Nejistá lyžařská sezona začíná, dešti navzdory. Stupava už zasněžuje

Foto: ara  /  Sněžná děla dokázala zkraje minulého týdne zasněžit padesát procent hlavního svahu. Sníh se ve Stupavě drží i dnes, kdy je nad nulou.

Je úterý 15. listopadu, půl deváté ráno. Na teploměru minus šest a do svahu, na který sněžná děla chrlí první umělý sníh, praží ostré ranní slunce. Ideální stav pro každého vlekaře. Stojíme na úpatí na první pohled příkrého svahu ve Stupavě. Lubomír Orel, majitel místního lyžařského střediska, přidává další „náboje“ do děl. Navzdory dalšímu suchému létu je vody na výrobu sněhu dostatek, čelo mu spíš krabatí nová předpověď počasí. „Sledujeme ji velmi pečlivě. Oteplení má pokračovat a zatím nevíme, jakou další strategii zvolíme. Vyrobený sníh máme zatím na hromadách a rádi bychom pokračovali v dosněžování. Možná se ale nakonec rozhodneme jinak. Nevím.“
Dnes, po necelém týdnu, sice umělý sníh stále pokrývá přes padesát procent svahu, ale zanedlouho může být všechno jinak. Nejméně do neděle 27. listopadu nemají denní ani noční teploty spadnout pod bod mrazu. Navíc zítra a ve středu se očekává přes den až osm stupňů nad nulou. Zkrátka - další nejistá lyžařská sezona na Slovácku začíná. Pro Lubomíra Orla už patnáctá v pořadí. Ve Stupavě sice začínal už v roce 2000, ale zahajovací ročník do své statistiky nepočítá. „Sezona 2000/2001 byla ještě testovací,“ vysvětluje.

Stupava leží pouhých 345 metrů nad mořem, přesto se tady lyžuje i v čase, kdy mívají ostatní vlekaři v regionu už zavřeno. Zdá se, že volba postavit areál právě tady byla trefou do černého. Souhlasíte?
Chtěl jsem vždy postavit lyžařský areál na Slovácku a při mapování a hledání nových lokalit jsem nakonec narazil na tu ve Stupavě. Leží v dolině, která se táhne od Starých Hutí až po přehradu v Koryčanech, a co je nejdůležitější, je docela významně chladná. Takže volba nakonec byla jasná. Vykoupil jsem potřebné pozemky a začal postupně vytvářet areál, na kterém teď stojíme. O jisté teplotní raritě jsem ale věděl už dřív. Pocházím totiž z nedalekých Koryčan, kde jsem s lyžováním už někdy ve třech letech začínal.

Před námi jsou tři vleky, nejmenší lyžaře táhne nahoru lano. Jak to tady vypadalo před patnácti lety?
První sezona v roce 2000 byla ještě neveřejná, testovací. Měli jsme pouze jedno dělo a jediný vlek. A pokud jde o sníh, sezona byla velmi špatná. K lepšímu se začalo všechno obracet až v prvním roce ostrého provozu.

Díky počasí?
Ale vůbec ne. Sezona tehdy končila mimořádně už 20. ledna, kdy přišla už sedmá obleva s větším deštěm… Na každý pád to byla dobrá zkušenost a poučení. Naopak vůbec nejdelší sezonu jsme zatím měli v sezoně 2005-2006. Zima byla chladná a bohatá na přírodní sníh. Lyžovalo se až do 25. dubna, i když za pomoci umělého sněhu.

Dnes máte k dispozici vůbec nejsilnější arzenál ze všech středisek na Slovácku. Představuje tři vleky, dvě rolby a patnáct sněžných děl. Jaký je systém při jejich nasazování?
Vše se řídí podle intenzity mrazu a situace na kopci. Ten nemrzne obvykle celý, ale po částech. Děla se spouští postupně, a to buď ze spodní, nebo vrchní části. Letošní první zasněžování začalo ve spodní partii svahu, kde bylo minus šest. Na vrcholku to bylo s teplotou horší, tady byly jen tři pod nulou. Postupně se přidává i voda do kanonů. I ty se zapínají postupně, podle síly mrazů.

Někde řeší nedostatek vody vlastními retenčními nádržemi, což je třeba případ Osvětiman. Voda přitéká celý rok také do nádrže na druhém konci kraje, v areálu Kohůtky v Novém Hrozenkově. Jak si poradíte vy?
Samozřejmě, že suché roky nepřejí zimnímu zasněžování. Každý se snaží vytvářet akumulace, aby měl vodu k dispozici. Zde ani my nejsme výjimkou. Naštěstí s vodou, kterou můžeme za přesných podmínek odebírat z Kyjovky, umíme hospodařit. I velmi suché roky jsme přežili a bez akumulace zasněžili celý svah.

Můžete říct, kolik jste do areálu už investoval?
Řádově miliony korun.

Z vlastních zdrojů?
Zdroje, ty musíte nakupovat. Investice do techniky jsou natolik drahé, že si peníze napřed musíte koupit a následně dlouhodobě splácet.

K areálu patří i restaurace. Kolik jste investovali do pořízení elektronické evidence tržeb? Už máte vše připraveno na 1. prosinec, kdy se nový systém spustí?
Nebylo to nic levného. Do nového systému, který celkově řeší řízení restaurace, jsme vložili na 200 tisíc korun. Jen hardwarová část internetu, který nám chyběl, přišla přibližně na 40 tisíc.

Dokážete si představit budoucnost bez sněhu? Neuvažoval jste někdy o pořízení umělého koberce?  
Zatím ne. Spíše jdeme směrem nových technologií a postupů, jak udržet na svahu bílý sníh z vody. Navíc kartáče, po kterých se jezdí třeba ve Zlíně, jsou nákladné jak na nákup, tak na provoz. Zkrátka, hmota pro nás není správný směr.

Jestli se dlouhodobá předpověď počasí naplní a tuhý mráz přijde v prosinci - na co se mohou lyžaři těšit? Co považujete za ideální stav?
Zasněžujeme vždy na minimálně metrovou pokrývku na hlavní sjezdovce. Když k tomu napadne i přírodní sníh, pak se doba, po kterou udržíte svah v provozu, prodlužuje. Navíc, pokud padají teploty pod nulu a nesněží, pokrývku může dál pravidelně zvyšovat umělý sníh.

Pro laika je stupavská sjezdovka na oko příkrá. Na jaký typ lyžaře vlastně cílíte?
Kopec je stavěný pro sportovní lyžaře. Ale dobře ho sjede každý. Kdyby se snad někdo neodvážil, máme k dispozici instruktora, který poradí, jak si svah bezpečně užít. Mimochodem, moje dcera má necelé dva roky a také se už svezla.

Kolik proměn už má šestnáctiletý svah za sebou?
Svah nikdy nebyl a nebude hotový. Stále se přizpůsobuje době, náladě, požadavkům a stylu lyžařů.
Sjezdovku jsme výrazně přebagrovali. V současnosti nabízíme relativně rovný kopec pro carvingové a tréninkové lyžování závodníků. Stále přitom máme v záloze také několik možností, jak vyhovět třeba příznivcům crossových drah. Ty se dají vytvořit za pomoci techniky poměrně rychle. Jenomže k tomu potřebujete pořádnou zimu a především dostatek sněhu.

Jsou mezi lyžaři skalní fanoušci Stupavy?
Máme několik příznivců, kteří k nám jezdí od úplných začátků. Existuje i spousta lyžařů, kteří mají v kapse sezonní permanentku k nám i do některého z alpských středisek.

A kde lyžujete vy? Také jezdíte do Alp?
Pokud mi to časově vyjde, na jaře zamířím s rodinou většinou na ledovce. Přes sezonu nemůžu.
Většinou sedím v pokladně a prodávám lístky na vlek. Provoz střediska tak řídím stále operativně. (smích)

Co Stupava nabídne v případě, že nebude sníh?
V zimě bohužel nic. Jsme závislí na sněhu.

A v létě?
Od května do října nabízíme dětem od tří do třinácti let šlapací káry. V čase letních prázdnin jsou na půjčení denně, jindy o víkendech a svátcích.

Na internetových stránkách často zveřejňujete inzerát na nové pracovníky. Nemáte personál?
Počet lidí, kteří zabezpečují služby, se mění podle otevřených provozů. Třeba na zasněžování mám k ruce dva pracovníky. Ale když jedeme naplno, v práci je nás zhruba deset. V našem případě je problém, že potřebujeme sezonní pracovníky a těch je na trhu málo…


-----------------------------------------------
KAM LETOS NA SLOVÁCKU NA LYŽE

Břestek
Lyžařský areál Mendl ski Břestek leží ve výšce 340 metrů nad mořem. Svah je dlouhý 450 metrů, obsluhu zajišťují dva vleky s kapacitou 1 200 osob za hodinu a lanovka s kapacitou 2 400 osob za hodinu. Areál je osvětlen, o umělé zasněžování se starají dvě děla a čtyři sněžné tyče. Ve středisku je k dispozici parkoviště, půjčovna lyží, lyžařská škola, dětská školička a občerstvení pod vlekem. „Před sezonou jsme vylepšili přístup do areálu, vznikla nová zpevněná plocha. Zlepšilo se také parkování, k úpravě svahu nám bude sloužit nová rolba,“ sdělil Zdeněk Mendl, majitel areálu.

Filipov
Lyžařský areál Filipov, který leží ve výšce 430 metrů nad mořem, nabízí dva osvětlené svahy o celkové délce 930 metrů. Lyžaři tady mohou využívat tři vleky s kapacitou 1 750 osob za hodinu. Ke ski-areálu patří parkoviště, občerstvení u vleku a skoky pro snowboardisty. Sjezdovka je podle potřeby uměle zasněžovaná.

Květná
Lyžařský areál Štrbáň leží ve výšce 450-540 metrů nad mořem. Místní sjezdovka, která je odkázána pouze na přírodní sníh, je dlouhá 530 metrů. Svah je osvětlen, vlek má kapacitu 500 osob za hodinu. K dispozici je občerstvení pod vlekem, na svahu jsou skoky pro snowboardisty. Parkovat se dá pod svahem nebo v Květné (650 metrů pod areálem). Po domluvě je možné areál využít také v nočních hodinách.

Mikulčin vrch
Lyžařský areál Mikulčin vrch leží ve výšce 780 metrů nad mořem. Svahy Lopata a Myšáčka měří dohromady 1 500 metrů. Areál využívá umělého zasněžování a osvětlení. V sezoně zde jezdí tři vleky s kapacitou 2 370 osob za hodinu. Středisko nabízí solidní občerstvení a možnosti k parkování.

Osvětimany
Lyžařský areál Osvětimany leží ve výšce 278 metrů nad mořem a nabízí dva svahy o celkové délce 500 metrů. Dva vleky mají kapacitu 1 880 osob za hodinu. V provozu je také lanovka s kapacitou 2 400 osob za hodinu a dětské lano. Areál využívá umělé osvětlení a zasněžování. V nabídce je občerstvení, půjčovna lyží, servis, lyžařská škola a dětská školička.

Stupava
Lyžařský areál Stupava leží ve výšce 340-450 metrů nad mořem. Najdete zde dva vleky v délce 350 metrů, jeden vlek v délce 170 metrů a dětské lano. Kapacita je 2 500 osob za hodinu. K dispozici je lyžařská škola, skiservis a půjčovna. Osvětlené sjezdovky zasněžuje patnáct děl. V nabídce je večerní lyžování, občerstvení a parkoviště.

Velká Javořina
Středisko, které se nachází na nejvyšším kopci Bílých Karpat, Velké Javořině (970 m n. m.), je vhodné pro rodinné lyžování. Místní terény jsou vhodné jak pro začínající, tak pro pokročilé lyžaře. Svahy a tři vleky se nacházejí poblíž parkoviště u Holubyho chaty.