Důvodem nesouhlasu je, že ji chce postavit společnost, která chovem prasat zamořuje ovzduší

Jsme jednoznačně proti výstavbě bioplynové stanice. Tento vzkaz vyslali směrem ke společnosti Rolnická a. s. občané Hroznové Lhoty. Již roky si totiž stěžují na zápach způsobený chovem prasat a poukazují na to, že předseda představenstva již před lety slíbil, že dá vše do pořádku. Společnost potíže se zápachem přiznává a oficiálně ohlašuje, že je ochotna při schválení biospalovny úplně ukončit chov prasat. Obyvatelé Lhoty ovšem tomuto slibu zatím příliš nevěří a sepsali petici. Podepsaly ji dvě třetiny dospělých obyvatel obce.
„Nikdo z nás nemá osobně nic proti panu Solaříkovi (předsedovi představenstva Rolnické a. s. - pozn. red.), ale už jednou jsme se spálili, když sliboval, že zabrání, aby zápach z vepřína obtěžoval občany naší obce. Udělal tam sice opatření, která zápach omezila, nicméně když je inverze, zápach je tak silný, že není možné větrat. Jsme proto rozhodně proti tomu, aby tady provozoval biostanici, která má spalovat hlavně kejdu a hnůj,“ uvedl jeden z trojice petičního výboru Rostislav Ryzák, přičemž za pravdu mu dávají místní. „Mám už přes sedmdesát roků a každoročně tady voněla lipová alej. V posledních letech je tady ale cítit akorát tak zápach z prasat,“ řekl nám jeden z místních, který se představil pouze jako Josef.
Organizátoři petice se proto první únorovou neděli sešli v Lidovém domě, kde během pouhých tří hodin získali většinu z téměř šesti set podpisů. „Jestliže v obci žije celkem 1 250 obyvatel a volební právo má přibližně tisíc lidí, jedná se o dvě třetiny obyvatel. Je to v podstatě stejné procento, jako když se tady konají volby, jen s tím rozdílem, že tady jsou všichni jednotní,“ upozornil Ryzák.
Záměrem postavit bioplynovou stanici rozhodně odmítá i místní radnice. „Zastupitelstvo obce zásadně zamítlo záměr Rolnické a. s. vybudovat v areálu Agrokoop, a. s., bioplynovou stanici, nebot záměr je v rozporu s oprávněnými zájmy obce a občanů. Naším cílem je snížení emisní a pachové zátěže v obci a také nás varuje negativní zkušenost s investorem,“ přiznal starosta Hroznové Lhoty Petr Hanák.
Obyvatelům obce na plánované biospalovně vadí, že by mohlo dojít k navážení spalovin i z okolí, a problém vidí především ve skladování biomateriálu. To Solařík odmítá.
„Ročně chceme v biospalovně zpracovat 41 300 tun materiálu, a to výhradně z vlastních surovin Rolnické a. s., tedy kejdy prasat, chlévské mrvy a běžně pěstovaných plodin, jako jsou kukuřice, slunečnice, tritikale a jetelotrávy. V biostanici nebudou používány žádné odpady!“ upozorňuje předseda představenstva Rolnické a. s., který je ochoten udělat i jeden obrovský ústupek:
„Na základě dalšího vývoje ve vztazích mezi Rolnickou a. s. Hroznová Lhota a obcí a občany obce Hroznová Lhota a rovněž na základě ekonomické situace rozhodlo představenstvo společnosti o radikálním řešení v chovu prasat. Bylo rozhodnuto o úplném zrušení chovu prasat v obci Hroznová Lhota, přičemž chov prasat bude ukončen nejpozději v roce 2013. Rovněž v případě realizace bioplynové stanice dojde k ukončení manipulace s chlévským hnojem a kejdou, ze kterých se při skladování a rozvozu na pozemky uvolňuje amoniak.“
Bezprostředně po této nabídce nám ovšem v telefonu tato slova částečně zpochybnila Denisa Zubatá ze zmíněné společnosti, když uvedla: „Se spalováním hnoje se počítá, i když v menším množství. Chov prasat a krav by totiž i po zrušení chovu v Hroznové Lhotě zůstal v sousedních Kozojídkách.“