Objevili skleněný šperk, důkaz obchodu

Objevili skleněný šperk, důkaz obchodu
Foto: ceh  /  Archeologové objevili v Polešovicích skleněný šperk, starý více než dva a půl tisíce let, a spoustu důkazů pravěkého osídlení.
Polešovice Zprávy 16 / 12 / 2008

Archeologický výzkum v bývalých polešovických Nivách má za sebou další rok, odkrývá se pravěké sídliště

Archeologický výzkum v Polešovicích přinesl další unikátní objevy a důkazy osídlení už šest tisíciletí před naším letopočtem! Nejvzácnějšími přírůstky pokladů pravěkého sídliště jsou stopy po příbytcích, zásobních jamách, ale také spousta bronzových předmětů (přívěsek, prstýnek) a skleněný šperk, starý více než dva a půl tisíce let.
Průzkumné práce, které už od roku 1999 provádí pracovníci Ústavu archeologické památkové péče Brno, předchází těžebním pracím v bývalých polešovických Nivách (dnešní pískovna - pozn. autora). „Výčet nálezů je každoročně takřka stejný, pokračujeme v odkrývání pravěkého sídliště směrem k silnici,“ říká vedoucí výzkumu Marek Lečbych. Zatím největší poklady archeologové objevili už v minulosti, kdy narazili i na stopy po osídlení z neolitu.
„Letos objevené zásobní jámy, nadzemní stavby a kůlové konstrukce jsou z mladé a pozdní doby bronzové, starší doby železné, ale dokonce i ze středověku, což jsou jasné důkazy kontinuálního osídlení po několik staletí, od Keltů po Slovany,“ zdůraznil Lečbych.
Jeho skupina „hledačů pokladů“ má za sebou úspěšný rok. Nebylo dne, aby země nevydala nějaký pozůstatek pravěkého osídlení. Jako tradičně nacházeli obrovské množství keramických střepů, dokonce i celé nádoby, množství vřetének a keramických závažíček ke tkalcovským stavům, ale i plejádu bronzových předmětů. „Objevili jsme zlomek náramku, přívěsky a prstýnky. Bronzové věci si zde lidé vyráběli sami, což dokazuje nalezený zlomek formy na jejich odlévání,“ doplnil Lečbych. Největší perlou je však skleněný šperk. „Vypadá jak velký korál, v průměru má asi dva centimetry. Je z hutné žluté sklovité hmoty, v níž jsou modrá oka. Jeho stáří odhaduji na páté století před Kristem,“ vylíčil ozdobu vedoucí výzkumu, který z ní vyvozuje, že místo protínala významná obchodní cesta. „Výroba šperku byla složitá, spíš tu opravdu kvetl obchod,“ přikyvuje Lečbych. Jeho skupina ještě narazila na zachovalý železný srp či parohová šidélka.
Za největší poklad osmiletého bádání však Lečbych označil dvacet keramických mís v jedné ze zásobních jam. „Zřejmě pocházely z dílny jednoho hrnčíře, který si je uložil na horší dobu, ale už je nevyzvedl. Úmyslně byly uložené dnem vzhůru, přesně do sebe zapadaly. Třebaže je rozjezdila stavební technika a lepení stovky střepů trvalo asi půl roku, jedná se o nejvýznamnější z nálezů,“ pravil brněnský archeolog. Polešovická pískovna vydala dokonce i zachovalou kostru ženy s dítětem.
Průzkum na území zaniklé obce Záblacany financuje výhradně městys Polešovice. „Z rozpočtu každoročně uvolňujeme zhruba sto tisíc korun, které pokryjí veškeré náklady, včetně platu pro místní šikovné důchodce coby brigádníky. V pískovně je jedno z největších keltských nalezišť ve střední Evropě, nálezy v budoucnu vystavíme v muzeu archeologie a vinařství, které vznikne ve sklepních prostorách rekonstruovaného bytového domu Sýpka,“ prozradil polešovický starosta Michal Zapletal. Aktuálně jsou objevy uschovány v uherskohradišťském Slováckém muzeu a Moravském zemském muzeu v Brně. 

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace