„O seniory v domovech se dokážeme postarat, ale máme své podmínky“

„O seniory v domovech se dokážeme postarat, ale máme své podmínky“
Petr Houšť, ředitel Charity Uherský Brod
Uherský Brod Zprávy 27 / 08 / 2019

Při hledání cesty ze slepé uličky, v níž uvízl Zlínský kraj poté, co jeho radní schválili záměr na předání správy všech třinácti domovů pro seniory jiným poskytovatelům sociální péče, se nabízí jedna „úniková cesta“. Pokud jde o Slovácko, tak ředitel Charity Uherský Brod Petr Houšť nabízí řešení pro organizace z Nezdenic a Uherského Brodu. Připomeňme, že kraj narazil jak u starostů, jejichž obce na převzetí péče nemají peníze, tak u vedoucích domovů. „V řádu několika měsíců, maximálně do jednoho roku si umím představit převzetí nových služeb. Máme ale své podmínky,“ říká v rozhovoru pro DOBRÝ DEN Petr Houšť.

Dokážete si představit, že by brodská Charita začala poskytovat služby, respektive provozovat Domov pro seniory v Nezdenicích a v Uherském Brodě pak Domov pro zdravotně postižené a Chráněné bydlení? Co by muselo hejtmanství nabídnout, abyste se záměrem souhlasili?

Představit si to dokážu, protože s cílovou skupinou klientů zmíněných služeb máme dlouholeté zkušenosti. Zlínský kraj by se však nemohl úplně zbavit svých povinností. Musel by zůstat majitelem nemovitostí, zajistit opravy a také potřebné investice, a my bychom byli poskytovatelem sociálních služeb, který by zajistil celkový provoz, kvalitní péči, personál, vzdělávání, nezbytnou základní údržbu a vytvářel by kvalitní podmínky pro zajištění služeb. V této chvíli se však bavíme pouze o teoretických možnostech, protože zatím Charitu nikdo s podobným návrhem neoslovil a žádná jednání, ani neoficiální, neprobíhají. Je škoda, že se z této záležitosti stala víceméně politická kauza, ostatně tak jak to v naší politice bývá bohužel dost častým jevem. Ano, politici nakonec rozhodnou, ale mým přáním je, nechť politickému rozhodnutí předchází věcná a odborná diskuse.
 
V jakém časovém horizontu by mohla být vaše organizace připravena na takovou změnu? Zvládla by rozšíření služeb v současném počtu zaměstnanců?
V řádu několika měsíců, maximálně do jednoho roku si umím představit převzetí nových služeb. Co však může takové případné převzetí poskytování sociální služby pozdržet, je příprava smluv, právní záležitosti s tím spojené, převod určitého majetku, zachování pracovních míst, výše mezd a podobně. A musel by s tím vším souhlasit samozřejmě také náš zřizovatel. Co se týká zaměstnanců, tak předpokládám, že všichni pracovníci, nebo alespoň naprostá většina, by zůstali na svých místech, ve svých pozicích. Jinak předpokládám navýšení maximálně o dva úvazky, což znamená, že by případná transformace přinesla v konečné fázi i úsporu finančních prostředků díky zrušení řídícího mezičlánku.
 
Jak si vysvětlujete současnou snahu Zlínského kraje transformovat se z poskytovatele sociálních služeb do role jejich registrátora a jakéhosi koordinátora?
Pokud se Zlínský kraj nechce pouze zbavit odpovědnosti za poskytování sociálních služeb pro své občany, tak tento zamýšlený transformační krok stojí jistě za důkladnou odbornou diskusi a vůbec bych tuto možnost dopředu neodsuzoval. Případné převzetí výše uvedených služeb by nám ještě více rozšířilo už tak velké portfolio našich služeb, kdy můžeme potřebným občanům zajímajícím se o konkrétní sociální službu nabídnout mnoho našich terénních, ambulantních, odlehčovacích, zdravotních a dalších služeb, než by se jim dostalo umístění třeba v domově pro seniory, kam v mnoha případech příspěvkové organizace přijímají nepříliš potřebné klienty. Velmi podobný model už nám dlouhodobě funguje u našich tří domovů pro seniory. Zřizovatelé příspěvkových organizací jsou v častém střetu zájmů a v mnoha případech se chovají k nestátním neziskovým organizacím diskriminačně. Od sametové revoluce se mluví o nutnosti reformy příspěvkových organizací, ale například Evropa právní formu příspěvkových organizací nezná. Hlavní důvod, proč k reformě příspěvkových organizací doposud nedošlo, vidím v neochotě, zaběhnuté tradici, zvyku a zejména pak v úzké politické provázanosti příspěvkových organizací se svým zřizovatelem. Ostatně na toto, a na ostatní, poukazuje i materiál Masarykovy univerzity v Brně „Podklad pro koncepci politiky státu vůči NNO do r. 2020“.

Je současný model poskytování sociální péče o seniory dobrý, nebo potřebuje nějakou změnu?
Současný model potřebuje mnohé změny a zlepšení zejména v oblasti financování, jednotného spolufinancování, zavedení jednoho sběrného místa pro vykazování, zjednodušení celého systému a odstranění přebujelé administrativy, nastavení personálních standardů a také důslednější kontroly zneužívání příspěvků na péči. Je potřeba řešit oblast vzdělávání, zabývat se větší provázaností sociální a zdravotní péče, snadnějším využíváním dotací z EU včetně zajištění stoprocentního finančního pokrytí či plateb ex-ante. Není přece normální, když každý ze čtrnácti krajů má zavedený jiný systém financování a diametrálně se odlišují při vynakládání finančních prostředků ze svého rozpočtu. A v souvislosti s péčí o seniory je nutné nadále usilovat o zvýšení mezd pro zdravotní sestry v domácí zdravotní péči, hospicové péči a zdravotní sestry v pobytových službách. 
 

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace