšířené užívání. Ale i v ostatních skupinách antibiotik se najdou podobně málo účinné léky,“ říká vedoucí antibiotického střediska.
Lékař, který na rýmu, bronchitidu nebo chřipku nepředepíše antibiotika, není podle ní nezodpovědný ani špatný odborník, ale naopak šetří pacientův organismus. „Dovolí imunitnímu systému bránit se a vybudovat si vlastní odolnost proti probíhající infekci. Důležité také je, že nepřispívá ke špatné situaci v odolnosti bakterií vůči antibiotikům,“ zdůraznila Miklová. 

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace