Letecké muzeum může být pýchou, ale bez hangáru se neobejde

Letecké muzeum může být pýchou, ale bez hangáru se neobejde
Foto: vizualizace: Leteckém muzeum
Kunovice Zprávy 11 / 02 / 2015

Leteckému muzeu v Kunovicích se blýská na lepší časy. Unikátní exponáty, které pod širým nebem léta chátrají a vysílají zoufalé S.O.S., neskončí na vrakovišti. Jejich vlastník Slovácký aeroklub se totiž v lednu stal zároveň provozovatelem muzea a už připravuje první kroky k výstavbě prvního hangáru pro patnáct nejohroženějších letadel.
„Ještě nás čeká dlouhá cesta, než dostaneme první letouny pod střechu, ale jsme přesvědčení, že jdeme správným směrem. Už máme prostředky na rozjezd provozu nové sezony a snažíme se o co nejrychlejší stavbu prvního hangáru. Ale dřív než zahájíme práce na projektové dokumentaci, musíme vyřešit převod pozemků současného leteckého muzea na aeroklub, aby byl stejný vlastník pozemku i budovy,“ prohlásil Martin Hrabec ze Slováckého aeroklubu, který je duší iniciativy za záchranu leteckého muzea, jež vyvolala obrovskou vlnu solidarity.
Aktuálně tedy platí, že pozemek je města Kunovice a provozovatelem muzea i vlastníkem většiny exponátů (jeden letoun a dva trupy L-610 jsou zapůjčeny z Aircraft Industries - pozn. autora) Slovácký aeroklub. Z třístranné dohody vypadl Zlínský kraj. „Ale i přesto nabízí svou podporu,“ dodal Hrabec.
Letecké muzeum významem i rozsahem sbírky překračuje hranice Zlínského kraje, mezi pětadvaceti civilními a vojenskými letadly je několik exponátů, které je možné vidět pouze v Kunovicích. Jejich stav je však v mnohých případech tristní. „Nejhůře jsou na tom letadla, která mají smíšený potah, jako například Z-126 nebo C-11 a první prototyp čtyřistadesítky XL-410, ale u ní už máme příslib na brzkou opravu,“ popisuje situaci Hrabec. „Budoucnost ale nevidíme v zastřešení dvou nebo tří exponátů, ale maximálního počtu,“ zdůraznil Petr Váverka, další z dlouholetých členů aeroklubu.
Výstavba prvního hangáru přijde podle něj odhadem na 10 milionů korun, celý projekt počítá s částkou zhruba 55 milionů. Financování je oříšek, na jehož rozlousknutí Slovácký aeroklub intenzivně pracuje. „Stěžejní je výstavba prvního hangáru, zbylé přijdou na řadu v horizontu deseti dvaceti let,“ poznamenal třetí ze záchranného týmu David Mikulášek.
Letecké muzeum loni navštívilo rekordních 20 500 návštěvníků, tržby atakovaly hranici 650 tisíc korun. Čistý zisk pak představoval asi 400 tisíc. Letos aeroklub počítá s dalším navýšením příjmů ze samotného provozu. A to rozšířením otevírací doby během letních prázdnin (9-20 hodin) a prodejem suvenýrů vyrobených speciálně pro letecké muzeum. „Utržené peníze půjdou výhradně na provoz, rozvoj a údržbu letadel. Máme spočítané, že ze vstupného můžeme exponáty opravit do výstavního stavu během sedmi let. Ale v případě, že nebude hangár, byly by to vyhozené peníze,“ říká Mikulášek.
Stavbu prvního hangáru pro deset až patnáct letadel chtějí v aeroklubu zaplatit ze sbírkového účtu, který brzy založí, příspěvků sponzorů z řad podnikatelů a samozřejmě dotací. Osloví Ministerstvo kultury, Zlínský kraj i město. „Majitele firem, které zrovna chystají daňová přiznání, chceme upozornit, že mají možnost dvě procenta vyměřené daně z příjmu použít jako sponzorský dar,“ obrací se na podnikatelskou sféru Váverka s tím, že už registruje první „vlaštovky“. „A tak začínáme střádat na stavbu prvního hangáru,“ těší jej.
Slovácký aeroklub usiluje i o rozšíření sbírky, jenže bez hangáru zůstane jen u přání. „Máme vytipovaných šest aeroplánů. Jenže některé nejsou zadarmo a když jsou, tak je zase drahá doprava. Přesun nadměrných nákladů se pohybuje v řádech stovek tisíc korun. Ale věřím, že brzy získáme alespoň dva stroje,“ prozradil Hrabec s tím, že jde o česká letadla s českou historií. „A hned jak postavíme hangár, od soukromých majitelů získáme na výpůjčku pět historických letu schopných strojů, které byly v Československu vyrobené v letech 1939 až 1954. Jde totiž o tak exkluzivní exponáty, že je vyloučené, aby stály pod širým nebem,“ dodal.
Stavbě hangárů však rozsvítí zelenou až nabytí pozemků pod muzeem o rozloze více než jednoho hektaru, které jsou zatím v majetku města. O jejich osudu hodně napoví letošní rok. „Pozemky zatím máme ve výpůjčce a teď chceme ukázat, že nemluvíme do větru. Věřím, že pak se s městem domluvíme. Bez pozemku totiž nemůžeme žádat o územní rozhodnutí ani stavební povolení na hangár,“ shodují se v aeroklubu, který plánuje s koncepcí rozvoje oslovit i Zlínský kraj. „Letecké muzeum je součástí koncepce cestovního ruchu Zlínského kraje, takže se k němu v případě potřeby finanční pomoci určitě nezachováme macešsky,“ reagoval Ladislav Kryštof, radní Zlínského kraje, který třeba finančně podpořil i vznikající soukromé muzeum Harley Davidson v Otrokovicích.

autor: PETR ČECH
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace