Na Moravě ještě letos zprovozní dalších 21,5 km nových dálnic

Foto: David Sedlák

Infrastrukturu je třeba rychle dostavět – je to v zájmu naprosté většiny občanů.

V Luhačovicích se uskutečnil již patnáctý ročník mezinárodní konference Střední Morava – křižovatka dopravních a ekonomických zájmů. Odborníci zde řešili klíčové otázky související s řízením, povolováním a financováním staveb. Debatovali především o průběhu přípravy a realizace jednotlivých projektů, které jsou zařazeny do strategické infrastruktury na Moravě. Zabývali se také vážnými problémy způsobenými nezdarem při snaze novelizovat stavební zákon, možnostmi urychlení přípravy prioritních infrastrukturních projektů a podrobně diskutovali o financování rozvoje dopravní infrastruktury.
Pořadatelem konference je Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě.
Účastníci kladně hodnotili skutečnost, že se ještě v letošním roce podaří uvést do provozu celkem 21,5 km nových dálničních úseků. Konkrétně půjde o dálnici D1 v úseku Říkovice – Přerov v délce 10,1 km, dálnici D55 Olomouc – Kokory v délce 7,6 km, dálnici D35 Křelov – Slavonín v délce 3,2 km a nový dálniční most D55 přes řeku Moravu v Napajedlech v délce 0,5 km.
Bohužel, navzdory všem předpokladům, nebude letos zprovozněna 2. část dostavěného úseku dálnice D49 z Martinic do Fryštáku. Ekologičtí aktivisté prosadili své požadavky a na základě opakovaných obstrukcí dosáhli zneplatnění stavebního povolení, což znemožnilo připojení dokončené dálnice D49 u Fryštáku na stávající silnici II. třídy. Protesty obyvatel obcí Martinice a Horní Lapač jsou logickou reakcí na stav, kdy mají novou dálnici „za humny“, po níž se však nesmí jezdit, a v průjezdních úsecích obcí jim pod okny burácejí těžké kamiony, které zde dříve neprojížděly.
V průběhu diskuze bylo otevřeno také důležité téma nedostatku stavebního kameniva. Hlavní debata se však vedla nad otázkami souvisejícími s přípravou, realizací a financováním prioritních dopravních projektů v ČR.
Dosud přijatá legislativní opatření, která měla zvýšit vliv státu na přípravu a realizaci strategických investic, nejsou podle odborníků dostatečně účinná. Zklamání a nespokojenost vyvolal zejména neúspěch novely stavebního zákona s navrženou digitalizací stavebního řízení.
Předseda sdružení Libor Lukáš v této souvislosti opětovně apeloval na potřebu přípravy a schválení speciálního ústavního zákona, na jehož základě by vláda ČR mohla přímo povolovat strategické investice státu.
„Stále opakujeme a opakovat budeme, že proces přípravy strategických projektů v ČR je extrémně zdlouhavý a de facto neřiditelný. Uvedená situace je jedním z hlavních důvodů, proč pořádáme tato pravidelná odborná setkání. Silně apelujeme na to, aby se stávající nepříznivý a málo účinný legislativní stav napravil,“ říká předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě Libor Lukáš. Dodává, že i přes přijaté úpravy zákonů jsou strategické infrastrukturní projekty stále v područí aktivistů, byrokratů a mnohdy i soudců. „Výraznou brzdou při řízení investic je nepřehledná a složitá byrokratická zátěž a často i aktivistické chování ekologistů,“ uvedl dále Libor Lukáš.
Podle něj je třeba, aby Česká republika v oblasti strategických investic disponovala takovými zákony, které budou hájit zájmy naprosté většiny občanů. „Současný stav, kdy doslova pár jednotlivců může svými smyšlenými obstrukcemi mařit strategické projekty státu, není přijatelný a je třeba jej změnit.“
„Apeluji proto na všechny složky státu, aby se intenzivně pokračovalo v přípravě i výstavbě dálnic D55 a D49, včetně napojení na silnici R6 na Slovensku. Dále považuji za nezbytné urychlit zásadní modernizace vlakových nádraží, a to jak v krajském městě Zlín, tak ve Valašském Meziříčí, a modernizovat také ostatní výpravní budovy,“ dodává hejtman Zlínského kraje Radim Holiš a současně vyjadřuje zklamání ze snížení úrovně podpory SFDI pro podfinancované krajské silnice II. a III. Tříd.

Co na konferenci zaznělo:
• Ministr dopravy Martin Kupka zdůraznil, že rozvoj dopravní infrastruktury patří k prioritám vlády. Nastínil program postupné realizace nejdůležitějších projektů a poukázal na nutnost zrychlení tempa výstavby jak v oblasti dálniční sítě, tak i u projektů tzv. rychlých spojení. Upozornil také na nutnost využít financování některých projektů formou PPP, tedy s účastí soukromého kapitálu.
• „Komplikovanost stavební legislativy a zajištění financování jsou velkými riziky pro realizaci současného investičního programu u všech důležitých infrastrukturních projektů, a to nejen na Moravě,“ uvedli ředitel strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna a generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. V souvislosti s přípravou tzv. rychlých spojení se k nim přidal i náměstek generálního ředitele Správy železnic Mojmír Nejezchleb, který zmínil mimo jiné pozitivní vývoj přípravy projektu Modernizace a elektrizace trati Otrokovice – Zlín – Vizovice, jehož zahájení se předpokládá v příštím roce.
• Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica upozornil na zvyšující se finanční rámec SFDI, z něhož jsou hrazeny prioritní státní investice do dopravní infrastruktury. Zároveň apeloval na potřebnou plynulost a kontinuitu při přípravě jednotlivých projektů.
• Ekonom Petr Zahradník vzhledem k nejistotě hospodářského vývoje zdůraznil nutnost využití všech možností financování rozvoje dopravní infrastruktury z programů EU i nových forem, jako jsou PPP projekty nebo zapojení EIB.
• Na konkrétní problémy spojené se stavebním zákonem, na snahu o zavedení systému řízení projektů formou BIM, a především na katastrofální nedostatek kvalifikovaných pracovníků poukázal prezident Svazu podnikatelů Jiří Nouza.
• Na slovenské straně došlo k pokroku při zahájení několika staveb propojujících Slovensko a Českou republiku (rychlostní silnice R5 Svrčinovec – státní hranice). Naopak nedošlo k posunu u projektu rychlostní silnice R6 Městečko – Púchov. Přesto ředitel úseku přípravy NDS Tomáš Matěičko předpokládá zařazení této stavby mezi investiční priority Slovenska.
• Hlavními tématy konference bylo rovněž dokončení dálnice D1 v okolí Přerova či pokračování jednotlivých staveb severojižního propojení Moravy od Šumperka a Olomouce až k Břeclavi dálnicí D55. K dalším velkým tématům patřila debata k přípravě projektu VRT na Moravě.

Na závěr přijali účastníci konference tzv. Luhačovickou výzvu 2025 a shodli se na následujících závěrech :

Odstranění byrokratických bariér
• Účastníci konference konstatují, že ve společnosti stále přežívá model komplikovaného byrokratického prostředí, které je mnohdy nepředvídatelné a vytváří spíše nevstřícný prostor pro stavební záměry jednotlivých investorů. Dosavadní novely zákonů sice přinesly řadu pozitivních opatření, jejich reálné dopady však ani zdaleka nepostačují k vyřešení problematiky týkající se pomalého povolování staveb v ČR.
• Nezdar, spojený s aplikací digitální formy novely Stavebního zákona, narušuje plynulost přípravy a realizaci řady staveb, z nichž některé mají dopad i na strategické infrastrukturní projekty. V některých případech tak dochází ke zpomalení přípravy i očekávané realizace investičních projektů.
• Účastníci konference doporučují přijmout razantní opatření k nápravě stále se zhoršujícího stavu na trhu práce, projevujícího se v nedostatku pracovníků ve stavebních profesích. Tato situace vážně ohrožuje akceschopnost českého stavebnictví v nejbližší dekádě. Chceme totiž realizovat nejen ambiciózní projekty v oblasti dopravní infrastruktury, ale také v oblasti energetiky, a to výstavbou dvou nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech.
• Účastníci konference upozorňují na stále se prohlubující nedostatek přírodního stavebního materiálu, zejména pak drceného i těženého kameniva. Hrozí vážné riziko nedostatku kameniva z domácích zdrojů. Připravované Nařízení vlády o stanovení některých ložisek stavebního kamene „ložisky strategického významu“ neobsahuje ani jedno ložisko v Moravskoslezském ani Zlínském kraji, v Olomouckém kraji jde pouze o jedno nové ložisko. Vzhledem k počtu strategických ložisek v ostatních krajích (celkem 29) je toto rozložení značně nevyvážené.

Příprava prioritních moravských dálnic a železnic 
• Účastníci konference oceňují pokrok ŘSD při přípravě výstavby dálnice D35 ve směru na Mohelnici jako alternativy D1 a současně i pokrok v přípravě staveb na severojižním tahu D55 (D5510 Bzenec – Bzenec Přívoz a D5511 Bzenec Přívoz – Rohatec). 
• Účastníci současně oceňují úsilí SŽ při přípravě prvních úseků VRT na Moravě.  
• Aktuální preference směřující k financování strategických projektů metodou PPP nám sice vytváří reálný finanční předpoklad pro zahájení důležitých investičních staveb v nejbližším období, ale zároveň vyvstává otazník nad reálnými schopnostmi státu zajistit budoucí financování většího počtu projektů běžících v tomto režimu současně.
• Neustále se opakující námitky a žaloby ekologických aktivistů, zpochybňující povolovací proces na stavbě dálnice D4901 Hulín – Fryšták, jsou dokladem naprosto zoufalého stavu v nastaveném zákonném rámci. Obstrukční chování aktivistů umožňuje nekonečné napadání všech rozhodnutí, vydaných příslušnými státními, krajskými i soudními institucemi. Ve svém důsledku tento léta přetrvávající stav znemožňuje předvídatelné dokončení souboru všech staveb, do kterých bylo investováno více jak sedm miliard korun. Aktivisté přitom nenesou žádnou zodpovědnost za škody, které jejich jednáním prokazatelně vznikají.

Předvídatelnost finančních zdrojů  
• Současný model financování dopravní infrastruktury v ČR neumožňuje systémově řídit dlouhodobé cíle v oblasti Dopravní politiky ČR. Vyšší míra dlouhodobého zapojení soukromých zdrojů je zajisté důležitým předpokladem pro dosažení cílů v oblasti dopravní politiky ČR. Účastníci konference však také upozorňují na potřebu zodpovědné finanční predikce a schopnost státu dlouhodobě splácet kumulované náklady v rámci preferovaného modelu PPP.
• Účastníci konference upozorňují, že „Strategie financování investic na síti silnic II. a III. tříd“ by měla být součástí komplexní národní dopravní a rozpočtové politiky ČR, nikoliv pouhou podmnožinou každoročně ad hoc investované částky z rozpočtu SFDI.
Konsensuálně přijato účastníky mezinárodní konference
V Luhačovicích 25. září 2025


Účastníci XV. ročníku konference „Střední Morava – křižovatka dopravních a ekonomických zájmů“ doporučují urychlit inženýrskou přípravu staveb a zahájit realizaci prioritních infrastrukturních projektů v regionech Střední Morava, Východní Morava a slovenské Pováží.

V oblasti silniční infrastruktury: 
• Dořešit opětovné zásahy ekologických aktivistů, znovu obnovit stavební povolení  a dokončit realizaci prvního úseku dálnice D49 -stavby D49 4901 Hulín – Fryšták , a to jako součásti evropské sítě „core network“,  urychlit  projektovou přípravu navazujících staveb 4902 v úseku Fryšták – Lípa, pokračovat ve stabilizaci trasy a následné projektové přípravě  na Vizovice a dále na hranici ČR/SR Střelná; na slovenské straně připravit a dovést k realizaci navazující rychlostní silnici R6 Lazy pod Makytou - Púchov s napojením na D1 (Beluša/SR) a učinit tak zásadní posun v propojení Střední a Východní Moravy se sousedními regiony Slovenska; pro dopravní připojení krajského města Zlína výrazně urychlit přípravu  dálničního přivaděče D49 - I/49 (Zlínský přivaděč).
• V tomto roce dokončit po 55 letech první českou dálnici D1 v úseku Říkovice – Přerov; plynule zahajovat či pokračovat v realizaci nebo projektové přípravě staveb dálnice D55 a v tomto roce zprovoznit stavby 
D 5501 Olomouc – Kokory, D 5506, most přes řeku Moravu u Napajedel a D35 Křelov – Slavonín; urychlit přípravu staveb D 5506 Napajedla – Babice a D 5502 Kokory – Přerov a učinit opatření k jejímu zahájení v roce 2026; v návaznosti na dálnici D55 vyřešit problematiku silnice I/46 Olomouc – východní tangenta jako součást obchvatu města Olomouce. 
• Zahájit investiční přípravu dálničního přivaděče D55 – Uherské Hradiště – Staré Město (D55 – I/55 - II/497 z hlediska z hlediska nově vyvolaných dopravních potřeb.
• Pokračovat v přípravě silnice II/492 - obchvat Luhačovic jako přeložky silnice II/492 mimo centrální zónu lázeňského města Luhačovice a jako komplexní ochranu přírodních léčivých vod.
• Pokračovat v přípravě a realizaci silnice I/57 - obchvat Valašské Meziříčí s prodloužením na Vsetín.
• Urychlit přípravu dalších úseků D35 jako alternativního strategického kapacitního dopravního propojení ČR v západovýchodním směru metodou PPP, a to s důrazem na zahájení realizace úseku Staré Město – Mohelnice v roce 2026 s ohledem na proces soutěžního dialogu; dokončit realizaci úseku Lešná – Palačov v roce 2026.
• Pokračovat v přípravě a realizaci silnice I/44 v úseku Mohelnice – Šumperk v rámci severojižního propojení Olomouckého kraje a její napojení na dálnici D35. 

V oblasti železniční infrastruktury:
• Dokončit přípravu a v roce 2026 zahájit realizaci projektu „Modernizace a elektrizace trati č. 331 Otrokovice – Zlín – Vizovice“ (včetně dopravního terminálu Zlín – střed).
• Zahájit realizaci tzv. Rychlých spojení“ v tomto roce 4. stavbou Nezamyslice – Kojetín a 5. stavbou Kojetín – Přerov s dokončením v roce 2028; pokračovat v přípravě dalších úseků trati Brno – Přerov, a realizovat elektrizaci navazujícího propojení Kojetín – Kroměříž – Hulín.
• Pokračovat v přípravě stavby „Modernizace a elektrizace trati Staré Město – Uherské Hradiště – Kunovice – Uherský Brod – Bojkovice / Luhačovice / Veselí nad Moravou“.
• Urychlit proces přípravy a v roce 2026 zahájit postupnou realizaci modernizace 9. nákladního   železničního koridoru v TEN-T v úseku Hranice na Moravě – Valašské Meziříčí – Vsetín – Horní Lideč.

V oblasti vodní dopravy: 
• Pokračovat v přípravě výstavby Plavební komory na řece Moravě – jez Bělov – se zahájením v roce 2027, čímž dojde k očekávanému prodloužení turistické trasy Baťova kanálu z Rohatce až do Kroměříže.
• Připravit Plavební propojení rekreační oblasti „Pahrbek“ v Napajedlech s korytem řeky Moravy.