Musíme zatraktivnit kraj pro mladé, vyděláme na tom všichni, říká David Vychytil

Foto: archiv   /  David Vychytil, náměstek hejtmana Zlínského kraje

Náměstek hejtmana Zlínského kraje David Vychytil v rozhovoru pro slovácký týdeník DOBRÝ DEN S KURÝREM nejen prozrazuje, za co chce hejtmanství utratit rekordní peníze určené na investice, ale také to, jak chce udržet mladé lidi v našem regionu.

Zlínský kraj chce v letošním roce rekordně investovat. Za dvanáct měsíců chce utratit 3,5 miliardy Kč. Proč tak velká částka a proč až teď na konci funkčního období této krajské rady?
Každý projekt má svůj příběh, začíná přípravou investičního záměru a končí samotnou realizací. Proto se i investice postupně navyšují. Částka 3,5 miliardy korun odpovídá požadavkům jednotlivých resortů se zohledněním toho, že náš kraj je dlouhodobě v mnoha oblastech podinvestovaný. Například víme, že na prostou údržbu stávajícího majetku bychom potřebovali aspoň deset miliard korun.

Je vůbec reálně možné stihnout do konce roku proinvestovat tak velké peníze? Je kraj na takový investiční „boom“ připravený?
Je to ambiciózní plán. Mým úkolem jako ekonomického náměstka bylo pro mé kolegy připravit dostatečný finanční rámec. Pokud peníze neproinvestujeme letos, projekty zůstanou takzvaně finančně nakryté a jejich realizace se posune do dalšího roku. S tímto záměrem to ale neděláme, peníze chceme maximálně efektivně využít.

Které z připravovaných investic považujete za ty nejdůležitější a co přinesou občanům našeho kraje?
Do oblasti zdravotnictví investujeme více než miliardu korun. V Kroměříži primárně do dostavby a modernizace pavilonu A, ve Vsetíně navazujeme na projekt nové hemodialýzy a budeme investovat dalších 84 milionů do úprav areálu, například do projektové přípravy nového urgentního příjmu. Do Uherského Hradiště letos pošleme první část investice na rekonstrukci staré interny, tedy 300 milionů korun. A pro Krajskou nemocnici T. Bati máme vyčleněných zhruba 150 milionů korun na rozjezd výstavby nového pavilonu pro matku a dítě.
Investice jsme navýšili také v sociálních službách, tady máme pro letošek nachystaných přes 400 milionů korun. Z toho více než 200 je alokováno na nový domov pro seniory v Liptále. Rekordní částka 700 milionů půjde do rekonstrukcí střední škol a sportovišť v kraji. Kulturu čekají investice v řádu 270 milionů, velké proměny se dočká například Čiperova vila ve Zlíně, kde vznikne kulturně-vzdělávací centrum. A nezapomněli jsme ani na průmyslovou zónu v Holešově a další rozvojové investice.

Vaše koalice celou dobu tvrdí, že bylo třeba zastavit výstavbu nové nemocnice v Malenovicích, protože na ni kraj nemá peníze. Teď však jen za jeden rok utratíte polovinu z toho, co by podle předchozího hejtmana Jiřího Čunka stál zbrusu nový špitál. Neprotiřečíte si v tom tedy?
Rozhodně ne. Mrzí mě, že kolem projektu výstavby nové nemocnice v Malenovicích se i kvůli některým kolegům z opozice šíří nepravdivé argumenty a informace. Jednak se nesprávně uvádí termín výstavby, která by v případě Malenovic nemohla začít dříve než v roce 2025. Naprosto špatně se také uvádí, že výstavba nové nemocnice je levnější než modernizace stávající. Přeci i v současném areálu KNTB se jedná o novou výstavbu. Ta bude ale díky připravenosti území, už vyřešeným inženýrským sítím a zachování kvalitních budov daleko efektivnější.
Míra uváděné nepravdy dosáhla svého maxima u financování projektu v Malenovicích. Jednoduchým přepočtem na současné ceny ve stavebnictví a zpřesněním informací z původního záměru, se dostáváme na částku 17 miliard korun. Ne 8, jak bylo lidem předkládáno. A samozřejmě je potřeba počítat s obrovským rizikem a možným navyšováním cen, jak to u těchto velkých akcí bývá. Pro kraj by tento projekt znamenal obrovské zadlužení bez možnosti investovat do dalších oblastí a pracovat na transformaci kraje, což by znamenalo jeho postupný úpadek.

V jaké kondici budete ke konci letošního roku předávat krajské finance budoucí politické reprezentaci? Ovlivní realizované investice třeba celkové zadlužení kraje?
Investovat v tomto roce budeme primárně z vlastních zdrojů, díky čemuž by se celkové zadlužení kraje mělo snížit z 1,9 miliardy korun na 1,7 miliardy korun.

Zlínský kraj trápí jak postupné stárnutí populace, tak to, že mladí lidé odcházejí za prací jinam. Má kraj nějaký plán, jak tento trend zvrátit?
Podle statistik tři ze čtyř vysokoškolských absolventů pocházející ze Zlínského kraje nevidí v našem kraji budoucnost. Za tento stav mohou všichni odpovědní lidé, počínaje centrálními vládami, které náš region v porovnání s ostatními dlouhodobě opomíjí. Například nespravedlivým rozpočtovým určením daní (RUD). Svůj podíl na tom mají také zaměstnavatelé, kteří nedokáží nabídnout dostatečné množství atraktivních pracovních míst pro mladé a talentované lidi. A v neposlední řadě také regionální politici skrze všechny politické strany, kteří se až na výjimky touto problematikou nikdy nezabývali.
Plán máme, je dlouhodobý a nesmírně obtížný. Inspirujeme se zkušenostmi z podobných regionů ve světě. Jedním z kroků je zřízení regionální investiční agentury, která bude klíčové kroky koordinovat. Takovým středobodem změny bude zaměření na kvalitu vzdělávání, zvýšení počtu vysokoškolských studentů v našem kraji, které půjde ruku v ruce s budováním nové infrastruktury. Pro představu se bude jednat o nové budovy pro výuku, vědu a výzkum, ubytování studentů a mladých lidí, sportoviště a volnočasové prostory. Ve stejný moment musíme být aktivní v globálním měřítku a na naše nejlepší výukové programy lákat mezinárodní společnosti a investory, kteří přinesou dobře placená pracovní místa. Musíme také vytvořit prostředí vhodné pro vznik nových společností vlastněných českým kapitálem. Čeká nás dlouhá cesta a míra úspěchu bude mimo jiné záviset na spolupráci všech klíčových partnerů.

Přestože to na první pohled tak nemusí vypadat, Zlínský kraj je regionem s nejvíce rozvinutým strojírenským průmyslem, který však naráží na kritický nedostatek zaměstnanců. Co s tím?
Sám jsem jako zaměstnanec prošel ve Zlínském kraji tradičními průmyslovými společnostmi a fandím jim. Je však třeba si přiznat, že zaměstnanců na trhu práce více nebude.
Majitelé firem musí modernizovat výrobu, zvýšit efektivitu, digitalizovat a zavádět robotizaci. Před vstupem do politiky jsem v této oblasti působil jako konzultant a majitel úspěšné společnosti, pomáhal jsem celé řadě českých i zahraničních firem, takže mám srovnání. Neříká se mi to lehce, ale v této oblasti nejsme rozhodně premianty. Jako volení představitelé Zlínského kraje se snažíme našemu tradičnímu průmyslu pomáhat zvýšenou podporou středních škol zaměřených na technické obory. S Univerzitou Tomáše Bati (UTB) zase plánujeme otevření vysokoškolského strojírenského oboru, který našemu kraji výrazně chybí. Připravujeme také edukační a podpůrné programy zaměřené na digitalizaci výrobních a obchodních procesů. Pokud se ale nezmění celkové myšlení a nastavení, budeme čelit velkému problému.

