Mé poslání je nezapomínat na regiony, které jsou od Zlína často i dost vzdáleny, říká náměstek Tomáš Chmela

Mé poslání je nezapomínat na regiony, které jsou od Zlína často i dost vzdáleny, říká náměstek Tomáš Chmela
Foto: Zlínský kraj  /  Tomáš Chmela, náměstek hejtmana Zlínského kraje
Zlínský kraj Zprávy 10 / 03 / 2025

„Starostové se starají a zvelebují území svých obcí, přičemž kraj jim v tom pomáhá,“ právě těmito slovy popisuje svou novou roli náměstka hejtmana Zlínského kraje dosavadní starosta Slavičína Tomáš Chmela (STAN). Pole jeho slov potřebuje kraj více prostředků pro svůj rozvoj tak, aby vykazoval nejvyšší kvalitu života. „Jen tak občany přesvědčíme, aby plánovali svou budoucnost právě zde,“ říká v rozhovoru pro DOBRÝ DEN S KURÝREM, ve kterém se ohlíží také za svými prvními kroky na zlínském hejtmanství.

Na podzim loňského roku jste se stal náměstkem hejtmana. Jak velká změna to pro vás byla? Bylo něco, co vás při příchodu na kraj potěšilo, nebo naopak překvapilo?

První odpověď možná trochu odlehčím, protože kraj jsem samozřejmě i ze svého dřívějšího působení vcelku dobře znal. Překvapilo mě, jak náročný je pohyb po budově - výjezd nahoru do mé kanceláře páternosterem trvá čtyři minuty a čekat na rychlovýtah vyjde často na velmi podobnou dobu. V budově je také zavedena série bezpečnostních opatření a bez kouzelné vstupní karty se prakticky nikam nedostanete. A co mě potěšilo? Vysoká kompetentnost úředníků. Rád se bavím s lidmi, kteří své práci rozumějí a dělají ji rádi.

Z pozice náměstka hejtmana máte na starosti strategický rozvoj. Co si pod tímto pojmem má běžný občan Slovácka konkrétně představit? V čem konkrétně můžete přispět ke zlepšení jeho života?

Předně musím zdůraznit, že Zlínský kraj není jen Zlín. Mé poslání je právě nezapomínat na regiony, které jsou od Zlína často i dost vzdáleny. Ze své pozice mohu ovlivnit tok dotací do těchto znevýhodněných oblastí a také všemožně pomáhat starostům. Máme totiž společný cíl, aby se lidem v kraji žilo lépe. Zlepšovat život lidem se dá ale také konkrétní pomocí s bydlením, například formou půjček. Mám ale na starosti také abstraktnější témata, kterými jsou například krajský územní plán nebo podpora strategických investic v kraji. Rád bych se také zaměřil na užší spolupráci s podnikateli, a to zejména se středními podniky se silnou tradicí a domácím zázemím.

V mé funkci je také potřeba dobrá znalost regionu a krajiny, což troufám si říct, splňuji, protože Zlínský kraj mám prochozený pěšky i proježděný opravdu poctivě. Mám rád Hostýnské vrchy, Tesák, Troják, Svatý Hostýn i místa okolo Buchlova, Cimburk, Bunč, polozapomenutou rozestavěnou dálnici ukrytou v lesích.

Každý kout našeho kraje je trochu jiný. Na co by se podle vás mělo konkrétně Slovácko v rámci svého rozvoje zaměřit speciálně?

Úkoly bych rozdělil do několika rovin. Starostové se starají a zvelebují území svých obcí, přičemž kraj jim v tom pomáhá. Cílem je, aby se lidem v těchto regionech dobře žilo a plánovali tu svou budoucnost. Slovácko má svůj příběh dobře nastartovaný. Je zde silná průmyslová tradice, například letecký a obranný průmysl bude šlapat v následujících letech velmi dobře. K tomu punc vysoké kvality života a tradic dělá ze Slovácka výbornou značku.

V rámci strategického rozvoje Zlínský kraj stojí na malých a středních podnicích, které navazují na bohatou podnikatelskou historii. Jak může hejtmanství konkrétně pomáhat zlepšovat podmínky pro podnikání v kraji?

Kraj musí zejména propojovat obce, vést je k tomu, aby za jeho podpory vytvářely podnikatelům co nejlepší prostředí. Můžeme také šířit dobrou praxi mezi starosty i podnikateli, vzájemně co nejvíce komunikovat. Kraj také garantuje kariérové poradenství. Jde o to, aby žáci od mateřských škol až po ty vysoké věděli, že nejlepší pracovní příležitosti jsou právě zde v kraji. Také je potřeba děti směřovat k oborům, které u nás v kraji mají tradici a zároveň budoucnost. Bez kvalitních zaměstnanců totiž podnikání v kraji kvést nebude.

Zlínský kraj už v minulém období avizoval, že chce dořešit využití strategické průmyslové zóny v Holešově a najít vhodné využití pro lokalitu v Malenovicích. Máte už jasno, jak se kraj popere s těmito náročnými úkoly?

V Holešově je v běhu proces příchodu velkého investora, který prakticky dokončí zasídlování celé zóny. Cílem je vytvořit spektrum pracovních příležitostí pro kvalifikované zaměstnance. Co se týká Malenovic, zatím jsme ve fázi scelování pozemků, vypořádávání různých právních překážek a podobně. Plán využití těchto cenných ploch však stále krystalizuje. Jsem přesvědčen, že by měly sloužit spíše jako plochy pro podnikání, technologie či moderní energetiku. Bydlení by se naopak mělo koncentrovat do středu města, aby bylo co nejvíce ploch v rámci města využito tímto způsobem. Velmi rád podpořím například vznik kolejí pro studenty či bydlení pro mladé rodiny. Zlín musí pulsovat životem.

Zároveň máte na starosti i dotace. Znamená to, že chcete navýšit objem peněz, které do našeho kraje doputují? Máte už konkrétní plán, jak toho dosáhnout?

Aktivně se účastním vyjednávání podmínek pro příchod prostředků z rozpočtu EU po roce 2028. Prosazuji, aby jedním z hlavních kritérií byl vývoj počtu obyvatel v daném regionu. To je naše velká slabina. Potřebujeme více prostředků pro rozvoj kraje tak, aby vykazoval nejvyšší kvalitu života. Jen tak občany přesvědčíme, aby plánovali svou budoucnost právě zde.

Dotace však kraj nejen přijímá, ale také sám rozděluje. Chystáte změny i v této oblasti? Na jaké novinky se mohou těšit občané, firmy, spolky či obce?

Jedna stránka věci jsou dotace, ty je potřeba zjednodušit. Málo se ale mluví o formátu půjček. Právě zde bych velmi rád nastolil systém nízko úročených půjček obcím v nouzi a také občanům na bydlení. Zejména mladí lidé, kteří touží po vlastním bydlení, by mohli od kraje takovou podporu obdržet. Jen tak si naše občany v kraji udržíme.

Voličům jste sliboval, že kraj pomůže řešit problémy s dostupným bydlením. Jak se vám daří tuto oblast rozhýbávat?

Jedná se o běh na dlouhou trať, ale start už máme za sebou. Z území kraje je připraveno vůbec nejvíce bytových projektů obcí z celé České republiky. Kraj je připraven tyto projekty vhodně spolufinancovat svým přispěním k národním dotacím. Osobně si ale hodně slibuji od půjček občanům na bydlení. Zde nyní posuzujeme konkrétní možnosti, jak tyto prostředky poskytovat, a také komu. Na prvním místě jsou z mého hlediska mladí lidé a občané vlastnící maximálně jednu nemovitost.

V poslední době se hodně mluví o reformě veřejné správy, slučování malých obcí či dokonce o slučování krajů. Jak se k tomuto tématu stavíte vy?

Nesouhlasím, protože právě menší samosprávný celek je schopen dobře postihnout detail, který v republikovém měřítku uniká. A co vše se vykonává v malém, by se vykonávalo i ve velkém. Sdružením prostředků by určité drobné úspory sice mohly nastat, ale zcela nám pak unikne lidské měřítko, které našemu kraji i obcím dává punc míst s vynikající kvalitou života.

Ze své pozice bych ale rád nastolil úplně jiné téma. Je potřeba mluvit o rušení zbytečných úřadů, kterými je zejména Praha posetá. Kdyby alespoň úřednická pracovní místa byla dislokována v regionech, v Kroměříži nebo třeba v Uherském Brodě, ale poblíž Václavského náměstí v Praze jsou opravdu neúčelná.

autor: Karel Výborný

Tagy článku

TOPlist