O minerálku je zájem. Bude znovu na prodej?

O minerálku je zájem. Bude znovu na prodej?
Foto: ara  /  Sucholožská Slatina chutná lidem bez rodílu věku!
Suchá Loz Zprávy 25 / 08 / 2016

Místo driblování s fotbalovým míčem, hvizdu rozhodcovské píšťalky a pokřiku fanoušků cinkání skleniček plných minerálky a tiché pohupování pacientů v křeslech. Takto by mohla možná za deset, patnáct nebo dvacet let vypadat návštěva obnovených lázní v Suché Lozi.
I když je to představa hodně přitažená za vlasy, starší ročníky mohou potvrdit, že ještě na začátku šedesátých let se to na místě dnešního fotbalového hřiště hemžilo pacienty z celé republiky. Jenomže po roce 1964, kdy pozemek odkoupily od podniku Výživa tehdejší státní Pivovary, to se zahradou, bazénem, lázeňskou budovou a plnírnou lahví začalo jít z kopce. Zanedbaný majetek začal chátrat a dílo zkázy nakonec dokonala obec sama. Zkrátka, budovu po zhruba deseti letech srovnala se zemí a plnírnu zasypala. Nyní nastává čas na pozvolné zmrtvýchvstání. Zájem o sucholožskou Slatinu je tak velký, že plány na vznik stáčírny a prodeje oblíbené minerálky začínají mít jasné kontury. A kdoví, možná se jednou dočkají obnovy i lázně. Samozřejmě na jiném místě než na fotbalovém stadionu.
„Pokud by se našel nějaký vhodný investor, možná by se u nás lázně mohly znovu obnovit. Ale uvažujeme střízlivě,“ říká Roman Bujáček, starosta malé obce ležící v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. „Vezměte si jen náklady na speciální rozbor minerální vody. Jen ten stojí kolem milionu korun. Priority obce jsou jinde. Na druhou stranu, oba vydatné prameny jsme předloni stáhli do jednoho místa pod nový altán. V plánech máme napojení ještě třetího vrtu, zatím řešíme pořízení speciálního čerpadla. Možná bychom mohli minerálku v budoucnu stáčet a prodávat. Je to ale stále jen v myšlenkách,“ upozorňuje starosta.
Roman Bujáček sice hovoří na téma Slatina velmi opatrně, na druhou stranu je ale zřejmé, že vedení obce chce minerálku už brzy dostat do širšího povědomí. V létě je o vodu bohatou na lithium, bór, jód a sodík, což ocení především lidé se špatným trávením nebo tuberkulózou kůže, velký zájem. Minerálka je zdarma a lidé si pro ni jezdí až z Čech. Prvním krokem tedy bude zmapování zájmu a další propagace.
„Loni o prázdninách se u altánu tvořily řady už od šesti hodin ráno. Uvažujeme proto o angažování brigádnice, která by spočítala, kolik lidí si pro minerálku denně přijde. Není to sice žádná Mattoni, má velmi specifickou chuť, ale pít se dá pravidelně. Lidé vědí, že pomáhá na žaludek, střeva, štítnou žlázu i potíže s kůží. Samotného mě zajímá, jaké údaje o návštěvnosti a odběru minerálky bychom mohli získat,“ poznamenal starosta Bujáček.
On sám patří k rodákům, kteří ochutnali minerálku, zvanou také Lozačka či Loza, už jako malé děti. „Pamatuju si, že jeden z pramenů byl tak bohatý na oxid uhličitý, že střílely zátky. To byla síla. Oxid se ale postupně ztrácel, takže se zdroj posílil o nový vrt. I ten ale dává silnou kyselku. V Suché Lozi také odjakživa platilo, že kdo šel pracovat na pole, nebral si s sebou nic jiného než Slatinu,“ podotkl Roman Bujáček.
Minerálka vyvěrá v místech zvaných Kadub a její historie sahá do počátku 20. století. Podle dobových pramenů začal se stáčením jako první František Kunovský z Kunovic. Slatinu prodával v lahvích pod názvem Karpatská kyselka. V roce 1911 se správcem pramenů stala firma Šaratica, která postavila moderní plnírnu. Ve dvacátých letech koupil zřídlo Josef S. Souček, který v roce 1928 zahájil výstavbu malých lázní. O všechno nakonec přišel po druhé světové válce, po uplatnění Benešových dekretů. Na konci padesátých let pak správu převzal státní podnik Výživa.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace