Objev u Polešovic: hrnčířský kruh měli už Keltové

Objev u Polešovic: hrnčířský kruh měli už Keltové
Foto: sal  /  Důkaz - Střep v rukou archeologa Marka Lečbycha dokazuje, že už i Keltové používali při výrobě keramiky hrníčřský kruh.
Polešovice Zprávy 24 / 11 / 2010

Jde o jeden z prvních důkazů používání kruhu v pravěku

Archeologický výzkum v Polešovicích přinesl další unikátní objevy a důkazy osídlení už šest tisíciletí před naším letopočtem! Nejvzácnějšími přírůstky pokladů sídliště jsou odkryté pozůstatky keltských chat, pec, bronzové šperky, ale i keramický střep, který je možná vůbec prvním důkazem pravěkého hrnčířského kruhu v našich zemích.
Průzkumné práce, které už od roku 1999 provádí pracovníci Ústavu archeologické památkové péče v Brně, předchází těžebním pracím v bývalých polešovických Nivách (dnešní pískovna - pozn. autora). Třebaže za největší poklad archeologové stále považují potvrzení osídlení až z doby neolitu, letošní rok se rovněž zapíše k nejlepším. Přinesl totiž unikátní nálezy keramiky, bronzových šperků i velkých keltských chat. „Narazili jsme na opravdu zvláštní kumulaci pěti chat, jedná se o pozůstatky obydlí nejstarších Keltů z pátého století před Kristem. Největší má rozlohu pětatřicet metrů čtverečních, určitě sloužila coby obytný prostor, což dokazuje spousta kulových jam po vnitřní konstrukci a nalezené keramické střepy,“ říká vedoucí výzkumu Marek Lečbych. Nejmladší z chat pochází podle něj ze třetího století před n. l., což vzhledem k dřívějším nálezům dokládá keltské kontinuální osídlení po několik staletí.
Lečbychova skupina ve čtvrtek odjížděla s veselou, nebylo totiž dne, aby země nevydala nějaký pozůstatek pravěkého osídlení. Archeologové našli množství keramických střepů, tkalcovských přeslenů, zlomky keramických závažíček, ale i dosud neobjevené bronzové předměty. „Za nejvzácnější považuji tři tisíce let starou jehlici a dvě brýlovité spony, praprabáby dnešní brože,“ prozradil Lečbych, který si letos potěžkal i železný nůž a spoustu kostěných předmětů určených ke kožedělné činnosti.
Největší porci nálezů však představují keramické střepy, kterými jsou chaty doslova zasypané. I tak mezi nimi jeden vyčnívá... „Objevili jsme naprosto unikátní střep s luxusní kolkovanou výzdobou se stopami výroby na hrnčířském kruhu. Jde o jeden z prvních dokladů používání kruhu už v pravěku,“ zdůraznil brněnský archeolog. Za největší poklad desetiletého bádání však Lečbych označil dvacet keramických mís v jedné ze zásobních jam. Pískovna vydala dokonce i zachovalou kostru ženy s dítětem.
Průzkum jednoho z největších keltských nalezišť ve střední Evropě na území zaniklé obce Záblacany financuje výhradně městys Polešovice. „Z rozpočtu každoročně uvolňujeme zhruba sto tisíc korun, které pokryjí veškeré náklady. Nálezy v budoucnu vystavíme v muzeu archeologie a vinařství,“ prozradil polešovický starosta Michal Zapletal, kterého však trápí nájezdy hledačů pokladů... „Krádeží vykopávek je čím dál tím víc. Jezdí sem ve velkých skupinách s detektory kovu, jednu lokalitu už nám vybílili dočista. Ale jsme proti nim bezmocní,“ posteskl si Zapletal.

autor: PETR ČECH

Galerie

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace