Maminkám se snaží ukázat cestu

Maminkám se snaží ukázat cestu
Foto: ceh  /  Kamila Nekolová, ředitelka azylového domu.
Vésky Zprávy 02 / 08 / 2010

Azylový dům Petrklíč pro ženy a matky s dětmi ve Véskách má za sebou čtyři roky života. Jeho pohostinnosti už využilo dvaašedesát maminek a 142 dětí, které překonaly obtížné životní období a za pomoci speciálně vyškolených pracovnic opět našly ztracenou cestu. „Čísla se na první pohled možná nezdají vysoká, je ale třeba vzít v úvahu, že délka pobytu v azylovém domě je až jeden rok,“ říká Kamila Nekolová, ředitelka azylového domu, který v roce 2006 vznikl rekonstrukcí bývalé základní škole.

?Při každém výročí je zvykem bilancovat. Můžete shrnout uplynulé čtyři roky?
Úroveň poskytovaných služeb výrazně vzrostla, společnost prošla přirozeným vývojem, jehož výsledkem je současný stav, kdy jsme schopni poskytnout komplexní odbornou pomoc s ohledem na individuální potřebu každého uživatele naší služby.
Azylový dům poskytuje ženám a maminkám střechu nad hlavou maximálně na jeden rok. Jak těžké je pro ně hledání nových prostor, když se i s dítětem ocitnou takříkajíc na ulici?
S matkou na řešení její tíživé situace pracujeme od prvního dne, takže se nestává, že by při odchodu z azylového domu byla bez střechy nad hlavou. Když se však situace ani po roce nezlepší, odchází do jiného azylového domu ve Zlínském kraji, s nimiž úzce spolupracujeme.
Jestli se maminka vrátí do běžného života, je však asi hlavně na ní samotné...
Máte pravdu. Na aktivitě a vůli každé z maminek velmi záleží, byť se je samozřejmě během roku snažíme zbavit závislosti na sociálním systému. V rámci individuálního plánování si samy stanoví cíle, kterých chtějí dosáhnout. A krůček po krůčku pak za pomoci sociálních pracovnic a mnoha dalších lidí i organizací, s nimiž spolupracujeme, jejich situaci řešíme. Ať už bytovou, sociální nebo finanční.
Z jakého důvodu maminky nejčastěji vyhledají pomoc azylového domu?
Na prvním místě je bytový problém spojený s neshodami v partnerství. Velké procento žádostí o pobyt tvoří matky na mateřské dovolené, které se po rozpadnutí vztahu ocitnou v nelehké pozici. Nemohou nastoupit do zaměstnání a finanční prostředky dostávají jen prostřednictvím státní sociální podpory - v podobě rodičovského příspěvku a přídavku na dítě. A když jim nepomůže ani původní rodina a nemají vlastní byt nebo dům, nemají kam jít. U nás však najdou bezpečné zázemí.
Bývá azylový dům kapacitně naplněn, včetně krizového pokoje? Anebo se i stává, že jsou pokoje volné?
Jen jednou, na sklonku minulého roku, jsme za čtyřletou historii měli tři pokoje neobsazeny a zároveň poklesl i počet žádostí. Stejný jev zaznamenaly i ostatní azylové domy v okolí, důvod je pro nás trošku záhadou. V roce 2010 je azylový dům už opět nepřetržitě obsazen a evidujeme jedenašedesát žádostí.
O dostačující kapacitě tudíž hovořit nelze...
To určite ne. Vždyť z kapacitních důvodů odmítáme velké množství žadatelek o pobyt, které musíme odkázat na jiná azylová zařízení.
Už se přihodilo, že se maminka s dítětem do Vések znovu vrátila?
Zatím pouze dvakrát. Když je volný pokoj, je možné uzavřít smlouvu o poskytnutí sociální služby po třech měsících od ukončení pobytu. Vždy ale hodnotíme situaci žadatelky v porovnání s ostatními žádostmi o pobyt.
Vím, že s některými matkami se občas rozloučíte předčasně. Ať už kvůli problémům s alkoholem, či jiným porušením domovního řádu. Co bylo nejčastější příčinou?
Samozřejmě podobné situace řešíme a nejsou spojené jen s alkoholem, nebo porušením domovního řádu, ale třeba i agresivitou. Když se případy opakují, můžeme pobyt okamžitě ukončit.
Petrklíč zároveň funguje jako poradce při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. Jakou pomoc rodiče potřebují nejčastěji? Dokáží z rad čerpat?
Hlavně spolupracujeme s oddělením sociálněprávní ochrany dětí. Snažíme se maminkám zprostředkovávat besedy s odborníky, kde se můžou hlouběji dotazovat na problematiku, která je zajímá. A jestli dokáží z rad čerpat? To je velmi individuální, snažíme se jim ukázat cestu, ale je jen na nich samotných, jestli po ní půjdou.
Co považujete za největší současný problém Azylového domu ve Véskách? Co musíte do dalších let zlepšovat?
Stále je co zlepšovat a práce máme opravdu spoustu. I plánů do budoucna. Neustále se třeba potýkáme s nedostatkem prostoru pro společné aktivity, které se konají v budově azylového domu, ale vyřešení problému je během na dlouhou trať. Všeobecným problémem je pohled společnosti na azylové domy. Osobně bych si přála, aby společnost pobyt v něm nepovažovala za něco degradujícícho a ponižujícího, protože není poslední štací, ale naopak odrazovým můstkem.

autor: PETR ČECH
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace