Osmičce nájemníků bytového domu u železnice v Nedakonicích spadl obrovský kámen ze srdce. O střechu nad hlavou nepřijdou! Jejich obavy, že skončí v rukou nemilosrdného podnikatele, zažehnala radnice, která více než sto let starou budovu koupila. Konkrétní představu sice ještě nemá, nicméně bydlení prý zachová.
„Lidé opravdu měli strach, že dům koupí nějaký investor, který jej promění v hotel, nevěstinec nebo hospodu. Bydlí zde i sociálně slabší, kteří by se ocitli v existenčních problémech. Osobně bych si bleskově koupil něco jiného,“ říká Tibor Novotný, jeden z nájemníků drážní budovy z roku 1905. Obec je podle něj zárukou, že barák lidem nespadne na hlavu. „Vždyť od roku 1968, kdy jsem se nastěhoval, se neopravoval. Lidé jej udržovali vlastními silami a přitom trnuli hrůzou, že někdo přijde a napaří jim pokutu za stavební úpravy bez povolení,“ připomíná Novotný.
Nájemníci stavby pro dopravu, jak je oficiálně zařazena v katastru nemovitostí, doufají, že obec zachová cenů nájmů. Zvlášť když žijí v podmínkách, které neodpovídají jedenadvacátému století. „Už dráha léta jen zvyšovala ceny a do baráku nedala zpět ani korunu. Peníze šly jen na mzdy úředníků. A přitom máme společné sociální zařízení na chodbě,“ kroutí hlavou Novotný.
Když na obci zjistili, že budova a pozemek u železnice, kterou spravuje státní organizace Správa železniční dopravní cesty, je na prodej, zkusili štěstí a přihlásili se do vyhlášené soutěže. Šance si přitom moc nedávali. „Vůbec jsme nevěřili, že vyhrajeme. Chtěli jsme jen zabránit, aby nový majitel vyrazil nájemníky na ulici,“ říká Jiří Smělík, starosta Nedakonic, který konkrétní cenu za 103 roky starou budovu neprozradil. „Každopádně ale odpovídala stáří a stavu,“ podotkl starosta.
Dvoupatrový dům má osm bytů čtvrté kategorie, obsazených je pouze sedm. Třebaže radnice ještě konkrétní plán na stole nemá, nájemníci mohou klidně spát. „Byty určitě zůstanou. Otázkou jen je, jestli si je ponechá obec, nebo nájemníkům umožníme jejich odkoupení,“ zamyslel se Smělík, který ani netuší, jak dům vypadá uvnitř, v jakém je stavu. „Nejzásadnějším problémem stoletého domu jsou společné sociálky,“ ví ale starosta. O osudu nevábně vzhlížející budovu u železniční stanice tak rozhodne nejbližší zastupitelstvo.