Jak to myslíte?
Náš kraj je opravdu silně zaměřený na průmysl a výrobu, což se propisuje do struktury zaměstnanosti. Uvedu příklad, Zlínský kraj je pod českým průměrem v počtu zaměstnanců pracujících na specializovaných a dobře placených pozicích. Naopak výrazně nadprůměrní jsme v procentuálním počtu zaměstnanců ve výrobě, obsluze strojů a nízko kvalifikované síle. To jsou oblasti, ve kterých je sice práce velmi náročná a zodpovědná, ale vzniká v ní v rámci výrobkového cyklu nejnižší přidaná hodnota. A právě to je jeden z důvodů, proč mzdová úroveň ve Zlínském kraji patří k nejnižším v ČR. Pokud nebudeme transformovat náš kraj a nezaměříme se více na vědu, výzkum, digitální technologie a výrobu s přidanou hodnotou, budeme lidem v Praze, Brně nebo Ostravě částku na výplatní pásce dál jen závidět.

Často mluvíte o tom, že budoucnost Zlínského kraje vidíte v dalším rozvoji moderních technologií. Měl by se náš kraj stát obdobou amerického Silicon Valley?
Existuje spousta příkladů, kdy se tradiční průmyslové regiony proměnily, podívejme se například na německé Sasko, španělské Bilbao nebo pobaltské státy. V zámoří je to třeba Texas, do jehož hlavního města Austinu se v současné době stěhují globální společnosti typu IBM, Meta, Tesla a desítky dalších, což s sebou přináší pozitivní migraci. Na Texasu se mi také líbí propojení technologií s jejich tradičním průmyslem a také rozdělení domén specializace mezi největší města. Tím chci říci, že na transformaci našeho kraje může stejně jako v Texasu vydělat úplně každý, špičkový specialista i zaměstnanec ve výrobě či službách.

Jak do těchto úvah zapadá váš záměr na výrazně větší spolupráci kraje s Univerzitou Tomáše Bati včetně významného navýšení počtu studentů?
Celková úroveň vysokoškolského vzdělání v ČR je nedostačující. Česko má výrazně nižší počet vysokoškolsky vzdělaných lidí než rozvinuté státy světa, podobně je to s kvalitou vzdělání. Žádná univerzita ve střední a východní Evropě nepatří v globálním hodnocení do TOP 500. Vlak nám v tomto směru nemilosrdně ujel. A Zlínský kraj se na tomto negativním trendu veze. Také proto, že naše UTB je v porovnání s velkými tradičními univerzitami kvůli nastavenému systému financování vysokých škol znevýhodněna.
Naším cílem je zvýšit počet vysokoškoláků v našem kraji ze současných 9,5 tisíc na 20 tisíc. To je minimální hodnota, která odpovídá velikosti Zlínského kraje. Cestou k tomu je například spolupráce s novými partnery, s nejlepšími univerzitami světa, zahraničními investory i studenty z dalších evropských zemí.

Zmínil jste vznik nové rozvojové agentury, jejíž provoz má ročně přijít na více jak 20 milionů Kč. Co si od této organizace slibujete? Nebude to znamenat jen práci pro práci a zbytečně utracené peníze?
Do transformace kraje musíme zainvestovat. Hovoříme o projektech, které svou délkou přesahují volební cykly. Diskuze by měla být apolitická a vedená na odborné úrovni. Velmi poctivě jsme přistoupili k výběru ředitele agentury, který má kořeny ve Zlínském kraji, se svou rodinou se odstěhoval za pracovní příležitostí do Prahy a nyní se kvůli této „životní misi“ vrací zpátky do našeho kraje. Vsázíme na model z úspěšných evropských a světových regionů a uděláme maximum, abychom s ním uspěli i u nás.