O dostavbě dálnice D49 rozhodnou v Bruselu

O dostavbě dálnice D49 rozhodnou v Bruselu
Foto: ilustr., sal
Zlínský kraj Zprávy 27 / 10 / 2016

Také vám dostavba dvou klíčových silnic ve Zlínském kraji, dálnic D49 aD55, připomíná nekonečné a bezútěšné „Čekání na Godota?“ Jakkoliv se to zdá být jako nadsázka, přirovnání k proslulému dramatu Samuela Becketta není od věci. I tady je pozadí plné absurdit.
Jeden příklad za všechny: Zatímco u dálnice D55 (trasa Olomouc, Otrokovice, Uherské Hradiště, Břeclav) stojí na brzdě veřejně známé ekologické skupiny a konkrétní lidé se svými pozemky, v případě D49 jde o nevládní neziskovou organizaci Egeria Otrokovice. Pikantní je, že veřejně dohledatelným členem je pouze jeden zástupce a spolek sídlí v jednom z panelových bytů v ulici Obchodní.
Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě (SRDIM), což je naopak organizace usilující o dotažení obou dálnic, dostalo v minulých dnech problém až do Bruselu. V dopise členům Evropské komise se poukazuje na celkem dvanáct výtek spolku Egeria, které SRDIM rozporuje.
Odborná vyjádření a stanoviska k jednotlivým bodům získali ředitelé Henrik Hololei (Generální ředitelství pro mobilitu a dopravu), Walter Deffaa (Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku) a Crespo Calleja (Generální ředitelství pro životní prostředí).
Libor Lukáš, předseda SRDIM, zařadil otrokovický spolek mezi společenství, která lobují pod pláštěm ochrany přírody za osobní zájmy. Na adresu Egerie konkrétně řekl, že sabotuje rozvoj Zlínského kraje. Libora Lukáše podporuje i zlínský architekt Jiří Kotásek. „V tuto chvíli už není možné vyjednávat, je nutné věci řešit právně. Bývalé vedení kraje se tomu ale postavit nedokázalo,“ prohlásil.
Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě považuje dostavbu dálniční sítě za veřejný zájem garantovaný Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod. Jeho cílem je urychlená realizace páteřní dopravní infrastruktury s minimálním dopadem na životní prostředí. „Nesouhlasíme s praxí aktivistů, kteří neakceptují jiný názor, odlišné potřeby jednotlivců i společnosti a jsou přitom neochotni k věcnému jednání,“ dodal Lukáš, který proto odeslal dopis nejen Evropské komisi, ale i europoslancům, senátorům i poslancům. „Upozornili jsme bruselské úředníky, že v České republice existuje také odlišný názor, než který jim servírují environmentální aktivistické skupiny.“

Projekt sítě TEN-T
V Bruselu musí vědět, že v republice existují i názory, které se liší od environmentálních aktivistických skupin. To byl jeden z motivů, proč se vedení SRDIM rozhodlo oslovit evropské špičky.
„Dostavbu dálniční sítě chápeme jako veřejný zájem garantovaným ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod. Naším cílem je urychlená realizace páteřní dopravní infrastruktury v ČR, přičemž chceme hledat společnou řeč s orgány státní správy v případě „jak na to“. Také my chceme při realizaci plánů co nejvíce eliminovat dopady na životní prostředí,“ vysvětluje předseda Libor Lukáš. „My ze zásady nesouhlasíme s praxí aktivistů, kteří neakceptují jiný názor, odlišné potřeby jednotlivců i společenství a jsou přitom neochotní k věcnému jednání, nechtějí akceptovat právní prostředí, pokud jim neumožní prosadit jejich subjektivní názory. S přehledem jsou připraveni nařknout kohokoliv ze „zaujatosti“, když nesouhlasí s jejich názory, a za „vadný“ označí každý výsledek správního řízení, který jim nevyhovuje.“
SRDIM považuje za nepřijatelné soustavné zpochybňování dlouholetých snah států, samospráv i hospodářského sektoru k záměru projektu D49/R6 Hulín - st. hranice - Púchov. Mimochodem, právě tento projekt je zařazen do Transevropské dopravní sítě TEN-T, který prošel a nadále prochází v ČR legitimními a velmi přísnými správními procesy v oblasti životního prostředí. „Zkrátka, nová pracovní místa bez kvalitní dopravní infrastruktury a investování v kraji nevzniknou…,“ konstatoval Libor Lukáš.

Labyrint paragrafů
Společnost Egeria Otrokovice „torpédovala“ letos v květnu celkem jedenáct prioritních dopravních staveb České republiky. V dopisu adresovaném Evropské komisi se dotkla i dostavby dálnice D49 a stavby D4901 z Fryštáku do Hulína.
Experti SRDIM však našli celkem dvanáct nesrovnalostí, které nyní posuzují odborníci v Bruselu. Všechny výtky jsou dodatkem dopisu podepsaného Liborem Lukášem 26. srpna 2016. „Prozatím reakce na můj dopis nepřišla,“ oznámil předseda minulý týden.
Mimochodem, vzhledem ke složitosti a pro laika i jisté nepřehlednosti problému se brzká reakce ani očekávat nedá.
V labyrintu paragrafů se ztratíte hned na úvod. Jak je problém složitý, můžete posoudit sami. Pro ilustraci, spolek Egeria například ve svém bodě číslo 5 na druhé straně dokumentu uvádí:
„Za navazující řízení zákon bohužel nepovažuje řízení, kde se rozhoduje o povolení kácet mimolesní
dřeviny, a ani řízení, kde se rozhoduje o udělování výjimek k zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů
živočichů a rostlin. Úřady v těchto řízeních mohou ignorovat procesy EIA i jejich výstupy a povolovat
devastaci území před samotným posouzením, či v jeho průběhu. Lokalita tedy může být zničena například kácením, archeologickým průzkumem, nebo změnou hospodaření, ještě před započetím územního řízení.“
Experti SRDIM k tomu namítají: a) Ochranu dřevin rostoucích mimo les a volně žijících živočichů, včetně jejich vývojových stadií biotopů, upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. b) Spolek nenaznačuje, kde v EU je navazující řízení takto široce pojato. Chápání těchto výjimek jako navazujících nemá logickou oporu. Jednotlivá řízení musí především reagovat na stav před zahájením skutečných stavebních prací, což je dáno jednak časovou prodlevou mezi procesem EIA, územním řízením, stavebním řízením a samotnou realizací, a naopak dynamikou přírodních procesů. Jiný postup by neumožňoval účinnou ochranu, zejména pokud jde o lokální výskyty chráněných druhů. c) Spolek ve svém vyjádření pomíjí fakt, že příslušnými úřady jsou v těchto řízeních zejména příslušné obecní a krajské odbory životního prostředí. Spolek předkládá tezi o možné ignoraci závěrů EIA. Neuvádí ovšem, že tato řízení jsou v rámci státní správy prováděna jednak odborně vzdělanými (absolventy přírodovědeckých a environmentálních fakult) a jednak nezávislými, alespoň na státu, pracovníky jmenovaných úřadů. Tomu také odpovídá absence příkladu takovéto ignorace.
SRDIM podobně detailně rozporuje celkem dvanáct bodů dopisu spolku Egeria.
„Co říct závěrem? Chceme dát Evropské komisi najevo, že česká veřejnost má výrazně většinový názor pro urychlené dobudování páteřní dopravní infrastrukturu v naší republice a hlasy, které se tu a tam vyskytnou vůči této snaze jako brzdící faktor, nejsou zásadní překážkou pro naplnění tohoto cíle. Dobudovaná kvalitní dopravní infrastruktura je totiž podmiňujícím faktorem pro další socioekonomický rozvoj regionu. Proto náš spolek jednoznačně podporuje mezinárodní infrastrukturní projekt 049/RG,“ shrnul předseda SRDIM Libor Lukáš.

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace