Ministerstvo hazarduje s budoucností dostupné zdravotní péče, myslí si náměstkyně hejtmana

Ministerstvo hazarduje s budoucností dostupné zdravotní péče, myslí si náměstkyně hejtmana
Foto: archiv   /  Olga Sehnalová, náměstkyně hejtmana Zlínského kraje
Zlínský kraj Zprávy 27 / 11 / 2023

Pacienty i nemocnice také v našem regionu čeká od pátku velká zatěžkávací zkouška. Nespokojení lékaři a další zdravotní personál totiž řekli jasné ne neúměrným přesčasovým hodinám. Jak jsou na situaci připraveny nemocnice ve Zlínském kraji a v jaké kondici je krajské zdravotnictví o tom jsme si povídali s Olgou Sehnalovou, náměstkyní hejtmana Zlínského kraje pro zdravotnictví.

Jak jsou nemocnice ve Zlínském kraji připravené na krizovou situaci spojenou s protesty lékařů, které vyvolaly změny zákoníku práce a rozšíření počtu „legálních“ přesčasových hodin?

Vedení nemocnic má zmapovánu situaci ohledně výpovědí lékařů z přesčasové práce na každém oddělení a musí nyní přizpůsobit provoz reálným možnostem s co nejmenším dopadem na omezení péče. Protest je celostátní a týká se obrovského množství lékařů, proto se nelze vyhnout dopadům na dostupnost péče, zejména u plánovaných operací a vyšetření. Jde o to, že menší počet přítomných lékařů na pracovišti znamená, že těchto výkonů bude prováděno méně, a proto na ně budou muset pacienti čekat déle. Bez velkého množství přesčasové práce se nemocnice v České republice v současnosti neobejdou, to je realita. Stejně tak ale platí, že žádná z nemocnic nemá kapacitu převzít veškerou péči za jiné nemocnice. Stát ale dlouhodobě selhává v tom, zajistit do nemocnic zdravotnický personál v potřebném množství a struktuře, a ani podmínky pro odborné specializační vzdělávání tomu nijak nepomáhají. Doufám, že kromě platových a mzdových podmínek a adekvátních úhrad ze zdravotního pojištění bude toto jedna ze zásadních věcí, kde musí dojít ke změně. Ministerstvo zdravotnictví skutečně hazarduje s budoucností dostupné zdravotní péče v České republice.

Co konkrétního pacienty od příštího týdne čeká?

Akutní neodkladná péče ve všech nemocnicích Zlínského kraje v prosinci bude pokryta. Obejde se bez potřeby vzájemné výpomoci mezi nemocnicemi, omezení se ale bude týkat části plánované operativy a specializovaných ambulancí. Prioritou je udržení zejména onkologické operativy a vysoce specializované péče v kraji.

Měl Zlínský kraj z pozice zřizovatele krajských nemocnic vůbec nějakou možnost vstoupit do jednání mezi lékaři a ministerstvem zdravotnictví?

Fakticky ne. To, že kraje, jako zřizovatelé regionálních nemocnic nejsou přímými účastníky těchto jednání, považuji za chybu. Jednání probíhá na celostátní úrovni mezi ministerstvem zdravotnictví a zástupci České lékařské komory a odborovými organizacemi. Ministerstvo se nemůže tvářit, že je ministerstvem pouze pro státní fakultní nemocnice. Cokoliv se nyní dojedná nebo nedojedná, má a bude mít na regionální nemocnice zásadní vliv. Redukce péče neznamená nic jiného než méně ošetřených pacientů, což znamená snížení příjmů nemocnic ze zdravotního pojištění, a tedy peněz, ze kterých jsou zaměstnanci nemocnic placeni. Nejen lékaři, ale i ostatní zdravotnický i nezdravotnický personál. Dlouhotrvající protest proto může nemocnice dostat do velkých ekonomických problémů. Legitimní požadavek na stejné ohodnocení všech zdravotníků ve státních i nestátních nemocnicích musí být doprovázen také stejnou výší úhrad za stejné výkony a musí tomu odpovídat úhrady od zdravotních pojišťoven atd.

Na posledním zasedání zastupitelstva Zlínského kraje mluvil hejtman dokonce o možnosti vyhlášení stavu ohrožení. Je pořád něco takového ve hře? Co by se tím změnilo?

Pokud by hrozilo omezení akutní neodkladné péče, kterou by nebylo možné zajistit pro pacienty v jiných zdravotnických zařízeních, pak by takový režim byl nutný. Akutní neodkladná péče ve všech nemocnicích Zlínského kraje však podle informací z nemocnic zajištěna v prosinci bude. Vše další se bude odvíjet opět od dohody ministerstva s protestujícími zdravotníky o podmínkách ukončení protestu. Ministr zdravotnictví a vláda musí situaci skutečně intenzivně řešit a hlavně vyřešit.

Ve zdravotnictví se ročně protočí stovky miliard korun. Z pohledu laika si však odpovědnost za péči mezi sebou přehazuje ministerstvo, pojišťovny, nemocnice či lékaři. Není v tom pak kraj spíš pátým kolem u vozu?

Pro naše zdravotnictví je směrodatný především zákon o zdravotních službách a zákon o veřejném zdravotním pojištění. Z tohoto pohledu jsou kompetence zcela jasné. Zdravotní pojišťovny jsou odpovědné za dostupnost zdravotních služeb, určují smluvní vztahy s jednotlivými poskytovateli, ministerstvo má kompetence ve vzdělávání a má také poslední slovo, pokud jde o finance do zdravotnictví. To znamená, že ministerstvo rozhoduje o tom, kolik peněz ze zdravotního pojištění a jakým mechanismem se rozděluje. Kraje v tomto nemají skutečně žádné přímé kompetence, mohou jen apelovat na to, což opakovaně děláme, aby stát zajistil adekvátní počet zdravotníků k zajištění generační obměny a nastavil spravedlivé podmínky, které nebudou omezovat dostupnost péče v některých regionech. Naše nemocnice se pak jako akciové společnosti ve stoprocentním vlastnictví kraje musí pohybovat v těchto mantinelech. Kraj investuje do nemocničních areálů a může podpořit některé činnosti ve veřejném zájmu, například vzdělávání, stipendijní programy a podobně. Nemocnice z pověření kraje zajišťují i činnosti, které by měli ze zákona zajišťovat praktičtí lékaři, například pohotovosti.

O nedostatku lékařů, ale i zdravotních sester a dalších pracovníků se mluví mnoho let. Proč se podle vás stále nedaří tento problém řešit, natož vyřešit?

V první řadě je to dlouhodobou neschopností státu důsledně řídit zdravotnické školství, a to střední i vysokoškolské podle reálných potřeb českého zdravotnictví. Stejně důležité je vzdělávání postgraduální. Takzvané specializační vzdělávání je zapotřebí vrátit do jasných a předvídatelných kolejí, postavit je na reálné každodenní praxi. Dnes je plné formálních stáží, nucených mnohaměsíčních pobytů na takzvaných vyšších pracovištích, kde se často mladí lékaři nic nového nenaučí a vykonávají naprosto stejnou práci jako na domácím pracovišti. Počet specializací máme nejvyšší v Evropě, proč? I to je jeden z důvodů, proč lékaři nejsou. Jiná věc je, že v současné době jsou v českém zdravotnictví dva druhy zdravotníků. Ti, kteří se veškerých povinností vůči systému zbavili, a pak ti, na které dopadá vše ostatní, včetně nepopulární noční práce. To jsou nemocniční lékaři a další zdravotníci, kteří dospěli do bodu, kdy jim došla trpělivost a řekli dost. Tato disproporce je do očí bijící. Pokud se mluví o tom, že je v Česku nadprůměrný počet lékařů, pak by bylo dobré vědět, ve kterých segmentech, jaké je regionální rozložení, jak daný segment funguje a přispívá k systému jako celku. Není možné, aby někdo vyzobával jen třešinky z velkého koláče zdravotního pojištění. Medicína i celá společnost se také mění, dramaticky vzrostla administrativa, různé nové přístroje a metody jsou často časově náročnější, personální zabezpečení má striktnější pravidla. Výsledkem je, že stejný počet lékařů ošetří menší počet pacientů. I to by se mělo brát v úvahu, když se plánují lidské zdroje ve zdravotnictví. Systém musí fungovat jako celek, který se vzájemně doplňuje.

Zdravotnictví bylo, je a zřejmě i bude pro Zlínský kraj velkým tématem, které se v posledních letech hodně zúžilo na diskuzi o záměru výstavby nové nemocnice v Malenovicích, kterou prosazovalo minulé krajské vedení. S odstupem času, bylo podle Vás správné zastavit tento projekt?

Věřím, že s odstupem času snad prohlédli i mnozí z těch, kterým se utopie nemocnice v Malenovicích líbila. Projekt nebyl pro kraj reálný finančně a znamenal by faktickou stopku pro jakékoliv jiné potřebné investice například v ostatních okresních nemocnicích, ale zdaleka nejen tam.

Jak jste spokojená s postupnou modernizací současné Krajské nemocnice Tomáše Bati? Daří se hejtmanství držet harmonogram, podle kterého by již za pár let mohl ve Zlíně vzniknout nový centrální pavilon?

Postup konzultujeme s vedením nemocnice co čtrnáct dní, harmonogram se daří držet, jak u projekčních, tak u realizačních prací. Každému, kdo se zajímá o to, jak práce postupují, doporučuji sledovat web Budoucnostbatovky.cz.

Díky unijnímu projektu React-EU přitekla do krajského zdravotnictví více než miliarda korun. Kde všude se takto velké investice projevily a na čem konkrétním je pacient pocítí?

Program React-EU byl reakcí na první vlnu covidu, po níž bylo zjevné, že státy EU nejsou dostatečně připraveny na podobnou zátěž. Finance šly na modernizaci přístrojového vybavení všech nemocnic s urgentními příjmy. Tedy i do všech nemocnic ve Zlínském kraji. Podařilo se urychlit obnovu některých přístrojů i pořízení zcela nových. Jsou to stovky položek v každé nemocnici. Od například polohovacích lůžek pro intenzivní péči po nejmodernější přístroje jako jsou lineární urychlovače na onkologii, robotický přistroj na chirurgii v KNTB, nové přístroje pro zobrazovací metody jako jsou nová CT v Kroměříži a Uherském Hradišti, nová magnetická rezonance ve Vsetínské nemocnici. Všechno opravdu nejde vyjmenovat. To samozřejmě znamená přesnější a šetrnější vyšetření i zákroky s menší zátěží pro pacienty, a díky moderním metodám i rychlejší hojení a v neposlední řadě i větší komfort pro pacienty při hospitalizaci. Obnova přístrojů a vybavení je nikdy nekončící proces, a program React-EU byl velkou pomocí.

Uherskohradišťská nemocnice patří k těm, které jsou v rámci své modernizace ze všech nejdále. Nehrozí, že přeci jen při finančních potřebách v jiných nemocnicích nezbydou pro Hradiště peníze na dokončení všech plánovaných změn?

Zlínský kraj je vlastníkem čtyř nemocnic, v každém okresním městě, každá se spádem více než 100 tisíc obyvatel. Do modernizace a obnovy všech těchto nemocnic musí kraj průběžně investovat. Uherskohradišťská nemocnice je i díky vlastní aktivitě a investicím v modernizaci nejdál. V posledních dvou letech se z prostředků Zlínského kraje dokončil nový plicní pavilon a pokračovat se bude kompletní rekonstrukcí takzvané staré interny pro lůžka následné péče a rehabilitace. Finance na tuto akci ve výši cca 600 milionů korun jsou na kraji kompletně zajištěny, už jen čekáme na výběr dodavatele stavby.

Kraj se však nestará jen o „vlastní“ nemocnice, ale snaží se pomáhat také s problémy, které se týkají zajištění primární péče. V čem konkrétně spočívá tato pomoc?

Zajištění primární péče je opět především otázka státu a zdravotních pojišťoven. Situace je ale dlouhodobě katastrofální. Obrovské množství lékařů je v důchodovém věku a nemají své nástupce. Výchově dalších generací se věnuje zlomek z nich. Proto jsme se rozhodli pomoci s motivací lékařů i z pozice kraje. Dotujeme vybavení nových ordinací praktických lékařů, pediatrů, zubařů a dětských psychiatrů, podporujeme školitele z řad praktických lékařů a od nového roku i mladé absolventy, kteří se rozhodnou po škole pro obor praktického lékařství. Chceme také podpořit stáže mediků u zkušených praktických lékařů, aby tento obor lépe poznali ještě během studia. Nefunkční segment primární péče hrozí zahlcením nemocnic, ambulantních specialistů a záchranné služby. A především dopadá pacienty.

 

autor: Karel Výborný

Tagy článku

TOPlist