Mikroregion slevil z ceny, vrátí se Veselí?

Mikroregion slevil z ceny, vrátí se Veselí?
Foto: il.
Veselí nad Moravou Zprávy 15 / 09 / 2011

Mikroregion Ostrožsko má o člena méně. Ze svazku vystoupil jeho nejlidnatější účastník, město Veselí nad Moravou. Shodou okolností jde o město, jež nepatřilo k zakládajícím členům, ale které se k menším obcím a městům připojilo na vlastní přání v květnu 2002. Důvodem, proč už Veselí nepůjde společnou cestou s Uherským Ostrohem, Hlukem, Ostrožskou Novou Vsí, Ostrožskou Lhotou, Boršicemi u Blatnice, Blatnicí pod Svatým Antonínkem a Blatničkou, jsou peníze. Přesněji roční členský příspěvek.
Takto začínal před rokem na tomto místě text o navýšení příspěvků, které Veselí odradilo od dalšího členství. Šlo o dvacetikorunu na jednoho obyvatele, která se po přepočtu proměnila v bezmála čtvrt milionu do společné pokladny. Letos se však částka snížila na polovinu a je velmi pravděpodobné, že Veselí se v příštím roce 2012 do svazku vrátí. První informativní schůzky mezi vedením města a mikroregionu Ostrožsko se už uskutečnily a nikdo z účastníků zatím nemá s návratem potíže.
Starosta Veselí Miloš Kozumplík k tomu diplomaticky řekl: „Zatím jsme ve fázi zvažování, naše případné členství není otázkou týdne ani měsíce. Nejspíš půjde o záležitost spojenou s novým rozpočtem a rokem.
Vždy přemýšlíme, k jaké společnosti či sdružení se můžeme přidat. Mimo společenskou stránku nám jde také o to, získat šanci, která by nám pomohla i k penězům z dotací, za účelem zlepšení prostředí v jakémkoli pojetí a smyslu. Pro přiblížení situace v mikroregionu Ostrožsko proběhla pro městské radní prezentace předsedou správní rady Stanislavem Turečkem a manažerkou Janou Bujákovou.“
Aby se členské příspěvky snížily a služby přitom zůstaly stejné nebo ještě lepší, to nezní v čase recese jako prozíravý ekonomický tah. Manažerka mikroregionu Ostrožsko Jana Bujáková to však vyvrací tvrzením, že v celkových součtech nejde o nijak zásadní částku. A že by mělo snížení souvislost se snahou Veselí o návrat, to zcela vyloučila.
„Vše vyplynulo z hospodaření mikroregionu v minulých letech,“ říká Bujáková. „Poskytování internetového připojení nám generuje dostatečné příjmy pro to, abychom udrželi pracovní místa a nemuseli požadovat po obcích větší podporu. Mimochodem, příspěvky od obcí tvoří asi jen pět procent z našich celkových příjmů. Nejde tedy o zásadní částku, která by nás položila. Zkrátka obce pociťují, že mají ve svých rozpočtech méně peněz, a my jsme zjistili, že bychom se bez deseti korun obešli. Veselí, jakkoli je v regionu významné, s tím nemá nic společného.“
Podle manažerky je důležité, aby mikroregion mohl dál nabízet internetové sítě a provozovat Regionální informační centrum. To sídlí v Uherském Ostrohu a převážně žije z jeho dotací. Bujáková podotkla, že obce by se mohly v budoucnu na činnosti centra finančně spolupodílet. „Pokud dokážeme, že „íčko“ pro ně funguje a má pro ně důležitou propagační roli, tak ta možnost tady je. Největší finanční břemeno by pak neleželo jen na Uherském Ostrohu,“ řekla.
Mikroregion pomáhá obcím získávat dotace, prioritou je rozvoj cestovního ruchu v regionu. Zásadní je také aktivita směřující k podpoře kultury a v budoucnu snad i sportu a vzdělávání. Kuriozitou je, že poradenství stylem „jak na věc“ pomohlo před lety přesvědčit ke vstupu i bývalé vedení Veselí.
„Město tehdy vstoupilo ze zištných důvodů. A to ve chvíli, kdy potřebovalo dotace na cyklostezku ve směru na Ostroh. Je pravda, že pokud má dvanáctitisícové město zaplatit 240 tisíc korun jako příspěvek, tak to může způsobit „pobouření na vsi“, ale když můžou zaplatit jiní… Podívejte se například na příjmy pokladny Veselí nad Moravou a Uherského Ostrohu. V Ostrohu jsou možná i pětkrát nižší,“ komentoval už loni Josef Vavřík, bývalý starosta Blatnice pod Svatým Antonínkem a dnes zastupitel obce.
Jana Bujáková k novým jednáním o vstupu Veselí řekla, že mikroregion městu nabízí spolupráci jako všem ostatním. „Veselí buduje v Panském dvoře nové turistické a informační centrum, můžeme jim pomoci zkušenostmi. S naší podporou by si město mohlo zažádat třeba o peníze na projekty spojené s Baťovým kanálem…,“ podotkla s tím, že společná snaha o peníze je vždy efektivnější. „Když jdete do investic sami, zatěžuje vás to. Příkladem jsou cyklostezky, sběrné dvory nebo úpravy veřejné zeleně. Naší snahou je tvořit společně tak, aby se region rozvíjel a nezaostával za těmi, které sdružují větší města. Ty mají mnohem větší příležitosti,“ zdůraznila manažerka.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace