Kdo by neznal ševce z pohádky Pyšná princezna, který kvůli písničce neváhal běžet za hranice, kde si mohl svobodně zazpívat. Je to sice představa hodně přitažená za vlasy, ale při pohledu na opatření Ochranného svazu autorského (OSA), jimiž se zajišťuje kolektivní správa majetkových autorských práv, nemusí být k podobným absurditám daleko. Slabou útěchou je fakt, že také za českými hranicemi se platí.
Jak poplatky OSA fungují v praxi, ukazuje příklad z malé slovácké obce Slavkov. Obec tam zakoupila do čekárny ordinace místního praktického lékaře televizi. Místo obvyklého koncesionářského poplatku 1 620 korun ročně však musí zaplatit také OSA dalších 1 539 korun (cena se odvíjí podle počtu obyvatel a účelu, ke kterému televize slouží). A nádavkem také 1 774 korun Intergramu, což je nezávislá společnost výkonných umělců. Dohromady tedy zaplatí 4 933 korun pouze za to, že si pacienti zkrátí chvíli čekání na lékařský zákrok nebo prohlídku.
„Začali jsme se proto vážně zabývat otázkou, proč vůbec platit za to, že si v čekárně pustíte televizi. Jde přece pouze o kulisu. Lidé nepřichází do ordinace s cílem sledovat televizi. Není to ani byznys, který lékaře nějak zvýhodňoval. A přesto musíme platit nemalou částku. Pokud si uvědomíte, kolik je na jiných veřejných místech televizních přístrojů, pak dojdete k velmi vysokým částkám, které se rozdělují v systému, který navíc není nijak transparentní,“ říká Libor Švardala, starosta Slavkova.
Jeho obec, která je členem Sdružení místních samospráv České republiky (SMS ČR), se v minulých dnech už připojila do stále početnější skupiny obcí a měst, které začínají společně oponovat OSA. Ta navíc přiložila v minulých dnech do ohně oznámením, že v novém roce 2017 zdraží poplatky až o 50 procent. „Jsme zásadně proti, a pokud nebudu časově zaneprázdněn, tak se ve čtvrtek 22. září připojím k protestní demonstraci, kterou Sdružení měst a obcí ČR uspořádá v Praze,“ prohlásil slavkovský starosta Libor Švardala.
Není bez zajímavosti, že SMS ČR doporučilo svým členům neuzavírat žádné smlouvy s OSA do doby, než její nejnovější záměr schválí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nebo Ministerstvo kultury.

Zneužití dominantního postavení
SMS ČR se prostřednictvím své Pracovní skupiny pro financování samospráv obrátilo na začátku letošního srpna na starosty obcí a měst s výzvou, ve které nesouhlasí s dalším nárůstem poplatků z děl hudebních autorů.
„Takovéto zvýšení autorských poplatků OSA je zcela nepřiměřené, neodůvodněné a dle našeho názoru je také zneužitím dominantního postavení, kterého se kolektivní správce OSA dopustil. Nárůstem poplatkové povinnosti při užití hudby budou zatíženy nejen obce a města, ale i jimi zřizované organizace či jinak podporované subjekty,“ píše se v dokumentu, který má redakce DOBRÉHO DNE k dispozici. „Jinými slovy u každé obecní slavnosti či jiné akce pořádané obcí anebo domem s pečovatelskou službou či školou při užití hudby bude nutno zaplatit o polovinu vyšší poplatky pro příští rok, než jaké sazby platí v roce letošním.“
Konkrétně jde o to, že třeba poplatky za hudbu, kterou vysílají obecní rozhlasy, vzrostou z dosavadních 912 na 1 368 korun. Zvýšit se má také poplatek za rozhlasovou ústřednu ze 100 na 150 korun. Pokud jde o pouliční hudební vystoupení s hudbou šířenou z reproduktorů, tady se má místo 200 platit 300 korun. Kuriozitou je pak sazba u školního zvonění, které doprovází hudba. Zde je určena nová částka 1 674 korun (dosud se platilo 1 116 korun).
Uvedené sumy se přitom týkají pouze OSA, která ročně vybere na poplatcích bezmála miliardu korun. Pokud by stejná opatření oznámilo i dalších pět subjektů, které ministerstvo kultury pověřilo takzvanou kolektivní správou, jednalo by se o několikanásobné zvýšení autorských poplatků.
„Pro takový nárůst mezi jednotlivými roky ovšem neexistuje žádné zdůvodnění, ani OSA ho neuvádí. Z tohoto důvodu jsme se již obrátili se žádostí na Ministerstvo kultury ČR, které podle autorského zákona vykonává dohled nad činností kolektivních správců, aby postup OSA přezkoumal. Budeme podnikat i další kroky, vyzveme poslance a senátory, aby v projednávané novele autorského zákona, která se shodou okolností nachází ve druhém čtení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, provedly legislativní úpravy vylučující obdobnou svévoli,“ upozorňuje dokument Sdružení místních samospráv.
SMS ČR zároveň vyzvala obce a města, aby se písemně nebo prostřednictvím datové schránky obrátily na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který je oprávněn podle zákona v takovémto případě zasáhnout. „Padesátiprocentní zvýšení autorských poplatků jen u jednoho kolektivního správce si takovýto zásah ze strany ÚOHS zasluhuje. Je proto nezbytné, aby se co nejvyšší počet obcí a měst obrátil na tento úřad (ÚOHS) se stížností proti zneužití dominantního postavení ze strany OSA. Stejnou stížnost lze také adresovat Ministerstvu kultury, které provádí podle § 103 autorského zákona dohled nad kolektivními správci, tedy i nad postupy OSA,“ shrnuje dokument.

Vyplňte formulář a nezapomeňte na playlist
Jakkoliv se může zdát uspořádání veřejné hudební produkce jednoduché, opak je pravdou. Vyřízení navíc okrádá starosty o čas. Také proto, že s vyplněním a uzavřením licenčních smluv s OSA pomáhají v drtivé většině případů spolkům a zájmovým sdružením.
Abyste uspořádali jediný obecní bál, kde lidem k tanci zahraje živá nebo reprodukovaná hudba, musíte vyplnit čtyřstránkovou licenční smlouvu. OSA ji nabízí ke stažení na své internetové stránce v sekci „on-line žádost“. Ve smlouvě pak musíte, mimo jiné, uvést také playlist. Tedy seznam všech skladeb, které v sále zazní. Povinností je i přesný popis veřejného užití hudebních děl či odhadovaný počet návštěvníků akce.
A cena? Zde je další příklad ze Slavkova. „Zatímco v roce 2010 zaplatil Myslivecký spolek Kasivec za myslivecký bál 1 200 korun, v příštím roce by už musel zaplatit 1 800 korun. Což s přihlédnutím k tomu, že platíte také hudebníkům a za pronájem sálu, není zanedbatelná částka,“ poznamenal starosta Libor Švardala.

Česko? Dražší než Švýcarsko
OSA vysvětluje padesátiprocentní nárůst poplatků tvrzením, že její sazby jsou v porovnání s ostatními evropskými zeměmi až osmkrát nižší. Naproti tomu SMS ČR upozorňuje na velké odlišnosti a jako důkaz předkládá situaci v ekonomicky stále nedostižném Švýcarsku. Právě zde jsou ceny srovnatelné nebo nižší než v Česku.
Zatímco ve Švýcarsku se platí za rádio hrající ve veřejných prostorách 397 korun měsíčně, v Česku 563 korun. K poplatku OSA za 357 korun je totiž ještě třeba přičíst také sazby dalších kolektivních správců. U poplatků za televize je rozdíl ještě větší. Švýcar zaplatí celkový poplatek 429 korun měsíčně, Čech 1 029 korun! „Argumentace OSA, že musí poplatky zvýšit, protože chrání práva i zahraničních autorů, tak zjevně pokulhává,“ říká Jan Sedláček, místopředseda SMS ČR. A dodává, že i sazby ve Finsku, Irsku nebo Španělsku jsou při srovnání parity kupní síly srovnatelné s úrovní v Česku.
„Už nám došla trpělivost s neustálým zdražováním ze strany OSA a myslíme si, že naopak nastal čas snižovat jejich poplatky směrem ke Švýcarsku. Naše členské obce a města, námi zřizovaná kulturní centra a příspěvkové organizace nebudou v příštím roce platit OSA ohlášené zvýšení,“ prohlásil Pavel Eliáš, člen předsednictva SMS ČR a také předseda jeho Pracovní skupiny pro financování samospráv. „Jen do poloviny srpna bylo podle evidence SMS ČR podáno proti růstu poplatků OSA téměř sto podnětů k Ministerstvu kultury ČR a k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.“

„Také z mobilu vám zní hudba, máto to za 90 korun“
Že je třeba poplatky zvýšit, o tom veřejnost v minulých dnech přesvědčovali v televizní debatě na kanálu ČT24 předseda představenstva OSA Roman Strejček a člen dozorčí rady, hudebník Martin Kratochvíl. Kromě argumentu, že výnosy z plateb jsou v Česku nižší než jinde v Evropě, v pořadu zazněla také informace o snaze rozšířit poplatky na nově zakoupené mobilní telefony. Konkrétně jde o poplatek ve výši 90 korun.
Nabízí se otázka, co může stále větší nároky OSA zastavit. Mimochodem, OSA nemá o peníze nouzi. Jak zaznělo i v televizní debatě, na poplatcích vybere ročně přibližně miliardu. Na vlastní provoz spotřebuje asi 135 milionů a 750 milionů rozdělí podle vlastních pravidel autorům. Na platy 155 zaměstnanců jde zhruba 92 milionů, dalších 25 milionů korun putuje na nákup externích služeb.
Co tedy s tím? Řešení nabízí pozměňovací návrh k právě projednávané novele autorského zákona, který společně se svými kolegy zpracoval slovácký senátor Ivo Valenta. Cílem je vznik specializovaného kontrolního orgánu. „Udělám vše proto, aby vznikl a aby se bezmála miliarda korun z našich kapes, patřící autorům, rozdělovala spravedlivě a konečně také pod veřejným dohledem,“ prohlásil senátor Ivo Valenta.
Pokud jde o chystaný poplatek 90 korun za nový mobil, k tomu zatím OSA nemá k dispozici žádnou studii, která by prokázala, do jaké míry jsou mobilní telefony používány k ukládání hudebních děl. „Žádná taková studie neexistuje, stejně jako nikdy neexistovala ani u ostatních prázdných nosičů, tedy CD, USB flash disků nebo paměťových karet využívaných hlavně ve fotopřístrojích,“ zdůrazňuje senátor Ivo Valenta.


Vývoj sazeb OSA u reprodukované hudby
(TV přístroj ve veřejných prostorách obcí nad 80 tisíc obyvatel)

Rok    sazba v Kč    nárůst v Kč
2013    128
2014    142        14
2015    174        32
2016    186        12
2017    279        93
Zdroj: Sdružení místních samospráv ČR