Odsouzený policista: Ženu bych připoutal znovu! Ne kvůli mstě, ale ze strachu, že si ublíží.

Odsouzený policista: Ženu bych připoutal znovu! Ne kvůli mstě, ale ze strachu, že si ublíží.
Foto: sal  /  Pětatřicetiletému Miroslavu Vaňkovi zničil policejní kariéru zákrok, který považoval za nejlepší možné řešení. Za připoutání opilé a nadmíru vzteklé Ivany B. dostal ze tří odsouzených policistů nejvyšší trest, podmínku na osmnáct měsíců.
Uherské Hradiště Zprávy 14 / 03 / 2018

Je ženatý, má čtyři děti a každým dnem očekává výpověď ze služebního poměru. Pětatřicetiletý Miroslav Vaněk je totiž jedním ze tří policistů z Uherského Hradiště, kteří byli odsouzeni za „týrání“ Ivany B. Agresivní opilé ženě se podle zlínského krajského soudu pomstili za urážky a nadávky tak, že ji přivázali k mřížím s rukama nad hlavou.
„To je naprostý nesmysl, samozřejmě podám dovolání k nejvyššímu soudu. Upoutání ženy jsem považoval za nejlepší možné řešení, jak zabránit, aby si ublížila,“ prohlásil Vaněk v exkluzivním rozhovoru pro DOBRÝ DEN S KURÝREM.
Žena před dvěma lety v únoru demolovala dveře výtahu v jednom z uherskohradišťských panelových domů, v dechu měla 2,11 promile alkoholu. Nezklidnila se ani po převozu na policejní služebnu, kde kopala do dveří na chodbě a vulgárně urážela policisty. Když se její chování nezměnilo ani v cele předběžného zadržení, Vaněk jakožto dozorčí služba rozhodl o jejím připoutání k mřížím… „Když na obvodním oddělení nebyl šéf, zodpovídal jsem za jeho chod,“ objasnil vůdčí roli.

Když se ohlédnete zpátky, udělal byste něco jinak?
Ne. Měl jsem strach, že si ublíží, zraní se a ještě poškodí zařízení cely. Připoutání jsem považoval za nejlepší možné řešení, netušil jsem, že se dopouštím něčeho protiprávního. Jednal jsem podle nejlepšího vědomí a svědomí. Jen jsem chtěl ženu ochránit. Verzi o pomstě zásadně odmítám.

Ale asi nebylo příjemné poslouchat neustálé urážky a nadávky…?
Asi tak. Když už někdo skončí v cele, v drtivé většině případů je vulgární a vyhrožuje, že nás zmlátí nebo vysvlékne z uniformy… U policie jsem do „incidentu“ pracoval skoro třináct let, proti nadávkám jsem obrněný a jinak to ani nejde. Jsem velký kliďas, nic mě nevyvede z míry. A navíc jsem přijel z dovolené, byl jsem odpočatý, v pohodě.

Když hlídka přivedla Ivanu B. na služebnu, jak přesně se chovala?
S podobných chováním jsem se u ženy v životě nesetkal, byl to naprostý extrém. Byla agresivní, sprostá a do všeho kopala. Když řádila v prostoru před celou a schovávala se mimo dohled kamery, rozhodl jsem o jejím umístění do cely, kdy se však její agresivita ještě stupňovala. A tak jsem ji nechal připoutat, jenže pouta na ni zapůsobila jako červená muleta na toreadora…

Za jedenáct minut jste ji proto zase odpoutali…
Doufal jsem, že se uklidní. Ale marně. Hrozilo, že si ještě víc ublíží. Do cely jsem ji strčil i kvůli kamerovému dohledu, věřil jsem, že mi záznam pomůže, ale nakonec mi zlomil vaz…

Už jste někdy v cele předběžného zadržení nařídil někoho připoutat?
Ne, zatím to nikdy nebylo nutné. Většinou u nás totiž skončí chlapi, se kterými je i v podroušeném stavu domluva. Ale podnapilá ženská v cele, to je noční můra. Nikdy nevíte, jak se zachová.

I když Ivana B. nadýchala více než dvě promile, do protialkoholní záchytné stanice v Kroměříži byla eskortována až po hodině. Proč strávila na služebně takovou dobu?
Nešťastnou shodou náhod. Když jsme totiž volali záchranku, tak zrovna byla na důležitějším výjezdu, kde šlo nejspíš o život. Kdyby přijela jako obvykle do pěti minut, tak se dnes spolu asi vůbec nebavíme…

Kdybyste teď Ivanu B. potkal, co jí řeknete?
Nic, necítím vůči ní žádnou zášť, nic proti ní nemám. Ani jsem proti ní nikdy neřekl nic špatného.

Kdo na vás vlastně nakonec podal trestní oznámení?
Nezlobte se, ale na to nechci odpovídat.

Co vím, tak Ivana B. to nebyla. Případem se začala zabývat s odstupem několika dnů až krajská policie, které jste poslal video z jejího zadržení.
No, je pravda, že jsem na kraj poslal kamerový záznam, ze kterého je zřejmé, jak poškodila zařízení cely. Chtěl jsem řešit její poničení, ale asi to pochopili jinak…

Ještě koncem února 2016 jste byl postaven mimo službu a zůstal doma na polovičním platu, bez možnosti přivýdělku. Těžká doba?
Kdybych měl nějaké půjčky nebo úvěr, tak bych asi dal výpověď a šel pracovat třeba k lopatě. Ale naštěstí nemáme žádné dluhy a navíc mám kolem sebe rodinu, manželku, děti, kteří mě maximálně podporují a dodávají mi sílu dál bojovat. Spousta lidí, známých mě zastavuje a nabízí pomoc. A nesmím zapomenout na kolegy z práce, kteří mezi sebou uspořádali dvě sbírky a vybrali 50 tisíc korun, které jsme použili na pokrytí právnických služeb. Moc si toho vážím.

Jelikož je rozsudek už pravomocný, brzy dostanete výpověď. Co bude dál?
Určitě podám dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky. Uděláme maximum, abychom dokázali, že jsem se nedopustil trestného činu. Cílem je překvalifikování na kázeňský přestupek, který jsem ochotný akceptovat. K policii se chci vrátit. Nastoupil jsem v jedenadvaceti letech, aktivně si doplnil vysokoškolské vzdělání, udělal zkoušky vůdce malého plavidla, kurz vodního záchranáře i kriminalistického technika. Práce u policie pro mě byla posláním, nerad bych v pětatřiceti letech skončil.

autor: PETR ČECH
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace