Nález sídliště mu zrealizoval životní sen

Nález sídliště mu zrealizoval životní sen
Foto: zde  /  Pole vydalo svědectví - Na Horňácku bylo osídlené sídliště již několik staletí před narozením Ježíše Krista. K objevu výrazně pomohl amatérský archeolog Martin Ďuga z Hrubé Vrbky.
Hrubá Vrbka Zprávy 21 / 08 / 2009

Amatérský archeolog Martin Ďuga upozornil odborníky na nálezy dokládající osídlení Horňácka před tisíci lety

Jsem přesvědčen o tom, že tady bylo již v době laténské nějaké osídlené středisko. Této myšlenky se přibližně dvě desítky let držel amatérský archeolog Martin Ďuga z Hrubé Vrbky. Objevy, které postupně učinil, jej v tomto přesvědčení utvrzovaly. Úzce spolupracoval s odborníky z muzea, památkového ústavu i z Masarykovy univerzity a ti mu jeho přesvědčení potvrdili. Odkryli sídliště stará více než dva tisíce let!
„Na lokalitu nás upozornil Martin Ďuga, který tady učinil poměrně vzácné nálezy z polykulturních sídlišť z období laténského, čili z období Keltů a doby římské. Začali jsme to místo proto sledovat také a provedli nejprve povrchové sběry. Postupem času však vyšlo najevo, že půda, na které jsou sídliště umístěna, je čím dál více narušována orbou, a tak jsme přistoupili k důkladnému výzkumu,“ uvedl vedoucí archeologických prací Masarykova muzea v Hodoníně Jaromír Šmerda.
Výkopové práce velmi brzy přinesly své výsledky. „Podařilo se nám objevit zlomky keramického tyglíku, který sloužil na odlévání kovu, skleněné náramky a také zlomky lidské lebky. To vše spadá do období keltského, čili časově do 3. až. 2. století před naším letopočtem. Sídliště jsou ovšem polykulturní, nálezy tedy nejsou jen z jednoho časového období. Z římské doby, ve které zde sídlili Germáni a jež spadá časově přibližně do 2. - 3. století našeho letopočtu, jsme nalezli vápenickou pec, sloužící na výrobu páleného vápna, dále kůlové jamky, tři objekty větší a několik menších,“ doplnil Šmerda.
Archeologové zatím nedokáží s jistotou říci, zda sídliště bylo trvale osídleno, či zaniklo a později vzniklo na stejném místě jiné. Lokalita má totiž podle všeho výhodnou polohu poblíž Vrbovického průsmyku, a tak se nabízí spekulace, že zde mohlo být obchodní či vojenské centrum, popřípadě překladiště. Jedno ze sídlišť přitom mohlo být na svou dobu poměrně velmi rozlehlé. „Jsou to zatím jen spekulace, ale usuzujeme, že sídliště mohlo mít velikost hektaru, čili plochy o délce strany asi sto metrů, dodal Šmerda.
Dá se říci, že nebýt Martina Ďugy, nálezy by možná nikdy nespatřily světlo světa a jsou mu nyní odměnou za jeho téměř celoživotní úsilí. „Ještě když jsem navštěvoval základní školu, vyšlo najevo, že na Vojšické louce (asi jeden kilometr od Malé Vrbky - pozn. red.) byla ve středověku osada. Od té doby jsem se o historii velmi zajímal a když jsem později nacházel nejrůznější nálezy, ukázal jsem je tehdejšímu evangelickému faráři Petru Brodskému, který je vzal do Brna na Akademii věd. Výsledek? Nálezy pocházejí z pozdního laténu a starší doby římské,“ zavzpomínal Ďuga.
Myšlenka odkrýt nalezená místa utkvěla v hlavě Ďugovi v roce 2005. „Začal jsem spolupracovat s Tomášem Zemanem z Národního památkového ústavu v Brně a společně s Masarykovým muzeem v Hodoníně a Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně se nakonec zrealizoval můj sen. Chci v této souvislosti poděkovat majitelům pozemku, kteří zde mají ekofarmu, že nám vyšli vstříc a dovolili nám tady v době mimo vegetační období kopat,“ pochválil si spolupráci Ďuga.
Nálezy z Horňácka poputují nyní do laboratoří Masarykova muzea v Hodoníně, kde je důkladně očistí a zaevidují. Později se předpokládá jejich prezentace veřejnosti, a to zejména v muzeu ve Veselí nad Moravou.

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace