Vážená paní Bělohradová,
s ohledem na Vaši formu reakce na článek Šikana ve 2. třídě! „Tým bojovníků“ vedly tři osmileté holky, vydaný minulý týden v týdeníku DOBRÝ DEN S KURÝREM, jsme nuceni Vám odpovědět tou samou cestou. Jelikož dopis zasíláte nám, ale také ředitelům ZŠ a starostům okolních obcí jako zástupkyně ředitele ZŠ Polešovice, předpokládáme, že se jedná o oficiální stanovisko ZŠ Polešovice a nikoliv o Váš subjektivní názor.
Plně souhlasíme s Vaším názorem, že šikana je aktuálním a ožehavým společenským tématem, že je nebezpečná a že je ji potřeba řešit. Bohužel to jsou jediné části Vašeho otevřeného dopisu, s kterými lze souhlasit. Na úvod si dovolujeme provést krátkou exkurzi do úlohy médií.  
Na základě čl. 17 Listiny základních práv a svobod je médiím zaručena svoboda slova v zákonných mezích a stanoven zákaz cenzury. Posláním médií je naplňovat práva jednotlivců na informace o věcech veřejných a věcech, které se ve společnosti dějí a společnost má právo o nich vědět. Jeden z úkolů médií je tak hlídat a informovat občany o dění ve společnosti a ve veřejných institucích, což Vaše základní škola bez pochyby je.  
Důrazně odmítáme Vaše tvrzení, že naše články mají znaky vykonstruovaného procesu, že v nich nejde o objektivní posouzení situace, ale o odsouzení člověka, v tomto případě ředitele školy, za činy, kterých se nedopustil. Chápeme, že pochopení psaného textu může být složité, nicméně není možné význam slov vykládat v jiném smyslu, než jaká ve skutečnosti mají. V článcích jsou obsažena vyjádření rodičů, dále vyjádření náměstka ústředního školního inspektora ČSI, starosty obce Polešovice, ředitele školy, a to vše v uvozovkách představujích jejich přímou řeč. Nejedná se o názory autora článku. Ten pouze spojuje vyjádření jednotlivých stran a rozhodně to nelze chápat jako hodnoticí soudy autora článku. Stejně tak jsou citovány doslovně části záznamu o jednání s rodiči.
Je třeba přihlédnout k tomu, kdo je autorem tvrzení převzatého novinářem. Jiná je totiž situace, kdy novinář převezme názor „nahodilé třetí osoby“, a jiná, cituje-li názor člověka, který o věci musel mít dostatečné a relevantní informace. Na zveřejnění tvrzení zúčastněných stran nevidíme nic, co by se dalo označovat za tendenční a účelové.
Týdeník DOBRÝ DEN S KURÝREM poskytl čtenářům názory všech stran s tím, že nechává čistě na čtenáři, aby si udělal názor sám. Rádi bychom Vás upozornili, že nikde v našem textu, dle Vašich slov, neodsuzujeme ředitele školy za činy, kterých se nedopustil, ani nevedeme proces proti řediteli školy. Takto článek dle našeho názoru nevyznívá. Vaše tvrzení, že jsme nedali řediteli školy prostor k vyjádření, resp. že jeho názory se objevují pouze okrajově, je vyloženě v rozporu se skutečností, kdy na straně 5 (pro upřesnění - hned pod článkem s náměstkem ústředního školního inspektora) je zhruba třetina strany věnována rozhovoru s ředitelem ZŠ Polešovice, který se k dané věci vyjádřil.

K Vaším tvrzením, že následující tvrzení jsou buď přehnaná, nebo vysloveně nepravdivá, uvádíme dle Vašich odrážek následující:

• „Oběť měla na jednom plánku uříznutou hlavu. - Žádný takový plán se v průběhu šetření, ani po něm neobjevil.“

Uvedená stať je tvrzení maminky dítěte, nemůžete cenzurovat tisk či dokonce chtít umlčet rodiče poškozeného dítěte a upřít mu právo využívat svobody projevu. Opět zdůrazňujeme, že se nejedná o názor nahodilé třetí osoby, ale je citován názor člověka, který o věci musel mít dostatečné a relevantní informace.

 • „Už několik měsíců jsme u syna pozorovali nervozitu. - K útoku došlo v dubnu a v tomto měsíci rodiče věc nahlásili. Šlo o jednorázovou událost, žádná jiná z vyšetřování nevyplynula a nebyla prokázána.“

Tato část je opět názor rodičů dítěte. Vaše tvrzení je naopak v rozporu se Záznamem o jednání s rodiči ze dne 6. 5. 2019, který byl poskytnut rodiči a který je uveden i v článku, v němž je přesně opačný popis situace, než Vy v otevřeném dopise uvádíte.

• „Rodiče ihned vyrazili do školy, kde vyčkali na ředitele. - Rodiče na ředitele nečekali. Pan ředitel, který zcela náhodou suploval v dotčené třídě, po vstupu do třídy zjistil, že si tam nějaká paní, která se ukázala být matkou dotčeného chlapce, něco s dětmi sama vyřizuje. Rozhodně neprojevila zájem celou věc primárně vyřešit s vedením školy, ředitelnu zcela obešla a událost nenahlásila, ředitel se o ní dověděl vlastně čirou náhodou.“

Uvedenou větu jednoho článku naprosto vytrhujete z kontextu všech článků věnujících se dané problematice. Tato věta je opět vyjádřením jedné ze zainteresovaných stran a toto tvrzení rodičů rozporuje sám ředitel školy na straně 5. V duchu objektivní žurnalistiky, ač nás opakovaně nepodloženě napadáte z neobjektivity, jsme v článcích předložili pohled obou stran na dané řešení problému. Co tedy autor článku dle Vás nepravdivě uvedl na této části?

• „Když ale domů pořád chodil se špinavými riflemi, roztrženým trikem nebo modřinami. - Žádné jakkoli poškozené oblečení se při šetření neprokázalo. Modřiny taktéž nikdo nezaznamenal.“

Uvedené je opět tvrzením rodičů dítěte. Je však s podivem, že nás obviňujete z vykonstruovaného procesu a sama se stanovujete soudcem, co bylo a nebylo prokázáno, přičemž by nás samotné zajímalo, jak probíhá dokazování spočívající pouze na vyjádření dětí, zda se další napadení stala, či zda žák chodil pravidelně s modřinami či potrhaným oblečením domů. My se nepasujeme do role soudce, a proto necháváme vyjádřit se k dané situaci rodiče, kteří své dítě nejlépe znají.

• „V článku „Pro a proti”, ve sloupci nazvaném Rodiče šikanovaného žáka”, se píše: Byli pro jeho odstoupení z funkce (míněno: rodiče byli pro odstoupení ředitele školy z funkce). Syna nakonec přihlásili na jinou školu. - Útok se uskutečnil v dubnu, celý případ se uzavřel v květnu a chlapec bez dalších komplikací školní rok na škole dokončil. Od září měla třída novou paní učitelku, chlapec do školy nastoupil. Nová paní učitelka byla o případu z minulého školního roku informována. Vše se zdálo v pořádku. Brzy ovšem musela řešit další nevhodné chování žáka (oběti) vůči spolužačkám. Informovala o tom rodiče, kteří se zřejmě v návaznosti na tuto událost rozhodli pro přestup syna na jinou školu. Docházku na naší škole ukončil ke dni 26. září 2019. Je tedy silně tendenční naznačovat, že přehlášení na jinou školu bylo reakcí na dubnovou událost.“

Proč tedy, když máte za to, že se věc udála jinak, než tvrdí rodiče, nevyužila Vaše škola právo odpovědi dle Tiskového zákona, aby k dané věci dala oficiální stanovisko (ač oficiální stanovisko školy prezentované jejím ředitelem je v článku uvedeno), a naopak využíváte tuto nevhodnou formu k prezentování Vašeho pohledu na danou událost? S uvedenou sérií článků byl seznámen ředitel školy, své odpovědi autorizoval, avšak naopak nám neposkytl Vámi zmiňovaných 20 stran záznamů o šetření a rozhovorech, ač poté by je bylo možné uvést do článků a předchozí bod se nemusel řešit. Ponecháváme bez povšimnutí, proč otevřený dopis zasíláte Vy a nikoliv ředitel školy, s kterým se články o tomto tématu připravovaly. S ohledem na výše uvedené odpovědi k Vašemu obviňování naší redakce z neprofesionality jeví se nám spíše Vás způsob reakce na potvrzenou šikanu jako tendenční, či minimálně podivný.
Máme za to, že z těchto důvodů jednáme nezaujatě a informace podáváme vyváženě, ač tvrdíte nikterak podloženě opak.
K Vaší připomínce ke koláži uvedené na titulní straně týdeníku Vás musíme informovat, že je naprosto běžné, když v novinách uvádí obsah článku fotografie, či jiné grafické znázornění. Fotografie nemá dle Vašeho názoru s realitou nic společného, nicméně předpokládáme, že na fotografii je ZŠ Polešovice, a jelikož fotografie byla řádně označena jako upravená, máme za to, že postupujeme v souladu se zpravodajskou licencí. Jaký tedy je ospravedlňující důvod pro použití „koláže“, když ne tento? Není poté koláž jako taková zbytečná? Tvrdíte, že zjevně se jejím použitím snažíme o manipulaci veřejného mínění a cílenou dramatizaci celého případu, nicméně tento otevřený dopis a způsob, jakým je napsán, dle nás vyjadřuje, že dramatizaci celého případu kvitujete. Ředitel školy, resp. i škola samotná, je subjekt veřejný, musí proto připustit, že na něho zaznívá kritika, která však není odsouzením. Kritika není nijak příjemná pro kritizovaného, nicméně musí ji umět přijmout a adekvátně reagovat, nikoliv ji označovat jako bulvární zprávy. Takto se nelze s kritikou vypořádávat.
Ohledně Vašeho vyjádření, že máte důvodné podezření, že některé výpovědi rodičů oběti, jsou lživé: je na Vás konfrontovat Vaše podezření s daným člověkem, který říká opak, a podložit své tvrzení, což předpokládám, že jste již udělala během „vyšetřování“ dané věci. V opačném případě je podivné, že takové informace zveřejňujete až teď a že uvedené nám nesdělil ani ředitel školy před vydáním článků.
O profesním selhání našeho redaktora tak dle našeho názoru nemůže být řeč, nicméně jisté profesionální selhání zde vidíme, ne však u našich pracovníků - jak jinak si vysvětlit, že děti ve druhé třídě kreslí takto brutální i Vámi potvrzený obrázek (kterých mělo být dle vyjádření rodiče poškozeného dítěte víc). O šikaně je nutné vést celospolečenskou diskuzi, nikoliv ji relativizovat, „tutlat“ a stáčet diskuzi k objektivitě tisku, který pouze zprostředkovává jemu známé vyjádření a informace jednotlivých stran.

Důrazně se ohrazujeme vůči Vašemu tvrzení, že manipulujeme s fakty či dokonce lžeme v článcích, a vyzýváme Vás k doložení těchto tvrzení. Stejně tak se ohrazujeme vůči napadání důvěryhodnosti tisku jakožto jednoho z instrumentů svobody projevu. V této věci plně stojíme za naším redaktorem Petrem Čechem.

S pozdravem

PAVEL PAŠKA

šéfredaktor týdeníku DOBRÝ DEN S KURÝREM

Otevřený dopis Ireny Bělohradové najdete na www.zspolesovice.cz