Letáky komolí historii Ostrohu i zámku, radnice přiznala chybu

Letáky komolí historii Ostrohu i zámku, radnice přiznala chybu
Foto: sal  /  Tyto letáky, které nabízí ostrožské informační centrum, obsahují zavádějící nebo mylné informace
Uherský Ostroh Zprávy 25 / 09 / 2014

Uherský Ostroh, skrytá perla Slovácka. Výstižný slogan, který se stal především na sociálních sítích a mezi ostrožskými rodáky terčem posměchu. Za „perlivé“ označují dva stejnojmenné propagační letáčky Informačního centra Uherský Ostroh věnované městu a jeho zámku. Účel sice plní, návštěvníci z nich získají stručný přehled o všem, co je možné ve městě vidět, ale texty obsahují několik mylných nebo zavádějících informací.
Příkladem je představení zámku. Hned první věta uvádí, že to byl původně „vodní obranný hrad“. Na žádném seznamu těchto staveb sice ostrožský zámek nenajdete, avšak v monografii města z roku 2000, kterou zpracoval kolektiv uznávaných autorů, se uvádí, že původní hrad ležel na někdejším ostrově mezi dvěma rameny řeky Moravy. Shrnuto - první zavádějící informace. „Vzhledem k umístění lze tolerovat pojem vodní hrad, neboť obě ramena plnila funkci vodního příkopu, avšak musím zdůraznit, že žádný z odborníků, který se vývojem hradu zabýval, tento pojem nepoužívá,“ říká Blanka Rašticová, historička Slováckého muzea v Uherském Hradišti.
Mezi další problémová sdělení patří zmínka o tom, že dnešní zámek byl coby vodní hrad vystavěn již ve 13. století českým králem Přemyslem Otakarem II.
Jasné potvrzení o datu a založení  ostrožského hradu králem Přemyslem Otakarem II. neexistuje, bezpečně je doložen k roku 1275. „Jedná se o listinu Přemysla Otakara II., datovanou 7. 1. 1275 „in Ostroh“. Král se zde zastavil cestou do Vídně, což neklamně svědčí o tom, že zde již v té době existovalo opevněné sídlo, královský hrad. Ještě účinněji je to potvrzeno další listinou krále Václava II. z roku 1286, kde je mezi svědky jmenován také Matouš z Černé Hory, purkrabí na Ostrohu. Funkce purkrabího je zřetelným potvrzením existence hradu,“ sdělila historička Rašticová.
Mezi nejednoznačné zprávy se řadí i sdělení, že „zámek získal svůj dnešní vzhled na přelomu 18. a 19. století. Ve skutečnosti se zásadní přestavba týkala jen 18. století. Jiří Holub coby spoluautor ostrožské monografie uvádí, že: „Zejména v 18. století doznala budova některých podstatných změn. Novou fasádu např. získal arkýř v centrální části jihovýchodního průčelí, jeho fasáda byla v prvním patře obohacena pilastry, římsami a pravděpodobně i lunetou v poli trojúhelného frontonu a kovovým křížem v jeho vrcholu. Úprava měla patrně podtrhnout význam arkýřového prostoru, tedy zámecké kaple. Daleko markantněji zasáhla do exteriéru budovy přístavba zvonicové věže.“

Vizitka s kaňkou
Vedení města nebere situaci na lehkou váhu, na další turistickou sezonu už připravuje tisk nových propagačních materiálů, ty současné ale stahovat nebude.
„Letáky plní svůj hlavní cíl, informují přijíždějící návštěvníky a turisty o tom, co zajímavého můžou v Uherském Ostrohu vidět. Jsou také pro ně vhodným suvenýrem a památkou na návštěvu města, o čemž svědčí i to, že o ně mají zájem. Záměrem bylo turistům nabídnout alespoň základní informace o městě a o zámku, což doposud u nás chybělo. U nové edice bude samozřejmě provedena důsledná korektura textu tak, aby se zamezilo následnému dohadování o slovíčka a aby se odstranily drobné nejasnosti. Chtěli bychom se zaměřit i na další zajímavosti města,“ říká starostka Hana Příleská. „Z faktických chyb do letáčků pronikla špatná datace postavení manýristické brány před zámkem, kde je místo 17. století omylem uvedeno 16. století, a informace o tom, že je pozůstatkem mohutného opevnění bývalého hradu. Další faktickou chybou je datace přechodu ostrožského panství pod vlastnictví pánů z Kunovic. Místo začátku 16. století je uvedeno 15. století,“ dodala starostka.
Úroveň propagačních materiálů, kterých se vydalo zhruba 9 tisíc kusů a městskou pokladnu stály 18 150 korun, se dostala také mezi připomínky na jednání městského zastupitelstva. „Padla jedna připomínka,“ zestručnila starostka. „Ano, byla jen jedna. Protože když jsme viděli reakci vedení, už jsme se k tomu nevraceli. Přitom propagační materiál je vizitkou města,“ podotkl Vlastimil Kuřimský, jeden za zastupitelů.
„Náměstí sv. Ondřeje je poklidným centrem Uherského Ostrohu, které je obklopené nádhernými barokními a klasicistními fasádami měšťanských domů,“ uvádí letáček v části věnované centrálnímu náměstí. Tady už nejde podle historiků o zavádějící informaci, ale o jasnou chybu.
„Pozdně barokní - klasicistní je zde pouze kostel sv. Ondřeje, mezi zapsanými nemovitými památkami jsou ještě domy s číslem popisným 36, což je fara v klasicistním slohu, a číslem 39. Tady se jedná o hotel Morava ve stejném slohu. Ostatně, uvádí to i Program regenerace městské památkové zóny na webových stránkách města,“ upozornila historička Blanka Rašticová.
Naopak kde kritici „vystřelili“ mimo, to je připomínka k údajně neexistujícím gotickým klenbám. Radim Vrla z Národního památkového ústavu v Kroměříži totiž potvrdil, že ty z ostrožského zámku patří k vůbec nejvýznamnějším nálezům na Moravě. „Objevili jsme zde čtveřici gotických konzol, které tvořily konstrukční součást klenebního systému interiéru středověkého hradu. Tento, původně bohatě vypravený interiér se nacházel v hranolové věži hradu, jejíž zdivo tvoří dodnes výraznou součást zámecké budovy,“ sdělil Radim Vrla.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace