Obchvat? Ano, ale až po referendu

Obchvat? Ano, ale až po referendu
Foto: fab
Starý Hrozenkov Zprávy 22 / 06 / 2010

Bouřlivou atmosféru mělo setkání občanů na Obecním úřadě ve Starém Hrozenkově. Minulý čtvrtek se tam projednávala podoba nového územního plánu, ve kterém musí být zakresleno, kudy v budoucnu povede obchvat obce. Názory občanů na stavbu však nejsou jednotné. Rýsují se skupiny příznivců jak jižní nebo severní varianty, tak i varianty nestavět obchvat vůbec. Rozhodování je o to složitější, že případná stavba a vlastně i zakreslení do územního plánu omezí majetky desítek lidí. Protože obcí znějí rozdílné názory, problém se pravděpodobně vyřeší obecním referendem.
„Otázka stavby obchvatu asi patří do daleké budoucnosti, už do konce příštího roku však podle zákona musíme mít nový územní plán. Jinak si v obci nikdo nepostaví ani kůlnu,“ říká Milan Vaculík, starosta Starého Hrozenkova.
Na veřejném projednání se lidé seznámili s oběma variantami. Jedna může vzniknout na severu obce, směrem k Žítkové. Druhá, kratší, zase na jižní straně.
„Nevím, proč se nám tu předkládají dvě podle mého názoru nejhorší varianty, když existovalo snad devět variant. Mám také v ruce dokument o posouzení vlivu těchto staveb na krajinu a být autorem, tak se stydím. Všichni víme, že všechny varianty jsou špatné a že je potřeba vybrat nejmenší zlo. Ale tento dokument dělá ze severní varianty jedinou možnou a správnou. A na jižní variantu se hází všechny problémy. Není přece možné to posuzovat tak jednostranně,“ myslí si i Jan Miko ze Starého Hrozenkova.
Podle přítomných odborníků by se v případě jižní varianty šířily hluk a zplodiny do obce a směrem k Žítkové. Odtud by také byl místo na kopce výhled na mosty. Do budoucna se prý plánuje na jižní straně i lyžařská sjezdovka. Tu by však stavba ohrozila. „Při jižní variantě bychom museli nechat zdemolovat asi patnáct domů, převážně v oblasti Na Rovních, a hluk by se šířil rovnou do obce,“ doplnil Vaculík.
Lidé však nevěří, že severní, téměř o dva kilometry delší, varianta bude šetrnější. „Protože zasahuje do více chráněných zón a maloplošných území v CHKO. V blízkosti je i chráněný lom. Chtěl bych jen dodat, že nejsem žádný fanatik. Jsem pro obchvat i sjezdovku, ale musí se vybrat opravdu ta nejšetrnější varianta,“ dodal Jan Miko.
Otázka ochrany území se vůbec přetřásala často. Lidem nejde do hlavy, že na svých pozemcích nemohli bez souhlasu CHKO pomalu ani vyměnit střešní tašku nebo postavit psí boudu a teď má údolí překlenout megastavba. „Kdyby záleželo na nás, tak vydáme nesouhlasné stanovisko a je to vyřešené. Jenže tento obchvat patří mezi dlouhodobé vládní priority a my musíme toto nařízení respektovat a pomoci vybrat opravdu to nejmenší zlo,“ informoval Lukáš Batoušek z odboru krajinářství při Správě CHKO Bílé Karpaty.
Mezi lidmi se objevil i názor, je-li vůbec ještě taková stavba nutná. „Když sami obchvat odmítneme, tak nám všechny úřady a CHKO jedině zatleskají a převedou peníze jinam, ale zeptal bych se lidí, co bydlí u silnice desítky let. Jak oni se tváři na názor, že obchvat nepotřebujeme,“ doplnil Vaculík.
Na trase z Brna ke slovenské hranici je Hrozenkov poslední obcí, která nemá obchvat nebo jej ani zatím nepřipravuje. Podle dopravního generelu však patří tato trasa mezi nejdůležitější. Pro Slováky se jedná o druhý nejpoužívanější přechod hned po dálničním přejezdu hranice. V nejbližších letech se tak budou Slováci se svými stavbami blížit k hranici a i mezinárodní úřady budou výstavbu zřejmě podporovat.
Ať už bude rozhodnutí jakékoliv, ovlivní životy místních na desítky let dopředu. V místě zamýšleného obchvatu bude totiž vyznačen čtyři sta metrů široký koridor, ve kterém bude již stavební uzávěra a pro prodej nemovitostí či pozemků bude mít předkupní právo stát.
„To se mi na tom nelíbí. Budu mít dvacet let blokovaný majetek, ale vůbec není jistota, že se něco bude stavět. Za dvacet let se může stát cokoli, to tu můžou být už klidně létající auta. Tak ať seženou peníze, začnou stavět a rád jim to hned prodám,“ uvedl další výtku jeden z dotčených občanů, který se představil jako Petr. Severní variantu, která by podle prvotních příslibů mohla vést v terénních zářezech či dokonce v tunelech a nebyla by tudíž tolik vidět, preferují i na Žítkové.
„Naši občané s tím v podstatě nemají nic společného, jejich problém to neřeší, takže bychom velmi neradi byli stavbou dotčeni. V obci už lidé protestují,“ potvrdila Eva Hargašová, starostka Žítkové. Na případné námitky přitom není mnoho času.
„Námitky mohou lidé podat na podatelnu v Uh. Brodě či na obecní úřad v Hrozenkově. Lhůta je patnáct dní od data projednání,“ vysvětlila Dana Vozárová z oddělení územního plánování při brodské radnici. Zdá se však, že rozhodnout tuto těžkou otázku nechá starosta v referendu. To se však vůbec nemusí uskutečnit. Radnice se totiž musí ptát přímo. Tedy například: Souhlasíte s výstavbou jižní varianty obchvatu?

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace