Mráz spálil vinice. Škoda je za miliardu

Mráz spálil vinice. Škoda je za miliardu
Foto: sal  /  Zdeněk Habrovanský neskrývá zklamání. Nečekané mrazy tvrdě uhodily na jeho vinice.
Slovácko Zprávy 11 / 05 / 2016

Zatímco o loňském ročníku se hovoří jen v superlativech, tak kvalitní víno tady nebylo sto let, na ten letošní se nebude vzpomínat v dobrém. Přízemní mrazy na konci dubna zpustošily až 40 procent vinic, některá vinařství přišla o kompletní úrodu. Mezi místními producenty, kteří hlásí stoprocentní škodu, je i jeden z vůbec nejznámějších, Zdeněk Habrovanský z Polešovic.
„Jsem zoufalý. Nešťastný,“ říká upřímně majitel Šlechtitelské vinařské stanice Polešovice. Mrazy dokončily dílo zkázy ve všech čtyřech lokalitách, na kterých Zdeněk Habrovanský pěstuje tradiční i vlastní vyšlechtěné odrůdy. „Újezdy, Grejty, Zadní Růženy i Meteorka, tam všude je po révě. Když chytíte očko mezi prsty, šustí jako tabák. Na druhou stranu, v posledních dnech sice nepatrně, ale přece jen povyrostla nová odrůda Mery. Ukazuje se, že odolnost bude patřit k jejím silným stránkám. To nám ale úrodu nezachrání. Jsem velmi nešťastný.“ Slabou útěchou pro vinaře je, že jeho stanice byla pojištěna.
Že může nastat problém, to Zdeněk Habrovanský tušil už zkraje dubna, kdy panovalo teplo. „První rašení přišlo ve vinohradech příliš brzy,“ vzpomíná vinař a listuje v deníku, ve kterém si u soboty 2. dubna udělal zvláštní poznámku. „Právě tento den totiž začala réva takzvaně „plakat“. To znamená, že míza šla z kořene nahoru. To se tak brzy také často nevidí.“
Zdeněk Habrovanský srovnal letošní zkázu na vinicích s rokem 1992, kdy také uhodily jarní mrazy. „Pamatuju si, že tehdy byla roční úroda na dvaceti procentech,“ upozornil vinař.

Mimořádná situace, mimořádné řešení
Prezident Svazu vinařů Tibor Nyitray svolal minulý týden společně s hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem mimořádnou tiskovou konferenci. Téma bylo jasné, rozsah škod na letošní úrodě hroznů a možná opatření do budoucna.
„Škody na některých místech činí až 80 procent zničených vinic a vinohradů, finanční odhad dopadů na prodej vína v letošním roce představuje minimálně jednu miliardu korun, spíše více. Budeme apelovat na vládu, aby vyjednala v rámci Evropské komise podmínky, které zlepší možnost pojištění proti takovýmto škodám. Naší snahou bude, aby vláda projednala možnost vzniku fondu nepojistitelných rizik, který by se vztahoval na zemědělství obecně,“ prohlásili společně.
Nyitray a Hašek se chtějí obrátit na Vládu České republiky se žádostí o zvýšení garantované výše pojištění, a to na dvojnásobek (ze 25 na 50 procent). V plánu mají také požádat o možnost pojištění i takzvaně „velkých podniků“. Ve hře je vznik fondu nepojistitelných rizik. Pokud by vznikl, jeho pomoc by pocítili také ovocnáři. Neboť také oni už sčítají škody po třídenních mrazech, především na meruňkách, které se letos stanou nedostatkovým zbožím.
„Z pozice jihomoravského hejtmanství jde nyní o okamžitý nákup a zahájení testování systémů ochrany proti jarním mrazům, které jsou obvyklé ať už v Rakousku, nebo jiných zemích. Vyzkoušíme vše na vinicích naší vinařské školy ve Valticích a následně doporučíme vinařům a vinohradníkům ten nejvhodnější možný postup. Jihomoravský kraj prostřednictvím vinařské školy začne testovat nové, více mrazu odolné odrůdy révy, aby se do budoucna mohly vysazovat právě zde, v našich podmínkách,“ uvedl hejtman Michal Hašek.
Škody v některých lokalitách jsou extrémní. „Vůbec nejvíc byla postižena oblast Bzenecka, kde je poškozeno nevratně čtyřicet procent ploch vinohradů, a Znojemska, kde je rozsah poškození mezi čtyřiceti až osmdesáti procenty ploch vinohradů, v případě mladých výsadeb až sto procent. V tradičních oblastech, jako je Kobylí, Čejkovice, Velké Pavlovice, Mutěnice, Hodonín či Velké Bílovice, představuje poškození čtyřicet až šedesát procent, u mladých výsadeb až osmdesát procent,“ shrnul Tibor Nyitray.
Mrazy způsobily v posledních pěti letech rozsáhlé škody ve vinařských oblastech už potřetí. „V roce 2012 šlo o čtyřicet, o rok později o pětatřicet procent. Letos činí odhad škod až čtyřicet procent z celkové úrody,“ připomněla Eliška Holešinská Windová, mluvčí hejtmanství.

Co s tím? Nic…
Zahraniční zpravodajské agentury zobrazily v minulých dnech originální způsob ochrany vinic před nechtěnými mrazy. Recept z ciziny je zdánlivě jednoduchý. Na švýcarských, rakouských a německých svazích vzplály tisíce speciálních svícnů. Zkrátka, révě se „zatopilo“.
Něco podobného je však v domácích podmínkách stále nemyslitelné. Na vině je samozřejmě nedostatek volných finančních zdrojů. Vinaři řeší situaci zakládáním klasických ohňů, ty však pomohou jen na malé ploše. „A navíc se to týká jen velkých vinařských společností a vůbec ne těch, kteří si zásadnější investice nemohou dovolit,“ upozorňuje Roman Mikulčík z Popovic, který patří k menším vinařům. „V Polešovicích vlastním malý vinohrad a podle prvních odhadů jsem přišel možná o padesát procent úrody. Mrazy mi spálily Ryzlink rýnský a Müller Thurgau. Ale abych řekl pravdu - možným opatřením proti mrazům jsem se vůbec nezabýval. Spíš počkám, jak si se situací poradí samotná příroda,“ konstatoval Mikulčík, jenž počítal škody také v Popovicích. Tady už ne na vinohradu, ale v ovocném sadu. „Tradiční odrůdy meruněk jsou spálené. Ale stovka nově vysazených odrůd Joj a Čačanská lepotica, které patří k odolnějším, tak ta možná přežije,“ doplnil pěstitel.
„Když vám očka zmrznou, nic s tím nenaděláte. Musíte čekat, jestli se réva za rok znovu chytí,“ dodává Pavel Hruška, majitel stejnojmenného vinařství z Blatnice pod Svatým Antonínkem. Ten odhaduje letošní škody na šedesát, možná až na sedmdesát procent. „Přišli jsme hlavně o Tramín a Děvín. Mezi nejpostiženější tratě patří Froliánky,“ dodal vinař, jenž má stále v živé paměti rok 2011. Škody způsobené jarními mrazy tehdy představovaly 25 procent z celkové úrody.
Trať Froliánky patří ke klíčovým také pro akciovou společnost Víno Blatel, dalšího výrobce vína z Blatnice pod Svatým Antonínkem.
Společnost má na blatnických svazích 160 hektarů révy, dalších 30 vlastní v Hluku. A právě tady dostaly vinice nejvíc zabrat. „Když jsem viděl tu spoušť hned po prvním úderu mrazů, tak jsem si říkal, že tady už letos nic nedozraje. Nyní se ukazuje, že situace nebude až tak zlá. Réva se díky oteplení zvedá,“ těší Jana Grabce, vedoucího provozu vinic. „Nejvíc jsou zasaženy rané odrůdy Muškát moravský a Hibernal.“
Společnost ještě škody nevyčíslila, podle předběžných odhadů bude úroda oproti loňsku nižší o deset až dvacet procent.
I když by si to Víno Blatel mohlo dovolit, o pořízení antimrazových svícnů neuvažuje. „V našich podmínkách se zakuřují slámou spíš sady. Nevýhodou tohoto opatření je účinek pouze na menší plochu. Společnost Víno Blatel spíš volí lehké postřiky, které révě, která přežila mrazy, dodají energii k další prosperitě,“ sdělil Jan Grabec.

Kra ze studeného vzduchu
Čtyřicet procent nevratně postižených ploch na Bzenecku, to nelze nazvat jinak než tragédie. Podle Vlastimila Bunžy, spolumajitele rodinného Vinařství Petr Bunža Bzenec, se však ztrátám nedalo předejít. „Proti tomu, co se stalo, nebyla a není obrana,“ je přesvědčen vinař, který je v oboru považován desítky let za odborníka. „Ze Skandinávie se k nám dostal velmi studený vzduch, který do regionu dorazil ve velmi zvláštním a silném proudu. Byla to jakási kra ze studeného vzduchu, která dosáhla do výšek, kam se přízemní mráz obvykle vůbec nedostane. Putovala k nám od Hostějova k Těmicím a dál k Vracovu. Je přitom zvláštní, že vinice směrem na Moravský Písek mrazy nijak zásadně nezasáhly. O nebývale vysokém proudu svědčí i fakt, že jsem viděl deset metrů vysoký ořech, který zmrzl. Ořechy sice nejsou nijak zvlášť odolnými stromy, ale tentokrát na ně stačily tři mrazivé dny, což je také nezvyklé.“
Bunžovi hospodaří v Bzenci na 13,1 hektaru vinic. Žádná z nich přitom neroste v nížině, všechny tratě začínají na vrcholcích kopců. Důvod je prostý, vyhnout se přízemním mrazíkům. Jejich náhlý příchod do vyšších míst připravil vinařství nejméně o 25 procent letošní úrody. „Je to zatím pouze odhad, ale výpadek budeme mít nejspíš čtvrtinový,“ myslí si Vlastimil Bunža.
Vinařství letos zcela přijde o úrodu Muškátu moravského. „Ten pomrzl zcela, sto procent vysazených hlav je pryč. Padesátiprocentní ztrátu pak máme na Rulandském šedém,“ sdělil Bunža.
Dobrou zprávou pro všechny milovníky vína je, že i když jsou ztráty za miliardu, na ceně vína se neprojeví. Vinaři se shodují, že třetinový výpadek produkce, který mají třídenní ranní mrazy na svědomí, jim dožene dovoz révy z jižních částí Evropy. „A za rok si už nikdo nevzpomene, co se stalo letos,“ poznamenal jeden z nich.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace