Odhalili dva památníky, připomínají romskou osadu a starý židovský hřbitov

Foto: archiv města Uherský Ostroh  /  Za památníky radnice zaplatila bezmála 300 tisíc korun, třetinu pokryla dotace z Nadačního fondu obětem holocaustu.

Vytrvalý déšť provázel odhalení dvou pietních míst v Uherském Ostrohu. Umocnil tak atmosféru tiché vzpomínky na tragické osudy ostrožských Romů a Židů. Památník připomíná bývalou romskou osadu a pomník pro změnu zaniklý starý židovský hřbitov.

Existenci romské osady, která podle historických pramenů ve městě byla od 19. století, dosud připomínala jen pamětní deska odhalená v roce 2008. Její stav už byl ale nedůstojný. Radnice proto iniciovala zrod nového památníku. „Memoriální stéla připomíná osudy romských obyvatel, které nacisté v roce 1943 odvlekli do koncentračních táborů v Osvětimi a Březince. Vzhledem k problematickým zápisům v matrikách se počet deportovaných odhaduje na šedesát,“ připomněl Vlastimil Kuřimský, starosta Uherského Ostrohu. Památník vyrostl v ulici Spodní na hrázi potoka Okluky, kde se romská osada rozléhala.

Autorem díla je slovenský sochař Miloš Karásek. „Memoriální stéla má na vrcholu otvor, který symbolizuje loukoťové kolo, které je součástí romské vlajky, ale rovněž průzor za světlem na onen svět. Vnitřek otvoru je totiž pozlacený,“ prozradil starosta s tím, že nápis na památníku je z přední strany česky a ze zadní romsky.

Osud bývalého židovského hřbitova v Uherském Ostrohu, který zanikl v roce 1955, připomíná pomník instalovaný v Sokolovské ulici na Ostrožském Předměstí. „I když máme ve městě nový židovský hřbitov, na kterém jsou také přenesené náhrobky ze zrušeného staršího pohřebiště ze 17. století, návštěvníci města o jeho existenci většinou vůbec neví,“ poznamenal Kuřimský. Osud Židů už připomíná památník obětem nacistické rasové perzekuce, který je na novém hřbitově založeném roku 1862.

Ukrývá na 200 novodobých a asi sto starších náhrobků, nejstarší pocházejí z počátku 18. století. Od starého hřbitova je vzdušnou čarou zhruba 300 metrů. Jeho existenci dokládají jen historické prameny, na původním židovském pohřebišti vyrostl veřejný park.

Týden už jej zdobí memoriální pískovcový pomník ve tvaru desek Desatera přikázání. „Na deskách v půlkruhu je z jedné strany český a z druhé hebrejský nápis s připomínkou likvidace hřbitova a nedůstojného zacházení s pietním místem,“ odtajnil Kuřimský.

Když židovská obec v roce 1862 získala v těsném sousedství křesťanského hřbitova pozemek, na kterém založila nové pohřebiště, starý hřbitov časem pustl, zarůstal keři a stromy. V srpnu 1944 jej poničila i letecká puma. O jeho zrušení se o deset let později postarala městská rada. „Část zachovalejších náhrobků se přemístila na nový hřbitov, zbývající se použily do základů komunikace před dnešním zimním stadionem. Velká část hřbitova byla odbagrována a hlína i s ostatky pohřbených se odvezla neznámo kam,“ připomněla Věra Hendrychová, historička Uherského Ostrohu, s tím, že bývalý hřbitov vznikl už v roce 1635.

Za památníky radnice zaplatila bezmála 300 tisíc korun, třetinu pokryla dotace z Nadačního fondu obětem holocaustu.