Městské hradby s Matyášovou bránou se rozpadají, město povolalo dělníky

Foto: iDobryDen.cz

Nejznámější část městských hradeb v jezuitské zahradě s Matyášovou bránou se zbaví pih na kráse. Radnice v Uherském Hradišti do její opravy „nasype“ 4,5 milionu korun. Největším problémem je vzlínání vlhkosti, která má na svědomí rozpadající se zeď, ale i oblouk hradby. Dělníci se pustí do díla druhé dubnové pondělí.

„Z úsporných důvodů se při poslední opravě v roce 2010 neřešil vliv podzemní vlhkosti, což se projevilo jejím vzlínáním do kamenů i cihel městských hradeb. Kameny jsou z pískovce, který má své pevnostní limity. Kombinace faktorů způsobila četné destrukce,“ informoval Jan Pášma, mluvčí uherskohradišťské radnice, která nedávno obnovila úsek městských hradeb v ulici Dlouhá a mezi ulicemi Hradební a Kollárova.

Stavební práce zahrnují opravy podzemní i nadzemní části hradby, kde projekt počítá s výměnou dožitých a nesoudržných kamenů, případně cihelné dozdívky. „Hradbu necháme očistit, dospárovat, jádro hradby se zainjektuje a na závěr se celý povrch naimpregnuje,“ prozradila Marcela Čechová, místostarostka Uherského Hradiště.

Dělníci si „posvítí“ rovněž na podzemní část hradební zdi, čímž zamezí přístupu srážkové vody nebo zemní vlhkosti. Hradby odvodní drenážním potrubím, které svedou do vsakovacích košů. Město na závěr ještě upraví okolí. Oprava přijde bezmála na 4,5 milionu korun. „Z ministerstva kultury, z programu regenerace městských památkových rezervací a zón, jsme však na akci získali něco málo přes milion korun,“ doplnila k financování Čechová. „Městské hradby jsou jedním ze symbolů města, jejich obnova je dalším důkazem snahy o zachování kulturního dědictví pro příští generace. Památky přispívají k atraktivitě města, ke konkurenceschopnosti i rozvoji turistického ruchu,“ prohlásil starosta Stanislav Blaha.

Městské opevnění v Uherském Hradišti je významným dokladem historie města. Části v ulicích Otakarova a Dlouhá, hradební zeď v jezuitské zahradě a v Kollárově ulici jsou kulturní památkou. „Matyášova brána je jedinou dochovanou bránou, je víceméně rekonstrukcí středověké brány, úplně původní, tzv. „zadní“ nebo „shořelá“, byla zbourána po požáru roku 1609,“ připomněl historii Pášma.

Brána připomíná krále Matyáše Korvína. Pověst ostatně praví, že je tak nízká proto, aby se pyšný král při vjezdu do města poklonil. Ve skutečnosti ale sloužila ke strategickým účelům, jako výpadová, proto nemohla být stejně velká jako dvě hlavní komunikační brány - Staroměstská a Kunovická.