Naděje pro ruiny v centru Hluku. Město zaplatí za projekt milion!

Foto: Spolek pro záchranu a obnovu Penkova statku  /  Chátrající areál v centru Hluku v představách Spolku pro záchranu a obnovu Penkova statku

Ničení historie je neobhajitelné, říká Miroslav Šuránek, předseda Spolku za záchranu a obnovu Penkova statku

Možná to nebude trvat dlouho a město Hluk si podá inzerát na nejlepší využití Penkova statku. Jde samozřejmě o nadsázku, ale faktem je, že vedení města si bezmála už sedm let neví s historickou usedlostí mezi kostelem, školou a radnicí rady. Ve hře už byly demolice i prodej, a aby toho nebylo málo, problém zauzlilo překvapivé zjištění, že na jakékoliv práce nebude možné získat stavební povolení. Statek byl totiž v evidenci zapsán jako zbořeniště a ne jako stavba… To dnes už naštěstí neplatí.
Smysluplné využití areálu patřilo také k předvolebním slibům. A jak vypadá ten poslední? „Do konce roku chceme nalézt projektanta, který navrhne konečnou podobu tak, aby v křídle ke kostelu vznikl Dům dětí a mládeže, Městské informační centrum a knihovna. Na tom jsme se už shodli,“ přibližuje starosta Martin Křižan. „Situace nikoho netěší, osobně jsem chtěl mít už loni o budoucnosti statku jasno. Nakonec se podařilo alespoň zajistit vyčištění části areálu, které chceme letos dokončit. V letošním rozpočtu pak máme vyčleněn rovný milion na vyhotovení konkrétního projektu.“
I když budoucnost areálu zůstává nejasná, jedno je jisté už dnes. Přestavba se neuskuteční podle návrhu architekta Vlada Miluniče, legendy českého urbanismu (autor např. Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, pozn. autora).
Miluniče oslovil nezávazně už před třemi lety hlucký podnikatel, patriot a šéf Spolku za záchranu a obnovu Penkova statku Miroslav Šuránek. Návrhy nakonec byly pro malé město příliš odvážné, proto se bude ideální návrh hledat dál.
Avšak spolupráce se spolkem zůstává ve hře o budoucí podobu statku i nadále. Radní pozvali Miroslava Šuránka v minulých dnech na své jednání a výsledkem je až na jednu výjimku shoda. „Náš postoj je odlišný pouze v budoucím využití části, kde jsou umístěny stáje pro koně. Tady se rozcházíme. My bychom tuto část nejraději zbořili a postavili novou,“ sdělil starosta Křižan.
Zástupci spolku už dřív opakovaně potvrdili, že v jejich plánech nenajdete žádná synonyma slova „zbořit“. „Chtějí zachovat co nejvíc původního slohu, ale obávám se, že to asi v celém areálu nebude možné,“ poznamenal Martin Křižan s tím, že další jednání se zástupci spolku se uskuteční ještě do začátku léta.
Starosta patří k těm, kteří by budovu, která kopíruje ulici Sokolovská, nechali strhnout. „Tato část je totiž v žalostném stavu. Proto by bylo asi nejrozumnější nahradit zdevastovanou budovu novou stěnou.  Osobně jsem totiž pro to, aby celý areál zůstal uzavřený a ucelený, dokud se nenajde nějaké jiné řešení,“ vysvětluje Martin Křižan. A dodává, že už od dvou obyvatel dostal upozornění, že budova se na několika místech hroutí a začíná tak být nebezpečná. Pokud jde o vnitřní část areálu, v ní by měl vzniknout amfiteátr s posezením.
Křídlo, které navazuje na městský úřad, pak může být vhodným místem pro zřízení např. bezbariérové pobočky pošty, jež dosud sídlí v budově radnice, a případně také pro pobočku Komerční banky. Ta zatím sídlí v budově staré školy, která se možná v budoucnu zbourá. V tomto křídle by šlo vytvořit také slušné prostředí třeba pro Kovomat nebo potřeby pro zahrádkáře, tedy pro typické prodejny pro malé město. Klienti by před novým sídlem mohli získat i místa k parkování. „Variant je však víc,“ upozorňuje starosta Křižan. Podotýká přitom, že jde čistě o jeho názor, jenž vychází z aktuální situace.


----
NIČENÍ HISTORIE JE NEOBHAJITELNÉ
Jak dál s Penkovým statkem, zchátralou usedlostí v centru Hluku? Podnikatel Miroslav Šuránek, hlucký patriot a předseda Spolku pro záchranu a obnovu Penkova statku, má jasno. „Musíme zachovat genia loci prostoru, který v centru žádného města nenajdete,“ říká.

Město Hluk chce do konce roku nalézt projektanta, který navrhne konečnou podobu statku tak, aby v křídle ke kostelu vznikl Dům dětí a mládeže, Městské informační centrum a knihovna. Co tomu říkáte? A pokud by zůstalo jen na Spolku pro záchranu a obnovu Penkova statku, jak byste si představovali budoucnost areálu?
Jsem šťastný, že se zájem o opravu statku dostal konečně na řadu a městská rada se jím začala konstruktivně zabývat. Záměr města k využití bývalé sýpky je v podstatě stejný s návrhy, které dlouhodobě prosazujeme a o nichž se už v minulosti jednalo. Nám však nejde jen o záchranu jediného objektu, ale také o zachování celistvosti dvora a jeho prostoru. Jistě, současná zchátralost je ostudná, od znárodnění se do statku neinvestovalo, ale na druhou stranu jde o prostor, který v žádném jiném městském centru nenajdete. Zanedbanost se tak mění v jistou výhodu.

Radní vás pozvali na své poslední zasedání s tím, že můžete sehrát důležitou úlohu v hledání optimálního řešení. Starosta Křižan před jednáním doslova řekl: „Domnívám se, že by zástupci spolku mohli dostat od zastupitelů třeba pravomoc oslovit projektanty.“ K čemu jste nakonec dospěli?
Dospěli jsme k částečné shodě, že pro potřeby, které město má, není možné využít všechny budovy. Jde o to, že roztříštěné proporce při rekonstrukci zkrátka nemohou poskytnout požadované prostory. My ale nejsme proti demolici méně historicky cenné části, jak se nám podsouvá. Na jednání padla také zmínka o přemístění pošty s bezbariérovým vstupem a sálem pro zhruba 500 lidí, který v obci zoufale chybí. Bude tedy nutné zbourat stavby nad hasičskou zbrojnicí a tím uvolnit potřebné místo. Soulad jsme zatím nenalezli v názorech na stavební blok směrem k bývalému „komunálu“. Zde místostarosta trvá na zbourání a výstavbě nové zídky. Naše stanovisko je opačné. Chceme zeď opravit, zastřešit a utvořit tak otevřený nezateplený prostor pro volnočasové zájmy, prodejní stánky při oslavách, anebo pro trvalé využití k pronájmu. A možná také pro malou výstavku zemědělského nářadí, které darovali občané. Nabízí se také možnost zastřešeného otevřeného posezení pro matky s dětmi. Stavba náhražkové zdi je pro nás bezcenná a ničení historie před budoucí generací neobhajitelné. Genius loci prostoru, místa a času by se nenávratně vytratil. Proč nedat statku druhou šanci? Bourat přece mohou i další generace. Samozřejmě usoudí-li, že se nalezla lepší řešení. Postavit zničenou historii už nelze…