Obec i myslivci protestují proti vyhlášení přírodní památky

Obec i myslivci protestují proti vyhlášení přírodní památky
Foto: ilustr., web  /  Páchník hnědý je jedním z mnoha živočichů, kvůli kterým kraj navrhl Kněžpolský les na seznam přírodních památek.
Kněžpole Zprávy 07 / 03 / 2013

Kněžpolský les získá punc přírodní památky. Je totiž útočištěm chráněných nebo ohrožených rostlin a živočichů, které figurují na Červeném seznamu. Snaha Zlínského kraje o vyhlášení památky se však úplně nelíbí obci Kněžpole a tamním myslivcům, kteří sepisují námitky. Hejtmanství však hovoří o nedorozumění.
Kněžpolským lesem protéká řeka Březnice a Búrava a je protkán tůněmi i slepými rameny řeky Moravy. „V lese roste vzácná kotvice plovoucí, leknín bílý, stulík žlutý nebo kosatec žlutý. Z živočichů zde žije páchník hnědý, hořavka duhová, rosnička zelená či skokan ostronosý,“ vyjmenoval chráněné druhy Alan Urc, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje, který se při vyhlašování přírodních památek řídí požadavky Evropské unie. Aktuálně už probíhá výběrové řízení na geodetické zaměření evropsky významných lokalit.
Jenže obec Kněžpole, ale i tamní myslivci současně sepisují námitky. S prohlášením památky za navržených pravidel nesouhlasí. „Spousta občanů využívá les k rekreaci, odpočinku i pořádání akcí. A prochází jím také značené cyklotrasy. V návrhu je třeba zakázáno pořádat hromadné akce bez souhlasu orgánu na ochranu přírody a krajiny. Z formulace přitom nevyplývá, kolik lidí je hromadná akce,“ říká Petr Knot, starosta Kněžpole, kterému se nelíbí ani omezení rybolovu na Kanadě (slepé rameno řeky Moravy - pozn. redakce).
Ještě delší seznam námitek zřejmě adresují do Baťova mrakodrapu myslivci. „Nejzásadnější problém je omezování přikrmování zvěře, které by podle návrhu nebylo možné bez povolení. Kdybychom pravidelně a podle potřeb nepřikrmovali, při výskytu a počtu zvěře se zvýší škody na porostech a dalších plodinách,“ upozorňuje Tomáš Špaček, předseda Mysliveckého sdružení Kněžpole, které má stejně jako ostatní dotčené organizace a majitelé pozemků na připomínky 90 dnů. Lhůta vyprší 6. května. „Věřím, že vyjednáme možné výjimky, které nás omezí co nejméně,“ doufá Špaček. „A co vím, tak proti jsou i Slovácké vodárny a kanalizace. Kněžpolský les je totiž zdrojem pitné vody a mají v něm spoustu vodárenských zařízení, přičemž by některé činnosti související s jejich provozem rovněž podléhaly schválení,“ dodává Knot. Vyjádření SVK se redakci DOBRÉHO DNE získat nepodařilo, ředitel společnosti měl v týdnu dovolenou.
Hejtmanství však obavy myslivců, obce i vodařů považuje jen za nedorozumění. „Režim zvláště chráněného území se dotkne pouze přírodní rezervace Kanada a Trnovec, kde žijí ohrožené druhy,“ zdůraznil Ivan Mařák, náměstek hejtmana Zlínského kraje.  Ostatních částí lužního lesa se dotkne jen základní ochrana. „Z pohledu lesnického ani mysliveckého hospodaření se nic nemění, panika myslivců a vlastníků lesa je zbytečná,“ tvrdí Mařák.
Zlínský kraj má podle nařízení EU do konce roku vyhlásit 46 evropsky významných lokalit za přírodní památku.

autor: PETR ČECH
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace